Článek
Umělkyně s talentem na jazyky
Tanec a možnost ztvárnit někoho jiného se jí líbily už v raném věku. Věnovala se tomu opravdu intenzivně a již v 17 letech se z ní stala členka francouzské divadelní scény. Že je výjimečná a nadaná, si u této mladé Francouzky, narozené 10. 8. 1940 v Paříži, všimli brzy a dostávala role v různých divadelních představeních.
Protože také exceluje v jazycích, dostává spoustu nabídek u filmu, ke kterým i tak od divadla bývá velice blízko. Ovládá italský, anglický, francouzský a německý jazyk, nabízejí se proto role ve filmech různých národností.
V roce 1962 se účastnila konkurzu do komediálního filmu Západního Německa s názvem „Das schwarz-weiß-rotte Himmelbett“, přeložilo by se jako „Černo-bílo-červená postel s nebesy“. Dostala se tak také ke konkurzu na Vinnetouovu sestru Nšo-či, kterou toužila ztvárnit už jako malá, kdy jí o pohledné indiánce předčítal její otec. Sen se jí splnil a okouzlující indiánka se stala její životní rolí v roce 1963. Roli indiánky si zahrála od sebe už jako malá, kdy se za ni převlékla v 7 letech na oslavě narozenin. A věděla, že ji jednou bude chtít ztvárnit ve filmu.
Indiánka, které nebylo přáno
Svou vytouženou roli Marie Versini získala a zahrála si v prvním díle Vinnetoua po boku Lexe Barkera a Pierra Bricea. Ve filmu coby sestra Vinnetoua pečuje o raněného Old Shattehanda a co Velký Manitou nechce.. Zamiluje se do něj. I když ho má nejprve za gentlemana a později za lháře, když se jí snaží vysvětlit, že jejího bratra zachránil, nakonec si její sympatie získá a na velkou romanci je zaděláno. Old Shatterhandovi to každý přeje a nejedna dívka v danou chvíli Marii Versini závidí. Kdo by nechtěl takového fešáka, bojujícího za spravedlnost?
Ovšem této lásce není přáno dlouhého trvání. Nšo-či je postřelena padouchem Santerem, který ji zraní při snaze dobýt apačské zlato, jenž mělo být použito na vzdělání Nšo-či. Aby alespoň byla její smrt trochu přijatelná, umírá v Old Shatterhandově náručí, což vyvolá slzy v nejednom divákovi, který jim fandil. I když Nšo-či umírá na konci dílu, a během filmu měla nejrůznější scény s indiány a Old Shattehandem, paradoxně její první natočenou scénou bylo právě její umírání.
Ovšem smrtí Nšo-či pro Marii v žádném případě mayovky nekončí. Že patří do světa filmu po boku těchto herců, dokázala i v orientálním díle Žut a Divokým Kurdistánem, kde by v ní pohlednou indiánku s copy poznal málokdo. Tady má rozpuštěné vlasy a je i jinak nalíčená, takže Marii Versini hned člověk nepozná. Jako Nšo-či byla tato herečka nezapomenutelná, napsala také knihu s názvem „Byla jsem Vinnetouova sestra“.
V soukromém životě byla Marie od roku 1974 provdána za francouzského režiséra a scénáristu Pierra Vialetta, takže o filmografii má téměř postaráno. Převážně hraje v jeho filmech, věnovala se ale také televizním pořadům. Na kontě této herečky je přes třicet filmů. Ze světa filmu později odešla, aby se manželovi mohla věnovat po stránce péče, dělilo je od sebe 22 let.
Zdroje:
