Článek
Kostel Božího těla, lidově „kosteléček“ leží v lese na západních svazích kopce Háj (též Senová) mezi obcemi Bludov a Hrabenov. Jedná se o kostel v lesním areálu s venkovní křížovou cestou, kapličkou Panny Marie, vedle které se v těsné blízkosti nachází pramen čisté lesní vody, s v roce 2025 opravenými božími mukami apod. Místo je dnes oblíbené pro své pravidelně se konající poutě, zábavné akce, a mimo jiné u turistů i poutníků.
Historie a architektura
Kostelíček má středověké jádro (pravděpodobně koncem 14. století) a v dnešní podobě je výsledkem barokní přestavby středověké stavby. První dochovaná písemná zmínka o poutním místě pochází z roku 1553, ale místní tradice a některé prameny uvádějí založení kolem roku 1387 či opětovné zakládání v 14. století. Uváděni jsou zakladatelé jako Diviš z Bludova nebo Ondřej z Bludova v různých verzích tradice.
Zdroj: www.farnostbludov.cz, www.nockostelu.cz
Poutě a význam
V roce 2018 vznikl Spolek pro Kostelíček Božího Těla z.s., který se snaží navázat na tradici Spolku svaté Rosálie, který v Bludově působil v letech 1901-1949.
Tento spolek pravidelně pořádá na jaře a na podzim akce k podpoře tohoto poutního místa. I toto září tomu nebude jinak.
akce u kosteléčka
Zdroj: www.prokostelicek.cz
Hlavní verze pověsti o založení
V okolí kosteléčka existuje několik vzájemně se doplňujících lidových pověstí. Opakují se především motivy ztracené nebo skryté hostie, divokých včel, kajícníka/selky a zázračného místa.
- Selka a včely. Pověst vypráví, že lakotná nebo pověrčivá selka (někde uváděná jako žena z Hrabenova) si z církevní služby odnesla nebo vyhodila hostii. Divoké včely pak údajně hostii nalezly a obalily voskem — vytvořily kolem ní jakousi voskovou monstranci. Místní lidé tento úkaz považovali za znamení, vybudovali tam kostel a vzniklo poutní místo. Tato verze je velmi rozšířená.
- Kající zloděj / muž z Hrabenova. Varianta muže, který ukradl hostii nebo ji tajně schoval (např. v knize) a jel ke zpovědi, ale hřích nepřiznal. Na zpáteční cestě v lese ho prý vyplašil roj včel a při útěku hostii ztratil. Hostie zůstala v křoví a opět ji včely ochránily. Z tohoto zázraku prý vzniklo poutní místo.
- Verze s pýchou a trestem (příběh o Petrovi). Některé starší záznamy či místní pověsti vyprávějí o pyšné šlechtické postavě (jistý Petr z Bludova), který se posmíval víře. Po tom, co přijmul Nejsvětější svátost bez pokání a vyhodil ji, byl údajně zasažen rojem včel a zemřel — to vedlo k uctění místa a výstavbě kaple. Tato verze má morální ráz „hřích — trest — vznik svatého místa“.
Zdroj: www.nockostelu.cz, www.moravskyturista.cz, www.bludov.cz
Proč kosteléček nepatří Hrabenovu - legendy a historická jádra příběhu
V lidových vyprávěních bývá často zdůrazněno, že kostelík leží v katastru Hrabenova, ale přesto patří Bludovu. K vysvětlení existují dvě hlavní linie: lidová legenda a historická událost.
- Legenda o karetním souboji. Populární lidová pověst tvrdí, že Hrabenovští a Bludovští o toto místo " hráli u karet“ — tedy Hrabenovští prý prohráli a kostelík tak zůstal nebo chcete-li přešel do vlastnictví Bludova. Tato historka je typický lidový výmysl, kterým se vysvětluje zdánlivě nespravedlivé vlastnické uspořádání.
- Historické přesuny po Bílé hoře. Po stavovském povstání a jeho následcích (po Bílé hoře) se majetky měnily — panství Hrabenov, Bartoňov a Radomilov připadlo například Karlu z Lichtenštejna. Ten o kostelík zájem neměl — a pozemky kolem kostelíku pak byly údajně převedeny Bludovu.
Jinými slovy: po velkých politicko-majetkových změnách v 17. stol. se vlastnictví a správa kostelíku ustálily tak, že se k němu váže spíše Bludov a farnost bludovská.
Zdroj: www.bludov.cz; www.hrabenov.wbs.cz
Co se dochovalo v místě a dnes
- Dnes je areál kostelíčku částečně obnovený díky aktivitám již zmiňovaného Spolku pro Kostelíček Božího Těla; pořádají se opravy, údržba, obnovy zahrnující křížovou cestu a pramen. Místní farnost a obec informace o dostupnosti, spojení a akcích pravidelně aktualizují. Turistické portály popisují trasu (z Bludova — cca hodina chůze; stezky i z Hrabenova či Šumperka).
Aktuálně se po několika desetiletích rozezní opravené varhany. Obnova historického nástroje trvala 4 léta. Odborníci jej osadili na kůr a v neděli 7. září ho při slavnostní bohoslužbě požehná olomoucký arcibiskup Josef Nuzík.
Zdroj: FB stránky Bludnovinky
