Článek
Zjištění těhotenství je pro většinu žen šťastným okamžikem a těší se, až je budou moci sdílet se svými blízkými, přáteli a kolegy. Pokud je ze zdravotního hlediska vše v pořádku a pracovní místo je bezpečné, ženám nic nebrání pokračovat v práci jako doposud.
Existují však případy, kdy žena vykonává práci nebezpečnou, která v těhotenství není vhodná (například zvedá těžká břemena, pracuje s chemikáliemi atd.). V takovém případě je zaměstnavatel povinen nabídnout těhotné zaměstnankyni bezpečné pracovní místo. Je-li takové místo hůře placené, dorovná Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) výši mzdy pomocí vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství.
Rizikové těhotenství - máte nárok na nemocenskou?
Pokud lékař stanoví rizikové těhotenství, znamená to pro zaměstnanou ženu nástup na nemocenskou a nemožnost pokračovat v daném zaměstnaní. Prvních 14 dní nemocenské hradí zaměstnavatel (náhrada mzdy) a následně je hrazena státem z nemocenského pojištění. Dávku vyplácí OSSZ. Nárok na nemocenskou vzniká ze zaměstnání na území ČR s minimálním příjmem 4000 Kč, při práci v pracovním poměru i na DPČ (dohodu o pracovní činnosti). Při práci na DPP (dohoda o provedení práce) vzniká nárok na nemocenskou, je-li v daném měsíci překročen příjem 10 000 Kč.
Jak je to ale s nemocenskou v případě OSVČ? Jako živnostník, ať už platíte zálohy, nebo jste v režimu paušální daně, si můžete hradit nemocenské pojištění dobrovolně. Kdo si dobrovolné nemocenské pojištění neplatí, nemá nárok na žádnou dávku nemocenského pojištění, tj. ani PPM, otcovskou nebo ošetřovné. Minimální měsíční pojistné pro rok 2023 je 168 Kč při měsíčním vyměřovacím základu 8000 Kč. Jestliže OSVČ dosahuje vyššího vyměřovacího základu, odvádí z něj 2,1 %. Pro rok 2024 se zvedá odvod z 2,1 % na 2,7 %.
V případě, kdy je žena jednatelkou firmy a má například smlouvu o výkonu funkce, ze které je její hrubý příjem minimálně 4000 Kč a hradí řádně odvody, vzniká jí nárok na nemocenskou, PPM a případně i otcovskou.
Nárok na porodné nevzniká automaticky
Nárok na porodné má rodina, jejíž čistý příjem za čtvrtletí nepřekročil 2,7násobek životního minima rodiny. Každý člen rodiny má životní minimum stanovené jinak:
- Jednotlivec – 4 860 Kč
- První dospělý v rodině – 4 470 Kč
- Druhý a každý další dospělý v rodině – 4 040 Kč
- Dítě do 6 let – 2 480 Kč
- Dítě 6-15 let – 3 050 Kč
- Dítě 15-26 let – 3 490 Kč
Rodina o dvou dospělých, kteří očekávají první dítě, má tedy životní minimum 8510 Kč. Jeho 2,7násobek je 22 977 Kč. Pokud rodina nedosáhne ve třech po sobě jdoucích měsících vyššího příjmu, má jednorázově nárok na porodné 13 000 Kč v případě prvního dítěte a 10 000 Kč v případě dalšího dítěte.
Peněžitá pomoc v mateřství
Aby měla žena nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM), musí odpracovat minimálně 270 dní v průběhu dvou let před nástupem na mateřskou dovolenou. K PPM se vztahuje také ochranná lhůta, která činí 180 dní. Pokud tedy žena ukončí pracovní aktivitu (a odvody v rámci ní) v době kratší než 180 dní před porodem, má i tak nárok na PPM. Tato lhůta je v mnoha směrech problematická, protože průměrné těhotenství trvá 280 dní.
Výše PPM činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se zpravidla zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku. Má-li například žena hrubou mzdu 40 000 Kč, její PPM bude 27 660 Kč měsíčně. Žena si datum nástupu na PPM může zvolit v rozmezí 6 – 8 týdnů před očekávaným termínem porodu. PPM trvá 196 dní v případě porodu jednoho dítěte a 259 dní při narození dvou dětí.
Studentkám a ženám, které před porodem nepracovaly, nárok na PPM nevzniká a mohou žádat o rodičovský příspěvek.
Rodičovský příspěvek
V roce 2024 dojde k navýšení rodičovského příspěvku (RP) z 300 000 Kč na 350 000 Kč. Do roku 2020 činil rodičovský příspěvek 220 000 Kč, jedná se tedy o poměrně razantní navýšení v průběhu několika let. V případě narození více dětí činí rodičovský příspěvek 525 000 Kč místo dosavadních 450 000 Kč. Na druhé straně bude omezena doba čerpání RP ze 4 let na maximálně 3 roky. Výši RP je možné si zvolit (maximum se vypočítá na základě výše dřívějších vlastních příjmů, anebo příjmů partnera) a průběžně ji upravovat. Není tedy nutné rozložit čerpání dávky v čase rovnoměrně. V průběhu čerpání rodičovského příspěvku je zároveň rodiči pečujícímu o dítě státem hrazeno sociální a zdravotní pojištění.
V případě nároku na PPM začíná rodič čerpat RP přibližně od 6 měsíců věku dítěte a čerpá tedy přibližně 30 měsíců, průměrná výše RP tak činí 11 666 Kč měsíčně.
Rodičovský příspěvek pobírají rodiče bez rozdílu předchozích odvodů. Pobírat může otec či matka, případně jiný zákonný zástupce (například při osvojení dítěte). Nezáleží na tom, zda byl dříve zaměstnancem, OSVČ, podnikatelem, studentem nebo byl nezaměstnaný. Pokud rodič nemá nárok na PPM, začíná čerpat RP v měsíci narození dítěte a čerpá po dobu maximálně 36 měsíců, tj. průměrná výše RP bude 9 722 Kč měsíčně.
Rodiče mohou v průběhu pobírání rodičovského příspěvku pracovat (v pracovním poměru, na dohodu apod.), nebo podnikat, a jejich příjmy nejsou nijak omezené. Zároveň se mohou rekvalifikovat s přispěním úřadu práce. Tato opatření mají usnadnit jejich návrat na trh práce. Je otázkou, zda a kdy se podaří odpovídajícím způsobem upravit školský systém, aby byl návrat rodičů tříletých dětí do práce reálný.
Připojte se k nám na sociálních sítích a dejte nám vědět, jaký máte názor na aktuální nastavení systému.
