Článek
Ať už zemětřesení, nebo povodně, vždy si pomůžeme
Je úplně jedno, o jakou podobu zla se jedná. Ať už to byl covid, tornáda na Moravě, vzácná onemocnění dětí, nebo v současné době povodně. Vždy se ukáže, že Čechům není osud dalších lidí lhostejný.
V dobách covidu, kdy byl nedostatek látkových roušek a nebylo kde obstarat další, si spoustu lidí sedlo k šicímu stroji a začaly vznikat tolik potřebné roušky pro ochranu těch nejpotřebnějších. Senioři, kteří jsou jednou z nejohroženějších skupin, chronicky nemocní lidé a děti, těm všem se díky semknutí ostatních lidí dostalo potřebné materiální ochrany.
O tornádech a zemětřeseních platí to samé. Tentokrát se nešily roušky, ale lidé z nejrůznějších koutů republiky se sjížděli a pomáhali odklízet poničené části domů, dováželi materiální pomoc a činili se, kde jen to šlo. Kdo nemohl osobně dorazit a pomáhat na místě, vzal to přes bankovní účet, když se zakládaly sbírky na pomoc postiženým lidem. A že se peněz zřejmě nevybralo zrovna nejméně.
Další ukázkou toho, že si nejsme lhostejní, byl ultra rychlý výběr na malého Martínka kvůli speciální léčbě vzácné nemoci. Promluvení celebrit, zveřejnění v médiích a bum! Potřebná astronomická cifra se během několika hodin vybrala, aby chlapec mohl podstoupit léčbu a mít naději na život.
Dalším příkladem je požár v Českém Švýcarsku, kde zasahovaly i jednotky z jiných sousedních států. Finanční sbírka na pomoc postižené oblasti a materiální podpora. Stejně tak při požárech v Řecku.
Povodně 2024
Letošní počasí v letních měsících dalo pořádně zabrat všem. Nejprve úmorná vedra, kdy i milovníci tepla volali po chladu. V zoo se lední medvědi chladili ledními kostkami (musím říct, že to byl opravdu pohled, vyvolávající úsměv na lidské tváři). Následně úmorná vedra přešla v úmorné deště s větrem (déšť budiž, vítr ok, ale dohromady, a ještě tak extrémně to být nemuselo), které začínaly ohrožovat obyvatelstvo. Buď popadané větve, které ohrožovaly chodce, nebo pozastavení vlakových spojení, aby vlak nevykolejil, anebo zvýšení hladiny vodních toků. Stav ,,ideál“ pro někoho, kdo má domek někde poblíž potoku, ze kterého se brzy může stát jezero. Nebo pro někoho, kdo má podzemní místnosti, které se mohou vytopit. A ti, co mají ještě hospodářství se zvířaty, tak lépe nekomentovat.
Většina z obyvatel České republiky si sáhla na dno, nebo má minimálně povodněmi zkomplikovaný život. Odklízení škod, řešení nejrůznějších situací, aby mohli nadále fungovat. K tomu nasazení hrdinů v podobě všech integrovaných záchranných složek, jejichž pracovníci zasahují všude možně, aby pomohli lidem v nouzi.
Že si někteří bezmyšlenkovitě vyrazí na vodu sjíždět řeku a dělají další nesmyslné věci, čímž odvolávají záchranáře od skutečně důležitých zásahů, to je věc druhá.
I když si člověk říká, že nejdůležitější je život a vše ostatní se dá nějak nahradit, je také důležité si uvědomit, že na tyhle katastrofy není sám. Možná, že jako národ občas ,,brbláme“ nad pomocí ostatním, ale vždy se při vážných situacích ukáže, že nám osud našich obyvatel není lhostejný. A na to je třeba pamatovat.
Zdroj:
Osobní názor autorky