Článek
Zatímco v Egyptě nedávno skončil klimatický summit COP27, v Kanadě minulý týden summit o biodiverzitě s názvem COP15. Změna klimatu je už nějakou dobu ústředním tématem mezinárodních vyjednávání, ale nyní to vypadá, že lidstvo čelí ne jedné, ale dvěma environmentálním katastrofám zároveň. Obě krize spolu ale souvisí a biodiverzita může být problémem, ale i řešením příčin změny klimatu.
Biodiverzita je pojem zahrnující jak rozmanitost biologických druhů, tak zdraví ekosystémů, které tvoří naši biosféru. V poslední době si globální společnost začíná uvědomovat svou závislost na stavu biosféry, jakož i fakt, že její destrukcí ohrožuje naše vlastní přežití. Biologické druhy v současné době vymírají nejrychleji od dob dinosaurů a přirozené ekosystémy jsou přetvářeny v průmyslové plantáže, čímž klesá jejich schopnost poskytovat lidem životně nezbytné služby a funkce, jako je jídlo, dřevo, ale i čištění vody a produkce kyslíku.
Zdravé ekosystémy zároveň představují našeho nejlepšího spojence v boji proti rostoucím emisím a extrémnímu počasí. Propojení mezi změnou klimatu a biodiverzitou se začíná v mezinárodních vyjednáváních etablovat. Státy se shodují, že schopnost ekosystémů a půdy zachycovat atmosférický uhlík představuje jednu z nejdůležitějších řešení rostoucích emisí. V současné době ale krajinu využíváme nad její možnosti sebezáchovy a vlastnímu vývoji ponecháváme velmi malé části naší biosféry, což dramaticky snižuje její schopnost vázat uhlík a regulovat dopady změny klimatu.
COP15 vynáší zásadní téma na světlo
O chráněných oblastech, ale i způsobech využívání krajiny má být právě probíhající COP15. Prezidentství konference náleží Číně, ale je organizované v Kanadě. Původně měla konference proběhnout již v roce 2020 v čínském Kunmingu, kvůli covidovým opatřením byla ale odsunuta a nakonec se odehrává v kanadském Montrealu. Za EU na konferenci jedná delegace z České republiky v rámci svého předsednictví.
Cílem konference je dojít k mezinárodní rámcové úmluvě o strategii ochrany přírody a biodiverzity, podobně jako existuje v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. Jedním z návrhů je dohoda na ochranu 30 % plochy suchozemských a 30 % mořských ekosystémů.
Jedná se také o omezení užívání škodlivých látek v zemědělství, zrušení dotací škodlivých aktivit, návratu biodiverzity do intenzivně využívané krajiny, ale zejména o způsobech, jak měřit pokrok v její ochraně. Státy totiž dosud nemají zavedený způsob její kvantifikace a její ztráty. S dohodnutým systémem měření by státy mohly sledovat postup ke stanoveným cílům a dokládat ho při dalších mezinárodních jednáních.
Přírodní bohatství není rozložené rovnoměrně. Zatímco vyspělé země už stačily většinu svých ekosystémů zlikvidovat, rozvojové země to ještě v rámci svého ekonomického rozvoje nestihly. Aby bylo dosaženo cílů rámce pro ochranu biodiverzity, je třeba věnovat pozornost jejím centrům, jako jsou tropické deštné pralesy. Na COP15 je proto jedním ze zásadních témat zřízením fondu pro ochranu nejhodnotnějších ekosystémů, do kterého by měly přispět hlavně bohaté země.
Očekávání od konference COP15 jsou vcelku veliká a hovoří se o možnosti vytvoření dohody o biodiverzitě, která by svým významem byla srovnatelná s Pařížskou dohodou o snižování emisí. Realistická očekávání ale počítají s vytvořením „dohody o dohodě“, tedy jakýsi předstupeň Pařížské dohody o biodiverzitě.
Rozvojové projekty Člověka v tísni s ochranou biodiverzity počítají
V rozvojových zemích realizujeme projekty obnovy krajiny a učíme místní zemědělce hospodařit bez dopadu na místní biodiverzitu. Celkově se ve svých projektech snažíme zavádět taková přírodě blízká a klimaticky odolná řešení, ve kterých hraje její podpora klíčovou roli. V rámci projektu participativního rozvoje produktivní krajiny v etiopské Sidamě nebo angolského projektu Chitanda například pomáháme zemědělcům diversifikovat produkci. Mongolským zemědělcům v Gobi pomáháme zavádět rostlinnou výrobu, aby se zabránilo další dezertifikaci v důsledku nadměrného spásání dobytkem. A v Gruzii zase podporujeme místní včelaře.
V České republice se začínáme věnovat tématu sucha a adaptace krajiny. Snažíme se posílit odolnost české krajiny a obyvatel vůči extrémnímu počasí právě prostřednictvím přírodě blízkých řešení. I za tímto účelem jsme letos na podzim spustili projekt LIFE WILL – Voda v krajině a půdě, díky němu budeme do české krajiny zavádět takové prvky, které její druhové rozmanitosti zásadně prospějí.
Autorem článku je Jakub Zelený.
