Článek
Andrej Babiš má za sebou už hezkou řádku let v kariéře politika. Nejdřív jako poslanec od roku 2013, později jako místopředseda vlády a ministr financí. Troufám si říci, že už v těchto pozicích měl velkou možnost se podílet na zlepšení finanční situace naší země. V pozici místopředsedy a ministra financí však nedokončil celé funkční období, neboť byl v květnu 2017 odvolán tehdejším prezidentem republiky Zemanem.
Důvodem odvolání byly tehdy aféry s nejasnými okolnostmi okolo jeho ne/přiznávání daní a také vyšlo najevo, že ovlivňoval novináře médií, které mu patřily.
Přesto nemusel smutnit dlouho. V následujících volbách do Poslanecké sněmovny jeho hnutí zvítězilo a Andrej Babiš se stal premiérem. Už předtím ovšem prohlašoval, že pokud vyhraje, bude v politice jen jedno funkční období a následně se stáhne, aby si „konečně mohl užívat normálního života“. Jak už všichni víme, i když tehdy vyhrál, v politice se drží i po skončení funkčního období.
Změna názoru na setrvání v politice by však byla tím nejmenším problémem, ostatně názor můžeme změnit každý podle vývoje okolností a není na tom nic zásadně špatného. V čem tedy spatřuji problém, když vidím Babiše stále v politice a dokonce s vizí toho, že se opět dostane do vlády a bude možná znovu premiérem?
Babiš je všehoschopný člověk, to se mu nedá upřít. Celý život se pohybuje v byznysu a politickou kariéru už má také slušnou. Jeho působení je však okořeněno řadou skandálů, afér a podezření, která on jednoznačně odmítá, ale která už byla zčásti prokázána nebo se stále vyšetřují. Nepochybuji o tom, že něco mohlo být použito záměrně kvůli politickému boji, ale stejně tak je více než jisté, že jeho působení rozhodně není čisté jako lilie. A jaké aféry ho tedy provází?
Babiš jako spolupracovník StB?
I když už uplynulo mnoho let od dob komunismu, jeho stín nás ještě stále provází. A některé osoby zejména. Babiš patří mezi lidi, kteří byli nařčeni na základě dokumentů z archívu slovenského Ústavu paměti národa, že byl vědomým a spolupracujícím důvěrníkem a posléze i agentem Státní bezpečnosti pod krycím jménem Bureš.
Sám Babiš podobné obvinění vytrvale odmítá a soudně se brání. Pravost listin se těžko ověřuje, ale podle odborníků je velmi nepravděpodobné, že by šlo o čistý výmysl, neboť shodné informace se našly ve třech různých svazcích a v dalších svazcích je alespoň zmínka. Andrej Babiš tvrdí, že už tři soudy vyhrál, ale pravda je taková, že dva rozsudky zrušil Ústavní soud a třetí probíhá. O výhře se tak rozhodně mluvit nedá.
Skutečnou pravdu se možná nikdy nedozvíme, může se stát, že i v případě soudů půjde vždy o rozsudek podle přítomných důkazů, které ale nemusejí být 100%. Na druhou stranu, pravděpodobnost, že tomu tak bylo a Babiš byl agentem StB, je minimálně významná. Opravdu chceme ve vládě někoho, kdo má takovou minulost? Někoho, kdo mlží, popírá a vlastně i lže o soudních výsledcích? Já tedy ne.
Zaklekávání na firmy
V době, kdy byl Babiš ministrem financí, vyplula na veřejnost nahrávka, na které Babiš říká:
„Naši klekli na tu FAU Přerov, takže ta je v insolvenci, obstavené účty, vagony. Samozřejmě jedeme po nich, protože to je zločinecká banda, která dluží státu na daních 200 milionů.“
Vzhledem k tomu, že se jednalo o živou kauzu, ani sám ministr financí by neměl mít k takovým informacím přístup. Když tedy odhlédneme od toho, že byl pravděpodobně zákon porušen a Babiš se tyto informace dozvěděl, skutečnou závažnost této kauzy se dozvíme ve chvíli, kdy vyjde najevo, že se jednalo o firmu, která měla sklady v areálu společnosti Precheza patřící pod Agrofert a Babiš se ji před svým nástupem snažil neúspěšně odkoupit. Po jeho nástupu na ni nastoupili celníci (tak, jak říká sám Babiš na nahrávce) a doměřili spotřební daň, nicméně o něco později rozhodl soud, že šlo o nezákonné doměření.
Tato firma nebyla jedinou, na kterou Babišovi podřízení „zaklekli“. Podobně na tom byla třeba malá zemědělská firma pana Beránka, kterou zakleknutí téměř zlikvidovalo. Po letech soudních tahanic vyhrál, ničeho nezákonného se nedopustil.
Můžeme diskutovat o tom, zda bylo „zaklekávání“ úmyslné s cílem firmy poškodit, nebo zda v tom Babiš „prsty neměl“. Pokud bychom však připustili, že neměl, pak je skutečnost taková, že jako ministr financí v tomto směru selhal.
Babišova řepka aneb biopaliva
Co má Babiš společného s biopalivy? Když se mu nepodařilo získat Setuzu, postavil Preol, téměř totožný podnik, na jehož výstavbu získal daňovou úlevu více jak 600 milionů korun. V roce 2010 prolobboval u ČSSD přehlasování veta prezidenta. Podařilo se mu tak prosadit úlevu na spotřební dani a povinnost přimíchávat biosložku do paliv. Lobbing tehdy dokonce přiznal. Když se dostal do vlády, na pokračování podpory biopaliv už dohlížel osobně.
Agrofert, který „je a není“ majetkem Babiše (je ve svěřenském fondu, jehož příjemcem je ale Babiš) si tak užívá státní podpory (tím, že nemusí odvádět tolik na daních). Podpora biopaliv podle samotného ministerstva financí činila v letech 2015-2020 zhruba 9 miliard korun. Pokud by se rozpočítal podíl podpory připadající Agrofertu, pak na Agrofert připadá cca miliarda korun podpory ročně. Po vstupu Babiše do vlády se podíl dodávek od firem Agrofertu - Preolu a Primagry - pro Čepro zdvojnásobil.
Babiš se považuje za úspěšného podnikatele. Upřímně, úspěch v podnikání si představuji spíše tak, že podnik funguje samostatně a nikoliv díky mnoha úlevám a množství různých dotací. Firmy Babišova holdingu však „sosají“ dotace jak na běžícím pásu. Jeho „úspěch“ tak dotujeme my všichni.
Kauza Čapí hnízdo
O kauze Čapího hnízda slyšel snad už úplně každý a je pravda, že to byla natolik omílaná kauza, až se stala doslova otravnou. Asi nemá smysl zmiňovat veškeré detaily, ale v globálu šlo o podezření z dotačního podvodu. Evropská unie poskytovala dotace malým a středním podnikům až 50 milionů korun, přičemž Agrofert jako velký podnik by na tuto dotaci nemohl dosáhnout. Vyčlenil tedy ze svého holdingu malou firmu, která se přejmenovala na Farmu Čapí hnízdo. Anonymní akcie vlastnila Babišova rodina - dcera, syn a partnerka, zakoupil je však sám Babiš.
Přestože se Babiš brání nařčení, že šlo o účelové vyvedení malé firmy kvůli dotaci, vše svědčilo v jeho neprospěch. Akcie vlastní rodina a malá firmička byla s Agrofertem i nadále prokazatelně propojená - Agrofert jí poskytl úvěrové záruky ve výši 455 milionů korun.
Babišova firma Imoba převzala podnik Farma Čapí hnízdo po uplynutí pěti let, což byla jedna z dotačních podmínek. Farma se tak vrátila pod holding Agrofert. Pokud by někoho zajímalo, čím si vydělávala na splácení úvěrů a výplaty pracovníků, pak to byla reklamní činnost. Tu vykonávala firma výhradně pro firmy Agrofertu a za výrazně předražené ceny.
Zajímavostí je, že po nástupu Babiše do vlády docházelo k politickým tlakům týkajících se vyšetřování, ministr spravedlnosti nečekaně rezignoval, aby jej nahradila Marie Benešová, která byla známá pro svůj názor, že kauza Čapí hnízdo je politicky motivovaná. Nedlouho poté změnil názor státní zástupce Šaroch a zastavil stíhání. To se později zase obnovilo, doplňovaly se důkazy a celé vyšetřování se táhlo další roky. Zatím byl Babiš dvakrát osvobozen, aby došlo k odvolání a případ se táhnul dál.
Ať už bude nakonec Babiš zcela osvobozen, nebo dojde ke zvratu v celé kauze, faktem zůstává, že celý případ je minimálně nemorální. Babiš jako zkušený byznysman moc dobře ví, co může, co nemůže a jak se dají věci obejít. A co neví, na to má lidi. Opravdu je fér vyvést z holdingu firmu, aby čerpala dotace určené pro potřebné malé podniky, a pak se vrátila do mateřské velkofirmy?
V hledáčku policie už od dob privatizace
To jsou jen tři kauzy z posledních let. Babiš se však v hledáčku kontrolních orgánů a policie objevuje už od dob privatizace. Kdo má větší zájem se dozvědět o zvláštních okolnostech provázejících Babišovo podnikání, ten si může vyhledat, jak Babiš přišel k Agrofertu za pomoci podivné společnosti O.F.I., jak se mu podařilo ovládnout Lovochemii, jak usiloval o Unipetrol, který se mu podařilo získat na druhý pokus.
Babišovy vazby na polistopadové vlády, zejména na politiky z ČSSD (ale nejen na ně), kontakty na další důležité lidi, to vše ukazuje, jak mocnou síť si dokázal vytvořit. Po celou dobu se ocitá v podezření z nekalých aktivit, nezákonných činností, neustále je kvůli něčemu vyšetřován.
Ano, samozřejmě může být člověk vyšetřován, i když se ničeho nedopustil. Ale jak moc pravděpodobná je nevina, když se jedná o sérii kauz, podezřelé machinace a snahu obcházet pravidla?
Jak moc je etické, že Babišův holding, respektive jeho jednotlivé firmy, získávají obří dotace? A především - jak moc je etické, že došlo k jejich zhruba dvojnásobnému nárůstu v době, kdy byl ve vládě? V letech 2014-2019 získal Babišův holding na dotacích téměř 11 miliard korun. A to jsou jen dotace, nejsou započítány další daňové úlevy.
Nezvládnuté období covidu, úplatky seniorům, lži a dezinformace. I to má Babiš na krku. Stát by chtěl řídit jako firmu, na což bezpochyby nalákal spoustu lidí, kteří si říkali, že když dokázal vybudovat tak obří holding, tak zvládne dát „do pucu“ i naši zemi. Ale Babiš nemá schopné firmy, Babiš má firmy žijící z dotací, tedy z peněz nás všech.
Není schopen nic rozumně vysvětlit, jenom kolem sebe kope a vše je podle něj účelovka a kampaň politických oponentů. Přestože nepochybuji, že se oponenti snaží využít jeho kauz ve svůj prospěch, nic to nemění na tom, že Babiš je svým založením predátor, kterému rozhodně nejde o blaho nás všech.
O jeho povaze také vypovídá jeho chování, když zrovna není před kamerami a není obklopen svými příznivci. Vůči svému okolí se chová arogantně, není schopný dát dohromady rozumnou větu, přeskakuje z tématu na téma, aniž by jeho myšlenky měly nějaké vzájemné napojení.
Dalo by se říci, že Andrej ani nemá skutečný program, který by mohl nabídnout. Většinou se jen chytá aktuálních témat, na kterých si může nahnat body, ale řešení problémů nenabízí. Kritizuje vládu Petra Fialy (ano, je dost věcí, které lze kritizovat), ale sám za dobu své vlády s ničím rozumným nepřišel. Nic nevytvořil, nic nezreformoval. Jenom uráží, kritizuje a obviňuje jiné.
Je pro mě naprosto nepochopitelné, že i po tom všem, co předvedl a stále předvádí, má nejen tolik příznivců, ale dokonce má i reálnou šanci se opět ujmout vlády. Vždyť se skoro stal prezidentem!
Překvapuje mě, že lidé, kteří na něj tehdy nadávali a přáli si změnu, se nyní doslova těší na to, jak mu budou moci vhodit lístek a on se zase stane premiérem. To máme my, Češi, tak krátkou paměť, že na vše tak rychle a snadno zapomeneme?
Neposunula se hranice toho, co považujeme v politice za akceptovatelné, až příliš daleko? Dříve by nebylo myslitelné, aby měl politik za sebou tolik kauz a vyšetřování, a přesto „přežil“ a mohl usilovat o nejvyšší politické posty.
Co by musel Babiš udělat, abychom mu to už neodpustili?
Anketa
Zdroje:
vlastní názor
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-babis-neuspel-u-slovenskeho-ustavniho-soudu-ohledne-evidence-u-stb-245294
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-stredni-evropa-cejchu-agenta-burese-se-babis-hned-tak-nezbavi-pritezuji-mu-tri-dokumenty-206137
https://neovlivni.cz/tecka-po-zakleknuti-po-sedmi-letech-firma-vyhrala-nad-statem/
https://hlidacipes.org/pribeh-repky-olejky-andreje-babise-a-monopolu-agrofertu-na-vyrobu-biopaliv-v-cesku/
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-dotace-na-capi-hnizdo-pro-babise-jeste-nekonci-zalobce-se-odvolal-249711
https://www.babisovyzlociny.cz
https://cs.wikipedia.org/wiki/Andrej_Babi%C5%A1
