Článek
Úvodem
Kdo nesleduje pořad Darwinovy ceny, nevadí, možná tím lépe. Alespoň nejste zaskočeni tím, co dokáže lidská populace v některých případech vymyslet. Ve zkratce se v tomto pořadu přehrají ukázky vybraných jedinců z kteréhokoliv koutu světa, kteří svým jednáním dost možná ohrožují svůj případný genofond. Pořadem provází Richard Cacák, který celé dění komentuje a dalo by se říct, že svými komentáři většinou u diváků boduje na plné čáře. Každá ukázka dotyčného adepta je zhodnocena procenty od 0 do 100, jak moc se přiblížil úrovni idiotismu.
Nutno podotknout, že ne vždy jsou některé ukázky určené na Darwina, jelikož někde naštěstí ani o život, a ani o zdraví. A když už o to zdraví jde, tak je příčinou nešťastná shoda okolností, nikoliv úmyslný čin, který by mohl skončit tragédií.
Z ukázek
Jsou jedinci, kteří jsou hodnoceni třeba do 20 %, takže se jedná o něco, co opravdu ani nijak neohrozilo žádného účastníka. Pak existují ale takoví odvážlivci, u kterých to hraničí s rovnými 100 %. To obvykle v případech, kdy skáčou na vysokých budovách a rozestupy mezi jednotlivými místy, kde lze bezpečně dopadnout, nejsou právě nejmenší, a ještě ke všemu je to v pořádné výšce. Dále experimenty s drogami, kdy ve výsledku hlavní protagonista připomíná vše možné, jen ne člověka (vybavuje se mi scénka, kdy Asiat zkusil drogu zvanou krokodil a v závěru připomínal opravdu krokodýla, a ještě ke všemu dostalo tělo pořádně zabrat).
Není tu nouze i o dost riskantní akce, jako jsou např. hrátky s ohněm, skákání z vlaku nebo přebíhání před ním, příp. neopatrné manévry při slézání skal. Samozřejmě se nemusí vše odehrávat jen na pevnině, někteří jedinci si pohrávají i s mořským živlem a jeho obyvateli. Např. některým nechybí ,,odvaha“ a provokují chobotnici kroužkovanou, jejíž jed je jeden z nejagresivnějších. To ale některým nepřekáží v tom, aby si s tímto tvorem hráli a později se nestačí divit.
A na scéně je smrt
Toto obvykle jsou ještě situace, kdy to neskončilo ničí smrtí, i když to k tomu nemělo daleko. Bohužel pak jsou situace, kdy už hazard se zdravím a životem zajde daleko a odnesou to neviní. V tomto případě zvířata (lidští protagonisté mi teď jistě odpustí, ale nějak je nedokážu litovat, i když jim jde o život, když si o malér vyloženě říkají).
Nejedna scéna, kdy se lidé nudili a ve snaze pořídit ,,co nejlepší záběr“ provokují zvířata, která jsou pak zlikvidována, aby je neohrozila. Např. medvěd, který by si klidně mohl jít dál lesní cestou, kdyby nenarazil na pitomce, co jej provokuje, a pak se diví, když se za ním medvěd pustí. Anebo nepochopitelná scéna potápěčů, kteří přecení situaci, když se snaží přilákat k sobě žraloka, který na ně později zaútočí a je několika výstřely z podvodní pušky usmrcen. Nejedno oko diváka nezůstane suché, když vidí bezvládně tělo žraloka, které klesá ke dnu. A kvůli čemu? Kvůli honbě za senzací, kvůli nebetyčné pitomosti některých lidí, kteří si neváží svých životů a snaží se zažít adrenalin, u kterého nedobrovolně asistují zvířecí zástupci. A ti, když mají štěstí, později ,,pop propuštění“ odejdou po svém, nebo jsou zabiti.
Jsem toho názoru, že každý si se svým životem má naložit tak, jak uzná za vhodné. Pokud ale se rozhodne riskovat, neměl by do toho zatahovat zvířata.