Článek
Časy, kdy jsme čekali na to, až nám přátelé ukážou fotky z dovolených a z výletů, jsou za námi. Dnes pro urychlení postačí Messenger a WhatsApp. Někteří kromě těchto komunikačních sítí ještě zveřejňují fotky na Facebooku a dávají do příběhu na „instáč“. Na tom není nic špatného. Ovšem když člověk vidí, jak jeho kamarád zveřejňuje fotku na Facebooku a za půl hodiny už kontroluje, jestli to někdo „olajkoval“, už mu to přijde úsměvné.
Fotky pro radost vs. pro lajk
Podobné případy mám ve svém okolí. Známá zveřejní fotky z výletu, ale jen pro radost, aby ukázala, že někde byla, jakou měla společnost. A jestli dostane hromadu zvednutých palců, srdíček anebo smajlíků držících srdíčko, je jí jedno. Občas odpoví na pochvalné komentáře a jinak nezkoumá, kdo vše jí kliknul na fotku. A pak jiní známí zveřejní fotky a po prostudování „úspěšnosti zveřejnění“ pomalu nechají druhé hádat, kolikrát dostali l.
Co považuju za hodně smutné, jsou skutečnosti, kdy jsou lidé schopni kvůli co nejvíce lajkům u fotky dělat šílené pozice u ještě šílenějších míst. Není novinkou, když se dočtete na internetu, že pro touhu mít úžasnou momentku z výletu se nechala přítelkyně vyfotografovat u srázu a ztratila rovnováhu, takže to bylo její poslední foto. Nebo naklánění se někde hodně vysoko, takže při pořízení fota došlo i k úrazům. A to vše pro jednu fotku, aby mohla být zveřejněna na sociálních sítích. Nutno podotknout, že i tak by nejspíš nedostala moc lajků jako spíš nechápajících komentářů od okolí, podivujících se nad tím, že má dotyčná kvůli fotce tohle zapotřebí.
Spousta mladých lidí pořizuje selfíčka i na vrcholcích budov. Na jednu stranu chápu, že je to pro ně adrenalin, na druhou stranu toto dělat pro selfie mi přijde jako nebetyčná šílenost. Ono stačí spíš udělat do foťáku v mobilu ztřeštěný výraz někde na zemském povrchu a těch lajků bude daleko víc.