Článek
Hlavním důvodem změn v paušální dani je snaha přiblížit výši odvodů OSVČ směrem k úrovni odvodů zaměstnanců. Mělo by tedy dojít k postupnému navýšení minimálních záloh na sociální pojištění z 25 % na 40 % průměrné mzdy v průběhu let 2024 – 2026 (každý rok o 5 procentních bodů) a ke zvýšení vyměřovacího základu z 50 na 55 %. Růst složky sociálního pojištění se pak promítne také do paušální daně, která navíc zahrnuje zdravotní pojištění a daň z příjmů (tyto složky zůstávají beze změny). Podle vlády je cílem opatření (kromě navýšení příjmů státního rozpočtu) jednoduše řečeno zajistit lidem s minimálními zálohami v budoucnu vyšší důchody.
Proč zvolit paušální daň?
Význam paušální daně z hlediska podnikatele je především v minimalizaci administrativní zátěže. Podobně jako s výdajovým paušálem odpadá vedení účetnictví a evidence dokladů, v případě paušální daně odpadá evidence údajů pro daňové přiznání a přehledy. Drobní podnikatelé tak mohou věnovat více času svému byznysu a nemusí řešit „zbytečné papírování“. Pro větší podnikatele se širším portfoliem aktivit se však mnohdy vyplatí vést účetnictví a podávat daňové přiznání.
Jaká bude výše paušální daně v roce 2024?
Pro určení výše paušální daně v konkrétním případě jsou klíčová dvě kritéria: druh činnosti a pásmo paušální daně.
Druh činnosti, resp. do které skupiny výdajového paušálu se činnost řadí:
- 80 % výdajový paušál pro vázané živnosti typu zemědělství, lesnictví, některá řemesla,
- 60 % výdajový paušál pro většinu volných živností typu obchod, služby,
- 40 % výdajový paušál například pro tlumočníky, znalce, daňové poradce a advokáty.
Pásmo paušální daně:
- 1. pásmo
- příjem do 1 mil. Kč,
- příjem do 1,5 mil. Kč, pokud je alespoň 75 % příjmů z činnosti, u které je přípustný výdajový paušál 80 nebo 60 %,
- příjem do 2 mil. Kč, pokud je alespoň 75 % příjmů z činnosti, u které je přípustný výdajový paušál 80 %.
- 2. pásmo
- příjem do 1,5 mil. Kč,
- příjem do 2 mil. Kč, bude-li alespoň 75 % příjmů z činnosti, u které je přípustný výdajový paušál 80 nebo 60 %.
- 3. pásmo
- jakékoli příjmy do 2 mil. Kč.
V roce 2024 bude paušální daň:
- v 1. pásmu ve výši 6885 Kč (v roce 2023 6208 Kč)
- ve 2. pásmu 16 745 Kč (v roce 2023 16000 Kč),
- ve 3. pásmu 27139 Kč (v roce 2023 26000 Kč).
Jak se přihlásit do režimu paušální daně?
Také v tomto ohledu dochází k drobným změnám, a sice ke vzniku specializovaného formuláře finanční správy pro vstup do paušálního režimu. Formulář je možné podat prostřednictvím podatelny finančního úřadu, poštou, datovou schránkou nebo v portálu MOJE daně.
Paušální režim je možné aktivovat vždy jen na celý kalendářní rok, tedy pro příští rok nejpozději do 10. 1. 2024. Výjimku tvoří nově založené živnosti, které se mohou zapojit i v průběhu kalendářního roku počínaje měsícem, kdy živnost vznikla. Zdravotní pojišťovnu ani ČSSZ není třeba ve věci režimu paušální daně kontaktovat.
Jak funguje daňový paušál?
Po přihlášení do režimu paušální daně je nutné každý měsíc uhradit příslušnou částku podle daného pásma na účet finanční správy (datum splatnosti je vždy 20. den v měsíci). Pokud veškeré vaše příjmy podléhají režimu paušální daně, nemusíte podávat daňové přiznání a přehledy. Pokud máte současně další příjmy (například z pronájmu), budete daňové přiznání podávat, ale část věnovaná OSVČ bude výrazně jednodušší.
Pro koho paušální daň není?
Režimu paušální daně se nemohou účastnit plátci DPH, dlužníci, vůči kterým bylo zahájeno insolvenční řízení, společníci veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a také zaměstnanci (tj. výkon činnosti, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je vybírána srážkou daně podle zvláštní sazby daně). Pokud jste v paušálním režimu a v průběhu roku si najdete zaměstnání, neznamená to automaticky ukončení paušálního režimu, ale naopak povinnost hradit paušální daň dále až do konce roku a následně podat klasické daňové přiznání a přehledy. Potom je možné finanční správě oznámit dobrovolné vystoupení z režimu paušální daně.
Časté chyby v režimu paušální daně
Jedná se o velmi jednoduchý systém, ve kterém však existuje množství matoucích výjimek. Častou chybou je například to, že podnikatel ukončí či přeruší činnost, ale zapomene to nahlásit finanční správě. Povinnost ohlásit tuto změnu má do 15 dnů od jejího vzniku.
Další možná překvapivou chybou je rozdělení částky paušální platby na tři platby třem institucím (daň z příjmů, sociální pojištění, zdravotní pojištění). Výhoda paušálu spočívá právě v určitém zjednodušení, a proto se platí dohromady jako jedna částka.
Občas se také stává, že se podnikatel stane zaměstnancem a domnívá se, že tím jeho účast v paušálním režimu automaticky končí. Bohužel tomu tak není a bývalý podnikatel je povinen hradit paušální daň až do konce roku. Následně musí podat daňové přiznání a oznámit dobrovolné vystoupení z režimu.
Zaujal vás článek? Sledujte CEG na socialních sítích, nebo odebírejte náš newsletter.
