Článek
Monstrum se zubatou čelistí jako cirkulárka
Pravěk, 290 milionů let dozadu, poslední perioda prvohor perm. Moře a oceány jsou mírně teplé až teplé, vymírají koráli a trilobiti, nastává rozvoj obratlovců. V moři dominují hojně pravěcí žraloci, na souši jsou hlavní skupinou primitivní první plazi.
Jedním z děsivých podmořských obyvatel tohoto období je Helicoprion. Měl štíhlé tělo, na délku mohl mít až 7 metrů. Co je ale nejvýraznější a upoutal by tím pozornost na první dobrou, je jakási ,,cirkulárka“ ve spodní čelisti, tedy jinak řečeno kotouč zubů, kterým naháněl hrůzu. Tuto ,,vychytávku“ dokázal Helicoprion dobře využít. Zatímco horními zuby kořist zachytil, střední zuby zastávaly funkci bodců a zadní zuby řezaly a tlačily potravu dál do těla jejich majitele. Horní zuby neměl přizpůsobené k uchycení nějaké tvrdší kořisti, vyhlížel spíše měkčí potravu, především menší ryby a hlavonožce. V případě zachycení amonita spirálovité zuby mohly zastat funkci rozlousknutí potravy. Přední část zachytila amonita, zadní část zubů rozdrtila schránku. Zubní fosilie jsou také to, co po této parybě vědci do současné doby většinou nacházeli.
Jelikož se neodochovaly jiné než zubní fosilie tohoto predátora, lze se jen domnívat, kolik mohl takový mořský dravec vážit. V případě menšího jedince se váha odhaduje okolo 500 kg, u větších jedinců pak 1 – 1,2 tuny.
Helicoprion - ilustrace
Vévoda podmořského světa
V období permu pro Helicopriona nebylo moc živočichů, kteří by sním sdíleli prostředí a představovali pro něj výraznou hrozbu. Vzhledem ke své možné velikosti je to spíše nepravděpodobné. Jeho velikost a vybavenost zubní spirálou mu zajistily první místo v žebříčku nejobávanějších paryb v jeho době.
Pro svou velikost sice konkurenta neměl, ovšem mladší a menší jedinci jeho rodu už takové štěstí mít nemuseli a mohli se stát potravou pro jiné mořské živočichy, kteří si na ně troufli. A tam, kde neexistovali konkurenti, pro změnu zasáhla příroda.
Na konci období permu nastala masivní vulkanická činnost. Výbuchy sopek uvolnily masivní množství plynů, zvýšila se teplota a nastalo globální oteplení. Vlivem těchto změň se změnilo mořské prostředí, přemnožily se mikroorganismy a sinice, nebylo žádného živočicha, který by dokázal jejich přemnožení zastavit. Nastalo okyselení, jezera a moře byla jedovatým prostředím, kde vymřelo přes 70 % živočichů. Nepřidal tomu ani pokles kyslíku, nebylo moc tvorů, kteří by se takovým prudkým změnám dokázali přizpůsobit.
Zdroje:
