Článek
Komentátor Voráček je nejlepším rozhodnutím ČT za dlouhou dobu
Ať už dopadne večerní finálový zápas o zlatou medaili proti Švýcarsku jakkoliv, na jednu věc se Češi mohou spolehnout: nové perly z úst komentátorského bažanta Jakuba Voráčka, jehož hlášky už týden plní sociální sítě. Po pauze se Švédskem jej totiž opět uslyšíme naživo. Tento bývalý reprezentační hráč přináší do sice velmi profesionálního, ale po letech už poněkud sterilního komentování ledního hokeje svěží vítr a lidské nadšení, s nímž se může nejeden fanoušek na stadionu nebo u televize ztotožňovat.
Se svým komentátorským „taťkou“ Robertem Zárubou si od prvního společně moderovaného zápasu neuvěřitelně sedli a vzájemně se doplňovali jakoby to spolu táhli už roky. Zatímco letitý veterán Záruba vnáší do komentování nutnou dávku odbornosti, pohotovosti, prvotřídní řečové dovednosti a co nejvíce možnou objektivnost, Voráček v lecčems tvoří jeho přesný opak. Díky tomu, že sám léta jezdil po ledě v drese národního týmu a s mnoha hráči se zná nejen osobně, ale i profesně, je schopen do moderování vnést osobní zkušenosti, postřehy, analýzy naší nebo protivníkovi taktiky, a hlavně fanouškovské emoce, kvůli kterým hokej u nás přes sto let milujeme.
Už můžu? Už můžu? Už můžu? Už můžu? Jo!
Moc dobře ví, co hráči na ledě prožívají, co se jim honí hlavou, jak moc které zákroky bolí, kdo a jak dobře hraje a jak se například (ne)dá takový nájezd proti brankářovi vychytat. Zároveň si je tak jako na hřišti i za mikrofonem dobře vědom svých hranic a v zápalu svých emocí se raději odmítá blíže vyjadřovat k některým rozhodnutím rozhodčích, o jejichž kontroverze letos nebyla nouze, a objektivnější komentáře raději přenechává zkušenějšímu Zárubovi. Ten, jak uvedl v rozhovoru pro Sport.cz, je na svého nového kolegu náležitě pyšný a velmi oceňuje jeho jiný pohled na hru, než na co je zvyklý například u letitých kolegů Jílka nebo Hostáka. Občas jej sice musí trošku mírnit a usměrňovat, dělá to však citlivým až otcovským způsobem, který nikoho včetně diváků nevytrhuje ze sledování. Ba naopak tomu dodává zábavnější formu.
Finále opět okomentují Voráček se Zárubou. A příští rok snad taky
Moderátoři si vždy předem rozdělují své role, a tak zatímco jeden průběžně komentuje celou hru, druhý jej občasně doplňuje o postřehy a hlubší analýzy. A to je právě Voráčkova parketa, do níž se perfektně vešel a která mu očividně krásně sedí a baví jej. Tuto práci si pro moderátorský štáb České televize naživo vyzkoušel již při loňském turnaji v Brně, který byl generální zkouškou k letošnímu domácímu mistrovství. Ještě před ostrými zápasy si následně zdokonalil dovednosti při přípravných duelech s Rakouskem. Slyšet jsme jej mohli pak například při památných utkání Česka s Kanadou anebo Spojenými Státy.
Výborná práce. Jak jsem řekl před zápasem – řezat, řezat, řezat. Oni budou frustrovaní, nejsou na to zvyklí, mají velké ego, jen tak dál.
Naopak v sobotu proti Švédsku nasadila Česká televize sekundární duo moderátorů Tomáše Jílka a Martina Hostáka. V zápase, který byl minimálně do první poloviny velmi napínavý a hrálo se s do té doby neporaženým týmem tří korunek o hodně, mnozí kvitovali jejich tradiční profesionální postoj a technické analýzy soupeře. Tím se potvrzuje, že nic nemá přehánět, a i změna je důležitá. Na druhou stranu se mnohem více po sítích, především Voráčkových účtech, množily hlasy volající po návratu již legendárního dua, jejíž poslední „epizoda“ s USA dodala spoustu nezapomenutelných hlášek, které boří český internet. Finálový zápas proto bude zaslouženě v jejich režii.
Bez ohledu na výsledek proto uvítá valná většina televizních diváků návrat této dokonale sladěné a doplňující se moderátorské dvojice i příští rok na mistrovství ve Švédsku a v Dánsku. Voráček možná bude potřebovat ještě pár lekcí od svého zkušenějšího kolegy, pakliže bude mít o komentování zájem i nadále, zřejmě se nenajde nikdo, kdo by vůči tomuto neobyčejnému a svěžímu spojení jakkoliv protestoval.
Zdroje: sport.cz, sport.cz, isport.blesk.cz, expres.cz, prahain.cz,
