Článek
Vyplývá to z dat Ministerstva práce a sociálních věcí. Konkrétně jen letošní první měsíc podpora běženců stála 0,9 miliardy korun, avšak z odvodů na pojistném nebo spotřební dani stát získal 1,9 miliardy.
Data Ministerstva práce a sociálních věcí vyvrací mýty o tom, jak na podporu uprchlic a uprchlíků doplácíme. Většina těch, kteří mohou, už pracují a státu odvádějí část svých výdělků. A ukazuje se, že už je to více, než nás stojí podpora těch, kteří pracovat nemohou a naši pomoc stále nutně potřebují.
Loňské příjmy a výdaje na podporu ukrajinských uprchlíků byly srovnatelné
V Česku setrvává téměř 340 tisíc osob s dočasnou ochranou. Podle dat Ministerstva vnitra necelých 30 % z nich jsou děti, mladí do 17 let a senioři starší 65 let. Podíl žen z více než 120 tisíc ekonomicky aktivních přesahuje 60 %.
Už loňská bilance příjmů a výdajů na podporu ukrajinských uprchlíků byla v rovnováze. Jak výdaje, tak příjmy činily shodně necelých 22 miliard Kč. Zatímco v první polovině roku výdaje ještě převyšovaly příjmy, v druhé polovině dominovaly příjmy. Za čtvrté čtvrtletí 2023 byl rozdíl 1,9 miliardy ve prospěch státního rozpočtu a jen za letošní leden plus další miliardu.
Tři čtvrtiny Ukrajinek jsou v práci
Přestože řada Ukrajinek s rodinami stále doufá v možnost návratu, nyní žijí tady, učí se češtinu a snaží se zabezpečit rodiny. Pracují již tři čtvrtiny z těch, co mohou. Většina (88 %) legálně, mnozí prostřednictvím pracovních agentur. Zhruba 16 tisíc uchazečů o práci je zaregistrovaných a zaměstnání hledá. Hlavní příjem domácností uprchlíků tvoří čím dál častěji mzda.
Ukrajinky nevytlačují české občany z jejich pracovních pozic
Uprchlíci v Česku pomáhají řešit dlouhodobý nedostatek pracovní síly. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí nedochází k vytlačování českých občanů z jejich pracovních pozic. 4 z 5 Ukrajinců našli pracovní uplatnění v nekvalifikovaných a prekarizovaných pozicích.
Pokud by zaměstnaní mohli pracovat na pozicích odpovídajících jejich vzdělání a původní profesi, prospělo by to jim, české společnosti i státu. Protože žena s jedním dítětem, která pracuje za minimální mzdu, státu měsíčně přinese 7 600 korun. Pokud by pracovala za odpovídající mzdu její kvalifikaci, s platem například 32 tisíc, tak by stát každý měsíc získal 15 555 korun.
Pracujeme tam, kde je třeba.
Počet příjemců humanitární dávky klesá
Humanitární dávku (HuD) pobírají již jen ti nejzranitelnější. Počet příjemců dlouhodobě spíše klesá. V současnosti to představuje třikrát méně příjemců než na začátku ruské invaze – z 80 % uprchlíků dávku nyní čerpá maximálně 30 %. Téměř tři čtvrtiny příjemců jsou zranitelné osoby, z toho 60 % děti, zejména malé. V necelých 70 % případů si lidé z této cílové skupiny hradí nájemní byty sami.
Bydlení představuje největší výdaj domácností běženců. V nájmu bydlí už 70 % uprchlíků, v 80 % si ho hradí sami. Na ubytovnách setrvává 16 % Ukrajinců.
Kromě HuD mohou uprchlíci stát žádat už jen o mimořádnou okamžitou pomoc, která může pokrýt například požadovanou kauci při přesunu z ubytovny do nájemního bytu. Za první dva měsíce letošního roku bylo však podáno pouze 59 žádostí, z nichž některé úřad práce zamítl.
Ekonomicky soběstačným běžencům stát umožní získat dlouhodobý pobyt
Na přínos ukrajinských uprchlic a uprchlíků, potřebu nežít donekonečna v provizoriu a bez výhledu alespoň do blízké budoucnosti nyní upozorňuje také kampaň „Pracujeme tam, kde je třeba“, kterou připravilo Ministerstvo vnitra, Úřad vlády, zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a česká kancelář Mezinárodní organizace pro migraci. Ministerstvo vnitra současně představilo návrh zákona, jenž ukrajinským uprchlíkům, kteří jsou ekonomicky soběstační a nepobírají žádnou státní sociální podporu, umožní získat běžný pobytový status ve formě dlouhodobého pobytu. Novinka nijak nenahrazuje institut dočasné ochrany, který bude pokračovat i v následujícím roce.
Přečtěte si podrobněji, jak ukrajinským uprchlicím a uprchlíkům v Česku pomáháme.
Autory článku jsou Eva Kroupová a Jakub Andrle.
