Hlavní obsah
Věda a historie

Svatba královny Viktorie a prince Alberta - když láska změnila dějiny

Foto: Unsplash.com

Dne 10. února 1840 se v Londýně odehrála událost, která na první pohled působila jako tradiční královský sňatek, avšak ve skutečnosti znamenala hluboký kulturní zlom.

Článek

Svatba britské královny Viktorie a prince Alberta nebyla pouze spojením dvou aristokratických rodů – stala se počátkem nové éry, v níž se monarchie přiblížila lidem a osobní cit získal větší váhu než chladná politická kalkulace. Právě tento okamžik se zapsal do dějin nejen Velké Británie, ale i světových společenských a svatebních tradic.

Foto: George Hayter, Public domain, via Wikimedia Commons

Svatba královny Victorie

Královna Viktorie nastoupila na trůn v pouhých osmnácti letech a velmi brzy na ni dolehla tíha osamělosti i zodpovědnosti. Ačkoli byla obklopena dvorem, etikou a přísnými pravidly, její povaha byla citlivá, vřelá a toužila po blízkém vztahu. Prince Alberta Sasko-Kobursko-Gothajského znala už z dětství – byl jejím bratrancem – avšak až při jeho návštěvě v roce 1839 mezi nimi přeskočila jiskra, která se rychle proměnila v hlubokou náklonnost.

V tehdejší době bylo nemyslitelné, aby žena – navíc vládnoucí panovnice – byla tou, kdo učiní první krok. Viktorie však pravidla nehodlala slepě následovat. Sama Alberta požádala o ruku a tím dala jasně najevo, že jejich sňatek je výsledkem osobní volby, nikoli politického nátlaku.

Foto: Franz Xaver Winterhalter, Public domain, via Wikimedia Commons

Státní portrét od Winterhaltera, 1859

Obřad se konal v Královské kapli paláce St James’s v Londýně za přítomnosti přibližně tří stovek hostů z řad šlechty, diplomatů a evropských panovnických rodin. Přestože šlo o královskou svatbu, Viktorie trvala na relativně komorní atmosféře. Nechtěla, aby ceremonie působila okázale a odtažitě – přála si, aby byla především slavností lásky. Tento přístup byl v ostrém kontrastu s tehdejší představou monarchie jako nedotknutelné instituce stojící vysoko nad běžným životem.

Jedním z nejsilnějších momentů svatby se stala královnina volba svatebních šatů. Viktorie oblékla jednoduché, avšak mimořádně elegantní bílé šaty z hedvábného saténu, zdobené jemnou honitonovou krajkou. V době, kdy se nevěsty – zejména z vyšších vrstev – vdávaly v barevných, často velmi zdobených róbách, šlo o nečekané rozhodnutí. Královna si však přála podpořit britské krajkářství a zároveň dát vyniknout čistým liniím šatů. Netušila, že tím položí základ tradici, která přetrvá staletí. Od té chvíle se bílá barva stala symbolem svatebního dne, čistoty a elegance po celém světě.

Viktoriin vzhled doplňoval věnec z květů pomerančovníku – symbolu plodnosti a nových začátků – a safírová brož, kterou jí Albert daroval krátce před obřadem. Tento šperk se později stal rodinným pokladem britské královské rodiny a dodnes je považován za jeden z nejvýznamnějších svatebních darů v dějinách monarchie. Dvanáct družiček neslo dlouhý vleček jejích šatů a celý obraz mladé královny působil překvapivě lidsky a jemně – jako by se před očima veřejnosti neodehrávala státní ceremonie, ale osobní okamžik ženy, která se právě vdává z lásky.

Po obřadu následovala slavnostní hostina v Buckinghamském paláci, kde nechyběl ani obrovský svatební dort vážící přes sto třicet kilogramů. I zde Viktorie nastavila nové měřítko – velkolepé svatební dorty se díky této události staly nedílnou součástí svatebních oslav. Veřejnost s nadšením sledovala průvody ulicemi Londýna a svatba se stala událostí, o níž psaly noviny po celé Evropě. Poprvé se monarchie neprezentovala jako vzdálená a chladná, ale jako instituce schopná citů, lásky a rodinného štěstí.

Manželství Viktorie a Alberta trvalo jednadvacet let a bylo považováno za mimořádně harmonické. Společně vychovali devět dětí, které se později provdaly a oženily do mnoha evropských panovnických rodů, čímž Viktorie získala přezdívku „babička Evropy“. Albert se stal jejím nejbližším poradcem a oporou, přestože oficiální titul prince manžela získal až později. Když v roce 1861 předčasně zemřel, Viktorie se uzavřela do hlubokého smutku a zůstala po zbytek života oblečena v černé – i tím opět ovlivnila společenské vnímání smutku a vdovství.

Svatba královny Viktorie a prince Alberta tak nebyla jen jedním dnem v kalendáři dějin. Byla okamžikem, kdy osobní cit změnil veřejnou tradici, kdy volba jedné ženy ovlivnila módu, kulturu i obraz monarchie na dlouhá desetiletí dopředu. A právě proto si ji dodnes připomínáme nejen jako královskou událost, ale jako příběh, který ukazuje, že i malé, zdánlivě osobní rozhodnutí mohou mít obrovský historický dopad.

*

Zdroje použité k tvorbě tohoto článku:

Wikipedie (https://en.wikipedia.org/wiki/Wedding_of_Queen_Victoria_and_Prince_Albert)

Wikipedie (https://en.wikipedia.org/wiki/Queen_Victoria)

Britannica.com (https://www.britannica.com/today-in-history/February-10-The-Bride-Wore-White)

Royal.uk (https://www.royal.uk/timeline-queen-victoria-and-prince-albert)

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz