Zdraví versus cola

Co vlastně je to DPH u nápojů?

Když zajdeme do obchodu, tak to můžeme vidět na ceně jednotlivých nápojů. Coca Cola, balení 1,5 litru, stojí přibližně 42 Kč. Pokud změníme daně z přidané hodnoty tak, jak je to nyní navrhováno v Poslanecké sněmovně, tak si každý z nás za 1,5 litrové balení Coca Coly připlatí asi 2 Kč. Dochází totiž k přesunu z dnešní patnáctiprocentní do vyšší 21 procentní sazby, což je stejná sazba, ve které je dneska třeba pivo.

Podíval jsem se na ceník jedné restaurace v okolí Poslanecké sněmovny. Dvě deci koly tady stojí 54 Kč, mimochodem stejně jako tři deci neperlivé vody. Co bude změna DPH znamenat pro ceny v restauracích, závisí hlavně na obchodnících, jak si to nastaví. Pokud by se ale měla změna daní promítnout čistě do cen, tak by to znamenalo, že třeba dvě deci koly, které dneska stojí 54 Kč, by zdražily o 5 Kč na 59 Kč. A naopak 3 deci vody za stejných 54 Kč, což je samo o sobě dost šílená cena za vodu z vodovodu, by zdražilo jen o korunu. Záležet tedy bude hodně na obchodnících, jestli si budou mastit kapsu na vodě, nebo svoje zákazníky podpoří ke spotřebě zdravějších alternativ. Ono když člověk odchází z restaurace po zdravém jídle a pití, tak se pak i cítí podstatně lépe.

My jako Piráti jsme to sice navrhovali jinak a lépe - vyšší DPH na sladké nápoje a na všechno bez cukru jako čaj, kafe nebo minerálka nižší sazbu, ale nakonec to ministerstvo po těžkém koaliční zápolení navrhlo tak, že vyšší DPH bude na všechny nápoje s výjimkou vody. Stát se tak paradoxně chová jako obchodníci, kteří si právě na nápojích dělají největší marže.

Proč jsou slazené nápoje takový problém? To je otázka za miliardu

Náklady na léčbu obézních lidí dneska tvoří 10 % nákladů zdravotnictví, což dělá pro Českou republiku nějakých 40 miliard korun. V tom jsou zahrnuty všechny cukrovky, některé typy rakovin, infarkty a všechno, co vyvolává chronický zánět, ke kterému obezita a nadměrná konzumace cukru přispívají. To je něco, co jsem si nevymyslel. Je na to například studie lékařské fakulty Harvardské univerzity, která popisuje, jaké faktory přispívají ke vzniku chronického zánětu a jaké zdravotní negativní důsledky chronický zánět na lidské tělo má.

Další čísla najdeme ve Zdravotním profilu České republiky, který vyhotovuje Evropská komise. Podle něj 23 %. Každý čtvrtý případ úmrtí je spojen s rizikovým stravováním. Míra obezity se za posledních 15 let zvyšuje a u dospělých se dneska pohybuje v České republice kolem 20 %. Rizikové stravovací návyky zahrnují 14 složek, například se jedná o nedostatečnou konzumaci ovoce a zeleniny a naopak nadměrnou spotřebu nápojů slazených cukrem.

Cukrová bomba v jedné lahvi

Pojďme se podívat, kolik cukru obsahuje Coca Cola 100 ml. Podle etikety je v ní 11,2 g cukru, čili v těch 100 mililitrech najdeme nějaké čtyři kostky cukru. Když se podíváme na celé balení, tak 1,5 litru koly obsahuje nějakých 61 kostek cukru.

Právě cukr způsobuje problémy v tom, že pokud ho přijmeme moc najednou, tak aktivuje naše hormony, vyletí nám prudce inzulin, pak zase klesne a to celkově destabilizuje celý náš vnitřní systém. Cukr se potom metabolizuje na tuk, který se ukládá, a tento tuk potom dál vypouští takové signály uvnitř těla, které zhoršují chronický zánět.

Problém není cukr jako takový, ale jeho množství a zejména podoba, protože v případě sladkých nápojů přijímáme cukr jako tekuté kalorie. Nic nekoušeme, neprožíváme ho jako jídlo a proto tekutých kalorií vypijeme daleko víc, než si uvědomujeme.

Příjem cukru také způsobuje nutkavé chování. Nebo v některých případech dokonce dopaminovou závislost. To znamená, že potřebujeme pít víc a víc a začneme doslova bažit po cukru.

Proto je nejlepší pít vodu, nesladit si nápoje zbytečně, a když už máme chuť na něco sladkého, tak využít ovoce. Výhodu ovoce je, že cukr je v něm uložen ve vláknině, takže se neuvolňuje tak rychle a to má samozřejmě lepší vliv na naše zdraví. Voda z vodovodu nám nemusí vždy chutnat, třeba jsou špatné trubky, takže si lze koupit filtrovací konvici a chuť vody je pak výtečná.

Pokud přijímáme cukr, tak je dobré to doprovodit i tělesným cvičením, hýbat se, běhat a vyvážit nějakým výdejem energie. Ale to všichni víme, jenom to potřebujeme častěji dělat.

Ani dietní kola není řešení

Dietní kola totiž obsahuje aspartam, umělé sladidlo, které je dvěstěkrát sladší než cukr. Světová zdravotnická organizace zařadila sladidlo aspartam mezi potenciálně rakovinotvorné látky.

Pravidla pro bezpečnou spotřebu sladidla, které velmi využívá potravinářský průmysl, se nezměnila, rozhodl souběžně jiný orgán WHO. Podle expertů jsou zapotřebí další vědecké výzkumy, které by objasnily vliv aspartamu na vznik rakoviny u lidí.

Lobbisti samozřejmě říkají, to my ne, sladký nápojový průmysl za to nemůžeme, za to můžou zmrzliny. Nanuky a čokolády. A že sladké nápoje nejsou pro spotřebitele v České republice hlavním zdrojem příjmu cukru, tím je samotný cukr jako sladidlo, cukrovinky a zmrzliny, ty sladké nápoje ale ne. Tak určitě. Samozřejmě to není všechno, ale sladké nápoje jsou k dvaceti procentům konzumace a ve spotřebě ovoce fakt není problém.

Skutečný problém je v tom, že tekuté kalorie vyvolávají ono bažení. To znamená, že pokud lidi jsou zvyklí, třeba díky těm dietním kolám, na velmi sladkou příchuť, tak po té sladké příchuti potom touží i u dalších potravin, kde by vlastně vůbec nemusela sladká příchuť být. Chodí na různé dortíky a díky psychologické závislosti si navyknou, že cukr je odměna, nebo je to naopak řešení nějaké nespokojenosti. Takže ano, sladké nápoje se na tomto podílejí. Takže když lobbisti říkají, že korporace nápojářského průmyslu vydělávající miliardy ročně na tekutém cukru jsou zodpovědnější, protože sladkou chuť teď dodávají náhražkami, tak je to úplná blbost a snaží se nás opít rohlíkem. Není divu, že spotřeba cukru neustále roste, když do sebe část lidí lije 200krát sladší látky.

A samozřejmě z našeho pohledu by bylo lepší nastavit DPH tak, aby byla vyšší i pro sladké cukrovinky. A že by byla spravedlivější spotřební daň z cukru. Jenže takhle odlišeně, aby to bylo skutečně pořádně podle obsahu cukru, to snad není nikde na světě, většinou maximálně u těch nápojů. Jenom v některých státech se experimentuje s množstvím různých tuků atd. Ale je to poměrně nová oblast, myšlení a přístupy se mění pomalu.

Zdravý život bez chronického zánětu

Pokud chceme žít zdravě, je potřeba změnit životní styl. Není to jenom o tom nahradit limonády a kolu vodou, ale je potřeba se podívat i na to, jaké jídlo jíme, jak se pohybujeme, jak sedíme atd. Ale jedno je jisté, že bez toho, aniž bychom vysadili tekuté kalorie, tak zdravý životní styl opravdu možný není. Člověk, který je závislý na nepřirozeném cukru, tak si tímto poškozuje hormony a zbytečně nabírá váhu, která mu pak způsobuje další zdravotní problémy.

Musíme si pamatovat, že jakýkoliv cukr, ať už ho přijímáme v ovoci nebo ve sladkých nápojích včetně různých džusíků, cukrovinkách, čokoládě atd., je potřeba vždycky spojit s výdejem tělesné energie. Hýbat se, sportovat, případně hodně chodit.

Lobbistům z Coca Coly, kteří mě nedávno navštívili, jsem daroval výtisk jedné knížky o zdravé výživě a taky výtisk studie z Harvardské univerzity a zdravotního profilu České republiky, kde se ukazuje, jaké negativní dopady má mimo jiné konzumace sladkých nápojů a kolik miliard nás stojí jejich průmysl, za jehož negativní dopady nenesou téměř žádnou zodpovědnost.

A doporučil jsem jim, aby pokračovali v tom, v čem naštěstí už začali, tedy aby změnili svoje obchodní modely tak, aby nevystavovali své zákazníky takovým zdravotním rizikům. Ono se ukazuje, že to lidi opravdu zajímá a že nikdo si svoje zdraví jen tak ničit nechce. Ale ne vždycky si v reálu uvědomujeme, jaké mají naše návyky, životní styl a třeba konzumace sladkých nápojů důsledky.

Pijte vodu. Na zdraví.