Článek
O životě zápasnice RedFace
Lucie pochází z Písku. Dříve pracovala v motorestu v Plzni, ale později v práci skončila a byla odkázána na sociální dávky. S těmi si vystačila, ale postupem času došla k závěru, že by to chtělo přivýdělek. A ten si našla. Coby zápasnice v RedFace.
RedFace
Do turnaje RedFace se přihlásila údajně proto, že chtěla vrátit čest své rodině, když zápasník Karlos Benda porážel její bratrance. To se jí nelíbilo a rozhodla se začít na sobě pracovat, aby se s ním mohla v turnaji utkat. Vzhledem ke své postavě, kdy má 262 kilogramů, to nepovažuje za problém. Dle svých slov má dost zkušeností na to, aby se protivníkovi postavila a porazila ho. Jenže to se jí nepovede, protože zápasník odmítl přijmout výzvu. Lucie si tak musí najít jiného soupeře.
Útok
Na jednu stranu obdiv, že se se hlásí do sportu, ve kterém se lidé mlátí hlava nehlava. Přece jen odtud člověk může odejít s nějakým tím zraněním, i když si ho nepřipouští. Na druhou stranu fakt, že má Lucie postavu, jakou má, jí také úplně nepřidá, omezenost v pohybu, a ne úplně rychlé pohyby jí můžou vždy přitížit. Dalo by se namítnout, že si za svou postavu může sama. Ovšem každý máme důvod, proč se s námi stalo to, co se stalo.
Kotlárová sdělila, že se k obezitě doslova ,,projedla“. V 19 letech se stala matkou a její syn zemřel při výbuchu propanbutanové lahve. A tady už se projeví individuálnost člověka – někdo by se z toho nevzpamatoval, odmítal by jídlo, nic by nepozřel. Jiný se naopak soustředí na jídlo a zajídá smutek, deprese.
Lucie Kotlárová na sociálních sítích
Kromě RedFace turnajů se Lucie také prezentuje na sociálních sítích. Přestože pro ni musí být větší akrobatické prvky dost obtížné, nechává se točit na videa a vyzývá lidi, aby se k ní přidali a hýbali si. Ať už skokem přes švihadlo, nebo posilovacími cviky na jiných přístrojích či venkovních cvičebních prvcích. A co se týče jejího cvičení, dělí se zde veřejnost na dva tábory – jedni, kteří ji obdivují, že se rozhodne a něco se sebou dělá, jiní naopak odsuzují její tělesnou hmotnost a pokusy o cvičení zesměšňují.
Rozumím tomu, že ne každý má štíhlou postavu a musí si ji vypracovat. Také si myslím, že obezita rozhodně není zdravá a je jen dobře, když se člověk snaží zredukovat svou hmotnost (samozřejmě zdravým způsobem). Spíš bych ale pozměnila způsob zveřejňování a dokumentovala stav před změnou a po změně, případné komentáře o stravě a o způsobu pohybu.
Člověku zůstává rozum stát nad tím, co někteří dokážou sdělit na sociálních sítích. Jasně, na Lucii je možná groteskní pohled, když člověk vidí, jak se snaží hýbat nohama a třeba je neohne do požadovaného polohy a neudělá cvik pořádně. Ale na rozdíl od jiných lidí, kteří by se doma tláskali jídlem a nezvedli se z pohovky, ona se snaží něco dělat. Chápu, že lidé budou mít soucitnější názor na někoho, kdo je obézní, ale obezita je v jeho případě způsobena nemocí a jiný názor budou mít u člověka, který se k obezitě dostane skrze jídlo. No, každý máme své způsoby, jak se dostat přes špatné události v životě, ale neodsuzovala bych proto dotyčného člověka.
Anketa
Zdroje:
