Windows 10 měl být navždy. Microsoft ale chce na lidech dál vydělávat

Operační systém Windows 10, který byl představen v červnu 2015, byl na svém počátku označovaný svými stvořiteli „za poslední Windows vůbec“ – a to ve smyslu nekonečné podpory, se kterou nebude nutné vydávat další verze, protože se bude postupně vyvíjet a vylepšovat po vzoru konkurenčních operačních systémů (OS).

Takový Android či iOS sice vycházejí takřka každý rok v nové verzi, nejedná se však o zcela nový OS, který by byl postavený z velké části na novém kódu, jako tomu bylo právě u Windows.

V roce 2015 se k tomu poněkud nešťastně vyjádřil vrchní programátor Jerry Nixon: „Nyní vydáváme Windows 10 a protože jsou Windows 10 vůbec poslední verzí Windows, stále (nadále) pracujeme na Windows 10.“

Mnohé weby to nepovažovaly za dostatečné vysvětlení a požadovaly dodatečné informace, které se dostavilo záhy: „Windows 10 budou dále rozvíjeny a průběžně upgradovány a povyšovány, postupně dojde ke sjednocení, takže všichni uživatelé budou používat Windows. Prostě Windows bez verze.“

Ani z něj nešlo laicky pochopit, zdali jsou Windows 10 poslední číselnou verzí, která se bude s časem vyvíjet a inovovat, nebo je to v současnosti poslední verze Windows, protože Redmonští na nové nepracují, a basta.

Přesto již v roce 2015 bylo oznámeno ukončení podpory Windows 10 na právě říjen 2025, přestože tato podpora byla nedávno prodloužena o dodatečný rok v celém Evropském hospodářském systému včetně ČR, jak jsem psal zde.

Uživatele to opět zmátlo. Nejčastěji se domnívali, že skončí podpora starých verzí desítek, zatímco ty nové pojedou dál, dokud nevyjde zase novější varianta (Microsoft verze označuje např. jako 22H2 podle roku sestavení).

Pro zajímavost, rozšířená podpora Windows 7 probíhala ještě 5 let po konci hlavní podpory do roku 2020, tak jako rozšířená podpora legendárních XP, jejichž celková životnost od vydání dosáhla rekordních 13 let.

V červnu 2021 Microsoft, před veřejností poněkud nečekaně, oznámil vydání Windows 11 – operačního systému, který až nápadně připomíná přemalované barevnější desítky s pár „cool“ funkcemi, integrovanou umělou inteligencí (dnes Copilot), a to je tak všechno.

Aby toho nebylo málo, tradičně se podařilo mnohé oblíbené funkce a dostupné nastavení poztrácet z viditelných míst, či zcela odstranit. Prvotní uživatelské dojmy tak byly velmi rozpačité, což nejednoho přimělo ke stále možnému přechodu zpět na desítky.

Nepřekvapivě si z tohoto důvodu vedly jedenáctky v oblíbenosti mezi uživateli velmi špatně. Jejich podíl nabýval šnečím tempem, a až letos v červnu 2025 Windows 11 překonalo v podílu desítky v poměru 52,3 % ku 44,4 %.

Není divu, zatímco desítky navazovaly na nesmírně neúspěšné osmičky a osm jedničky, při nichž uživatelé raději zůstávali na daleko stabilnějších a velmi oblíbených sedmičkách, jedenáctky přišly v době, kdy byly právě desítky na vrcholu – již odladěné a na denní bázi spolehlivé a uživatelský oblíbené.

Nač tedy přecházet na novou verzi, když vás nikdo nenutí, a v případě firemních a úředních počítačů je to pěkně nákladná záležitost, z čehož důvodu primárně existuje zmíněný program ESU. To by si Redmonští nesměli vymyslet pěkně záludný trik s updatem, se kterým si na sebe sami upletli bič.

Operační systém Windows 11, jako každá z předchozích verzí, má minimální hardwarové požadavky, které musí zařízení splňovat, aby bylo možné provést oficiální upgrade. Kromě nároků na procesor, paměť RAM a úložiště, v čem bývá potíž leda ve velmi zastaralých „železech“, jsou největšími kameny úrazu položky UEFI a TPM.

UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) je moderní náhrada starého BIOSu – softwaru, který se spouští hned po zapnutí počítače a připravuje hardware pro operační systém.

Secure Boot je funkce v rámci UEFI, která při startu počítače kontroluje, zda se nespouští nějaký podezřelý soubor jako např. malware, čím chrání počítač ještě před načtením Windows a antiviru, tedy v nejzranitelnější fázi.

TPM (Trusted Platform Module) je naopak speciální bezpečnostní technologie. Jde o malý čip, který funguje jako bezpečnostní trezor uvnitř počítače a slouží k uchovávání kryptografických klíčů, hesel a certifikátů tak, aby nebyly přístupné útočníkům ani při fyzickém napadení zařízení.

Dále poskytuje podporu pro BitLocker, Windows Hello a Secure Boot. Jeho nejnovější verze 2.0 je vyžadovaná pro instalaci Windows 11.

Většina moderních počítačů už TPM 2.0 má. Ty vyrobené před rokem 2015, ale i některé levnější po tomto roce, jej neobsahují. Co takovýmto nešťastným uživatelům vzkazuje Microsoft?

Co s počítačem, který nepodporuje Windows 11? Vyhoďte ho, radí Microsoft

Je zjevné, že chce Microsoft posunout bezpečnost zařízení s Windows na vyšší úroveň, současně se však (možná) neúmyslně dopouští velkého plýtvání zařízeními, a tedy neekologického chování. Nemluvě o tom, že takovouto snahou chce z uživatelů pouze vylákat další peníze za koupi nového OS nebo v rámci OEM licence, anebo aktivaci předplatného Microsoft 365.

S koncem desítek totiž mnoho uživatelů starších strojů bude muset dříve či později přejít na nové, a co pak s těmi starými…? No skončí v koši, protože už nebudou bezpečné a poslouží leda jako těžítko na papír. Ostatně k tomuto kroku nepřímo vybízí sám Microsoft.

Americká spotřebitelská organizace odhaduje, že až 200–400 milionů počítačů nebude možné upgradovat na Windows 11 a mohou tak skončit na smetišti. V Česku se poslední odhad dotýká stovek tisíc až nižších jednotek milionů počítačů.

Kdyby systém recyklace, respektive „upcyklace“ (využití součástek pro výrobu nových PC) fungoval, jak má, dalo by se to tolerovat. Protože však nepotřebné „železo“ skončí leda na skládce v zemích třetího světa, jedná se o velmi neekologickou radu v rozporu se zelenou ideologií samotné společnosti.

Co by ti na to řekla manželka, Bille?

Další zdroje: diit.cz