Článek
V životě bych neřekl, že se znovu vrátíme do časů, které budou připomínat období před rokem 1989. K moci se dostala parta hochštaplerů, které zajímá vlastní prospěch, kteří si dosazují do nejužšího státního aparátu své věrné lokaje a kteří sami o sobě mají dost pofidérní minulost. Ať už to jsou bývalí zkrachovalí podnikatelé jako je Karel Havlíček nebo lidé s neprůhlednými finančními toky či střety zájmů, což jsou případy Radima Fialy či Miroslava Ševčíka.
Když se ale podíváme na činy této vlády, tak se jim povedlo během půl roku vládnutí zaplnit Staroměstské náměstí, Václavské náměstí i Letnou demonstranty. Je to vskutku bizarní, co? Ovšem je třeba zmínit klíčový fakt, nedemonstrovalo se proti výsledkům voleb. Ale proti vládě, která se nechová demokraticky. Vládní koalice si snaží privatizovat Českou republiku, ale nedochází ji základní fakt, že pokud dostanou od lidí mandát, neznamená to, že zbytek má čtyři roky poslušně sedět v koutě a bezmocně sledovat, co s naší zemí dělá. Ne, vláda Andreje Babiše se skutečně nerovná celá Česká republika.
Do jisté míry tím vláda těží i z toho, že opozice nemá skutečného lídra. A ne, Petr Pavel opravdu lídrem opozice není. Proto vládě prochází dost věcí a veřejnost neví, za který konec to uchytit. Nejhorší však je to, že se tady postupně vrací něco, co tady roky nebylo: Cenzura. Tak dlouho parta hochštaplerů okolo Babiše, Okamury nebo Rajchla lhali o cenzuře za předchozí vlády, až ji nakonec postupně sami zavádí.
Jistě, není tady absolutní cenzura, že by se lidé kompletně stíhali za názor. Pro iracionálně smýšlející, ne, lhaní a šíření dezinformací není názor, nýbrž totální bezpáteřnost. Ale když se podíváme na konání vlády, tak ruší se tady odbory, vyhazují se úředníci a pracuje se na demontáži státního aparátu i právního státu. Čistky na ministerstvu pro místní rozvoj nebo ministerstvu životního prostředí jen dokreslují smutný obraz, komu jdou ministři na ruku. A to oligarchům okolo Pavla Tykače nebo Andreje Babiše.
Uhlobaroni a dotační mistři tak zažívají zlaté časy. I to je vlastně odpověď na otázku, proč takoví Motoristé obsadil MŽP nebo hnutí ANO obsadilo MMR. Ovšem to v záplavě šíleností, co vláda zatím napáchala, je asi ještě to menší zlo. Stýská se mi po době, kdy premiér Stanislav Gross odstoupil kvůli nejasně financovanému bytu na Barrandově nebo Pavel Blažek odstoupil kvůli bitcoinové kauze. Ačkoli vyhazovy úředníků jako Leo Steiner, který dohlížel na státní dotace včetně těch, co směřovaly k Agrofertu, byly dost silným důvodem ke zdviženému prstu.
Na tuto kapitolu bych chtěl navázat i chystanou změnou služebního zákona, který chce vláda doslova vykostit. V praxi by to znamenalo, že vláda bude mít tu pravomoc si dosadit poslušné úředníky do státního aparátu, čímž by prakticky došlo k politizaci státní správy. Andreji Babišovi by se tak možná splnil sen o tom řídit stát jako firmu, ovšem Babiš není majitel země a občané nejsou jeho podřízení. Naopak, on je tím největším zaměstnancem spolu se svojí vládou, neboť oni mají mandát občanů a oni by měli vykonávat věci tak, aby z toho byl, pokud možno, co největší profit pro občany, ne pro ně samotné.
O tom, jak vlastně profitují na tomto řízení státu politici, jsme se mohli přesvědčit při hlasování o nevydání Andreje Babiše a Tomia Okamury. Tito pánové se pasovali na novodobou šlechtu, na kterou zákon neplatí. Stačí jen mít kontakt na ty správné lidi a oni vás podrží. Čili něco, o čem si prostí občané mohou nechat zdát. Divím se, že z toho není zle ostatním koaličním poslancům. Protože tímhle plivli občanům do tváře, kdy ukázali, že všichni jsme si rovni, ale někteří jsou tady zkrátka rovnější. Myslí si snad voliči ANO nebo SPD, že pokud něco spáchají, tak jim pomůže metoda Babiše a Okamury? Ne, budou muset si odpykat trest anebo čelit následkům svých činů.
Alarmující je pak i zpráva ohledně veřejnoprávních médií a médií obecně. Ministr Oto Klempíř oznámil návrh, který změní financování veřejnoprávních médií. A vláda tak potvrzuje tu salámovou metodu, kterou veřejnoprávní média porcuje. Dosazují si své radní, kteří mají tu odvahu vydírat generálního ředitele ČT. A po vzoru Slovenska či Maďarska pak veřejnoprávní média privatizují ve svůj prospěch, čímž se z médií stává nástroj propagandy a ne nezávislé žurnalistiky. Spor o zestátnění médií, respektive změny jejího financování, může mít dohru i u Ústavního soudu. Zejména bývalý poslanec za STAN Jan Lacina aktivně toto téma zdůrazňuje. A souhlasím s tím. Veřejnoprávní média mají být službou občanů, ne vlády.
Důvod ke zdviženému prstu už ve startu svého působení ve vládě ukázal Petr Macinka. Ten na svou tiskovou konferenci nepustil novinářku z Deníku N Zdislavu Pokornou, která začala psát o bitcoinové kauze. Tam Macinka ukázal, že není chlap, nýbrž srab, protože být takto vyděšený z novinářky, jak chce pak vést nějaká diplomatická jednání? V tomto oceňuji kolegialitu šéfredaktorů z jiných médií jako Martin Bartkovský či Erik Tabery, kteří se za Pokornou postavili. Ale opět to nutí k úvaze, je skutečně v pořádku, aby byli takto selektivně vybírání novináři? Dočkáme se toho, že tiskové konference budou moct navštívit za chvíli už jen pseudonovináří z XTV, Echo24 nebo Parlamentních listů? Obě otázky zní děsivě při představě, že se to může stát realitou.
Hochštapleři opilí mocí se bojí novinářů z jednoho prostého důvodu. Sami nemají kapacitu na to, aby čelili odpovědnosti za vlastní rozhodnutí. Mají hlavu jen na to, aby věděli, jak škodit, jak ubližovat a jak co nejvíce profitovat v osobním hledisku. Vysvětlování nebo konfrontace jim nevoní. Proto kritičtí novináři jsou vystaveni urážkám, arogantním odpovědím anebo útokům. Proč jinak my takový Robert Fico imrvére útočil na novináře? Protože si je sám moc dobře vědom toho, co dělá. A mafiánským způsobem psychologizuje novináře či oponenty, aby se on vyvlékl ze svých protistátních činů.
Co ale už je daleko za nějakou červenou čarou, je umlčování politiků, zejména prezidenta republiky. Začněme tím, co se stalo na konci minulého roku. Ministr obrany za SPD Jaromír Zůna minulý rok totiž podpořil Ukrajinu, čímž dostal SPD ne do stavu paniky, ale do stavu klinické smrti. Protože SPD má vystavěnou politickou image na antisystému, extremismu anebo podlézání Rusku. Což dokazuje i jejich jednání z posledních dní, kdy začali jet narativ o tom, že bychom opět měli odebírat suroviny z Ruska. Předseda jednoprocentní strany PRO Jindřich Rajchl se pak sám nabídl, že do Ruska pojede vyjednávat. Nevyjednal by sice vůbec nic, ale jako divadlo pro voliče je to asi fungující.
Ale zpět k Zůnovi. Po podpoře Ukrajiny se objevilo tragikomické video s místopředsedou SPD Radimem Fialou, který se Zůny ptal, jak to myslel s podporou Ukrajiny. A tam Zůna všechna svá předchozí slova popřel. Otázka zní, opravdu si zralý muž v jeho věku, s pestrou vojenskou minulostí, má zapotřebí? Rozhodně ne. Zůna ovšem degradoval absolutně svůj obraz událostmi z posledních dnů, kdy vyšel rozhovor s prezidentem Pavlem, který natočila Armáda České republiky.
Ministerstvo obrany se hájilo tím, že jde o změnu ve strategické komunikaci. Jaromír Zůna pak bizarně obhajoval tento krok tím, že jak může jít o cenzuru, když to ani nebylo zveřejněno. No, pane ministře, naložil jste si máslo na vlastní hlavu. Protože přesně jste definoval základy cenzury. O to smutnější je, že to děláte vy, respektive váš resort, kde vás zástupci za SPD umlčeli podobně, jako se teď snažíte vy umlčet nejvyššího ústavního činitele České republiky. Není divu, že se Zůnou je nespokojen premiér Andrej Babiš, ale po jeho odvolání volá i opozice. Takto tragického ministra obrany jsme tady opravdu neměli.
Jde tak o další eskalaci sporu s Pražským hradem. Vztahy mezi vládou a prezidentem jsou vyostřeny od konce ledna, kdy Petr Macinka vydíral prezidenta Petra Pavla přes SMS zprávy. A svůj buranský obraz dotáhl k dokonalosti tím, když zmínil, že prezidenta nikam nepustí, zejména v otázce summitu NATO anebo OSN. Přesto arogantní Macinka na svém profilu zveřejnil rozhovor s Petrem Pavlem, který se s AČR uskutečnil. Ve svém popisku si s arogancí sobě vlastní neodpustil kopnutí do prezidenta i médií. Skutečnost? Českou republiku ovládla banda nevychovaných gaunerů odkojených mafiánským prostředím.
Kapitolu s ministry chci uzavřít ministrem pro životní prostředí Igorem Červeným. Ten spíš působí jako bezprizorní osoba, než jako skutečný ministr. Ono, co si chcete myslet o člověku, jehož kancelář obsadila nikým nevolená hranatá nula (cituji slova Zuzany Bubílkové) Filip Turek? Co si chcete myslet o člověku, o němž Filip Turek řekne, že ministr Červený bude dělat všechno, co mu na očích vidí? Asi to, že to není ministr, ale jen loutka, se kterou si Filip Turek hází, jak se mu zachce.
A to jsem ještě nezmínil skutečnosti, jak vláda chtěla vykostit neziskovky. Prostřednictvím tohoto článku se chci zeptat lidí, kteří se zákonem o neziskovkách souhlasí: Víte, jaká je největší nezisková organizace v ČR? Upozornění: Ne, Milion chvilek to není. A položte si i otázku, co vám vlastně neziskovky udělaly? Jste proti nim anebo jen kopírujete mantru, kterou tady rozjeli vládní politici? Odpovězte si na to sami a pouvažujte nad tím, s čím souhlasíte.
Otázkou je, co s tím jako společnost můžeme dělat? Podporujte nezávislá média, diskutujte se svým okolím o tom, co se děje, vysvětlujte jim věci tak, aby pochopili, co je a není v pořádku. A nenechte si své názorové oponenty utíkat z témat. Protože o tom je diskuze. Bez argumentačních faulů, bez osobních útoků.
Otázka je i to, co bude dál? Když si vláda našla odvahu umlčovat prezidenta, kdo bude další na řadě? Budou to novináři? Soukromá média? Názoroví publicisté? Dojde opět k tomu, kdy se z práce bude vyhazovat za názor nebo nesouhlas s tím, co vláda dělá?
A má závěrečná slova budou patřit premiéru Babišovi: Víte, jak dopadl ve volbách váš přítel Viktor Orbán? Pokračujte tímto směrem i nadále a za tři a půl roku vás čeká podobný osud. Udělejte si ve vládě pořádek a nechovejte se jako diktátoři, co si myslí, že můžou všechno a že jim to projde bez následků.
Zdroje
Vláda začala vyhazovat úředníky - Hospodářské noviny
Zůna kvůli nezveřejněnému videu s Pavlem vyjel na Řehku. Nepříjemnost zkusil vysvětlit – Aktuálně.cz
Kandidát Motoristů do vedení MMR: dluhy za 230 milionů a spolupráce s odsouzeným tunelářem - Deník N
Ministr zahraničí Petr Macinka zveřejnil rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem, který měla minulý týden odvysílat armáda - Deník N Minuta
