Článek
Česká politická scéna je do jisté míry velmi pevně zakotvená. A nemyslím teď ohledně směřování země nebo něčemu podobnému, bavím se o politických stranách. Vždyť letos Motoristé jsou první novou stranou po osmi letech v parlamentu. Jinak je to vše na jedno brdo. Kromě Motoristů jsou ještě jedinou změnou rudé pohřby sociálních demokratů a komunistů. Děkujeme Danielu Sterzikovi.
I proto nás nyní nenapadne na první dobrou, které strany nebo politické subjekty byly v parlamentu v letech předchozích anebo se chtěly podílet na moci ve státě, ale dopadli jak sedláci u Chlumce. A věřte mi, kdybych si nebral inspiraci v této oblasti a nevyhledával si informace, na první dobrou bych taky nedal všechny. Ale o to víc jsem rád, kdy v záplavě článků o všech problémech Filipa Turka, všech Dozimetrech, Čapích hnízdech a podobných věcech, je tady prostor vytvořit i nějaký oddechový článek o politice.
Protože v lavině všech kauz nám chybí něco, co by rozšířilo obzory a ukázalo nějaký historický exkurs napříč 32 lety samostatné české politiky. Pohodlně se usaďte a připomeňme si, které politické projekty dopadly kolosálním výbuchem, které zůstaly za očekáváním a které mají v dnešní době našlápnuto k tomu, aby dopadly podobně. Bez úspěchů, bez výrazného a dlouhodobého podílu na moci a na politickém smetišti.
Výbuchy: Věci veřejné, Realisté, Úsvit
V roce 2010 se poprvé k moci dostala malá strana Věci veřejné. Jejich předsedou byl moderátor a publicista Radek John, který posléze zastával funkci ministra vnitra. Strana chtěla bojovat proti oligopolům, korupci a zastávala myšlenku přímé demokracie. De facto taková SPD v pilotní verzi. Jenže VV byly tak prorostlé kauzami, že to dokonale odporovalo jejich politickému programu. Bohužel pro ně, vznikli ve špatné době. Tehdy společnost ještě kauzy neodpouštěla.
Věci veřejné dokonale rozhádaly tehdejší silnou vládní koalici premiéra Petra Nečase. Vzájemné útoky na koaliční partnery a kauzy šéfa strany Víta Bárty zapříčinily, že v roce 2012 se rozpadl jejich poslanecký klub a jedna z hlavních tváří strany Karolína Peake založila vlastní stranu LIDEM - liberální demokracie, kam se přesunuli i někteří členové Věcí veřejných. Vít Bárta pak v předčasných volbách v roce 2013 zkoušel kandidovat za Okamurův Úsvit, ale neuspěl. Vlastní kauzy a vzájemné útoky tak měly za výsledek, že strana v roce 2015 se rozpadla. Strana tak nepřežila ani celé volební období.
U Úsvitu zůstaneme, neboť to byl první politický projekt vybudovaný Tomiem Okamurou. Jenže Úsvit položilo kromě střelby do vlastní nohy také finanční problémy. Právě podezření z tunelování strany padá na krk dnešního předsedy SPD Tomia Okamury, který vzpouru v Úsvitu v únoru 2015 označil za pokus o převrat a likvidaci hnutí. On sám s Radimem Fialou založil SPD jen tři měsíce po stranické vzpouře. Úsvit se ještě více zradikalizoval, když spolupracoval s Blokem proti islamizaci, až nakonec v roce 2018 jako politické hnutí zanikl a taktéž nepřežil celé volební období.
Poslední kolosální výbuch mají na svědomí Realisté, další ze souborů, co se tvářil jako ochránce národních zájmů. Strana, jenž do předvolební kampaně v roce 2017 investovala třicet milionů korun, aby z toho vznikl paskvil, který nepřekvapivě znamenal 0,71 %. A setkání s realitou, jak tehdy hlásal její zakladatel Petr Robejšek, tak neznamenalo zisk cílených dvaceti procent, ale konec strany pouhých dva a půl roku po svém vzniku. Jaká krutá realita pro Realisty.
Daleko za očekáváním: Čtyřkoalice, Zemanovci, Zelení
Ne, nemyslím bývalou vládní čtyřkoalici Petra Fialy a ani skrytou čtyřkoalici Tomia Okamury z letošních voleb. Mám na mysli Čtyřkoalici z roku 2002, které šéfoval Cyril Svoboda. Rozpad subjektu začal postupně už ve chvíli, kdy se Demokratická unie sloučila do Unie svobody. Druhá rána přímo na solar přišla z nejmenšího subjektu ODA, kde problémy s financováním a neplněním závazků byly podrobeny útokům koaličních partnerů.
A jako finále pak přišla i mizerná komunikace a marketing, který natolik zhnusil voliče, že po úspěšných senátních volbách, úspěšnému prvotnímu boji proti opoziční smlouvě a vedení v průzkumech s více než 30 procenty znamenal výbuch a jen 14,2 % ve volbách v roce 2002. Strana splnila svůj účel v senátních volbách. Zbytek už byl špatenka. Takový medailonek, tehdejším volebním manažerem Čtyřkoalice byl současný politik ANO Patrik Nacher. Dnes ze stran přežila jen KDU-ČSL.
Velké ambice měla kdysi i Strana práv občanů - Zemanovci, kteří pomohli Miloši Zemanovi k prezidentskému křeslu. A nutno říct, že začátek nebyl špatný. 4.3 procenta ve volbách v roce 2010, větší přísun peněz od státu, to znamenal prostor pro růst. Jenže pak přišly finanční problémy po dalších volbách, podezření z krácení daní a podezření, že strana je financovaná Ruskem. Doteď nikdo nebyl schopen vysvětlit, kde zadlužená strana vzala osm milionů na kampaň pro Miloše Zemana. Předseda strany Jan Veleba tehdy v DVTV dokonce na protest proti těmto dotazům odešel ze studia. Strana zanikla před třemi lety.
Daleko za očekáváním jsou od roku 2006 Zelení. Jistě, u nás zelené strany nemají tak silnou pozici jako v sousedním Rakousku či Německu. Ale i právě Zelení měli chvíli podíl na moci. A to po volbách právě v roce 2006, kdy participovali s vládou Mirka Topolánka. Po 19 letech letos se díky spojení s Piráty dostaly dvě jejich zástupkyně do parlamentu. Ambiciózní, liberální a progresivní strana, která ale zřejmě ponese dlouhodobě punc těch, co jsou šedou myší a daleko za očekáváním. A proti Pirátům nebo STAN se zkrátka zatím měřit nemůžou a pokud v budoucnu chtějí být víc vidět, měli by už něco konečně pro to dělat.
Na cestě do politického hrobu: Stačilo, PRO, Trikolora
Předposlední odstavec bude patřit ryze antisystémovým stranám. Hnutí Stačilo, které ještě loni zaznamenalo úspěch v evropských volbách, letos vybouchlo. Cítili naději na dvouciferný výsledek, aby nakonec se zastavili na 4.3 %. A co víc, neúspěch hnutí měl mnohem víc obětí, než si zvládneme představit. Proč?
Předseda hnutí Daniel Sterzik prosil o peníze své příznivce, neboť jemu samotnému došly. A i když teď hnutí dostane 24 milionů od státu, je otázka, jak na tom Sterzik bude existenčně. Sterzik navíc nenápadně vytuneloval KSČM a SOCDEM, které kampaň financovaly. A nedostanou od hnutí Stačilo ani korunu. Komunisté tak zřejmě přijdou o nemovitosti, kterými ručily za úvěr a SOCDEM se propadne do ještě větší dluhové bažiny. Vysoká hra Jany Maláčové o poslaneckou lavici tak skončila fiaskem. A Kateřina Konečná možná má klidnější spaní díky peněz z Bruselu, ale de facto zkrachovalá KSČM ji rozhodně nenechá klidnou tepovku.
Na cestě do politického hrobu jsou i strany, které kandidovaly pod záštitou SPD. A to PRO a Trikolora. Tyto strany pouze posloužily jako výtah do poslaneckých lavic pro Jindřicha Rajchla a Zuzanu Majerovou. On si snad někdo myslí, že jim na jejich hnutích záleží? Kdepak. Kdyby ano, tak by se Jindřichu Rajchlovi nerozpadlo kompletně vedení strany a Zuzanu Majerovou by nevyšetřovali kvůli tunelování vlastní strany. To je zkrátka realita.
Ale co čekat od lidí, co lítají až po uši ve svých vlastních kauzách včetně kauzy Voice of Europe? Na cestě do politického hrobu by tyto strany rozhodně nebyly, kdyby právě se nějak rozvíjely a nesloužily lídrům jako výtah k moci. Takhle Rajchl s Majerovou si maximalizovali svůj vlastní prospěch.
Čestné zmínky: Přísaha, Volný blok, LEV 21, Hlavu vzhůru a další
Přísaha vypadala jako další ambiciózní politický subjekt, za kterým stál bývalý policista Robert Šlachta. Minulé volby zůstala Přísaha těsně před branami sněmovny, v koalici s Motoristy uspěla v eurovolbách a Robert Šlachta se dostal do Senátu. Letošní výsledek, který nestačí ani na státní příspěvek, však značí jediné. ANO vybrakovalo Přísahu a ta teď míří k postupnému pádu na dno. Ale Robert Šlachta si aspoň ještě pět let bude užívat senátorských výhod.
Volný blok, dnes pod názvem ČSSD, měl být úspěšným projektem Lubomíra Volného. Toho pána, co hrozil flákancem ve sněmovně. Strana vystřídala vícero názvů, ale ani nové masky neudělaly v politickém halloweenu žádné boom. Volný v roce 2021 díky flákanci zažil momentum, s kterým se vezla celá strana, ale na víc než 1.33 % hlasů to nestačilo a strana tak dál brázdí politické vody bez státních příspěvků.
Členem této strany je i bývalý premiér Jiří Paroubek, který kdysi zkoušel prorazit se stranou LEV 21 - národní socialisté. Jeho rudá verze tzv. sociální demokracie ale dopadla stejně příšerně, což dokumentoval i výsledek voleb v roce 2013. Z Paroubka se stal agent 007 z Wishe díky výsledku strany, který činil 0.07 %. Strana se sloučila pak do ČSNS, které šéfuje Michal Klusáček. Ten pán, který hrozil jakýmsi čtvrtým domácím odbojem.
Před Motoristy a Trikolorou po odchodu z ODS exprezident Václav Klaus podporoval v roce 2013 politický blok Hlavu vzhůru. Tomu šéfoval anděl smrti každé politické strany Jana Bobošíková. Klaus si tak zavzpomínal na spojení s Bobošíkovou, které v roce 2000 de facto způsobilo krizi v České televizi. Výsledek? 21 tisíc hlasů a další propadák. S trochou nadsázky by se dalo říct, že Hlavu vzhůru volili jen lidé, kterým prezident Klaus dal v onom roce amnestii.
A jak to vypadá dnes? Poté, co ANO opět vysálo svou konkurenci, je na cestě do politického hrobu i samotné SPD Tomia Okamury, ale rozhodně ne jako neúspěšný projekt. A vzhledem k tomu, že Motoristé stojí a padají s Filipem Turkem, tak se dá očekávat, že podobné průsery jako měl Turek poslední dobou, pošlou Motoristy taktéž do politického hrobu. Na druhou stranu, taky to nebude neúspěšný projekt.
Zdroje
Čtyřkoalice – Wikipedie
Čtyřkoalice pod koly dějin • RESPEKT
Strana zelených – Wikipedie
Věci veřejné – Wikipedie
Radek John – Wikipedie
Věci Veřejné: Vzestup a pád politické strany
▶ Kam mizely peníze z účtu Úsvitu? V minulosti měl podle smlouvy 46 milionů dostat Okamura — ČT24 — Česká televize
Úsvit – Národní Koalice – Wikipedie
Politická strana Realisté po třech letech končí, rozhodli členové - iDNES.cz
Realisté politologa Robejška chtěli 20 procent, po třech letech končí - iDNES.cz
Realisté – Wikipedie
Hlavu vzhůru – volební blok – Wikipedie
Stranické preference STEM - leden 2002 - STEM
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI – Wikipedie
Nevěděli jsme, že jde o ruskou propagandu, hájí se politici, kteří mluvili s Voice of Europe - Novinky
Česká strana národně sociální – Wikipedie
Národní socialisté – Wikipedie
▶ Klaus podpořil blok Bobošíkové. Pravice je nejednotná, posteskl si - iDNES.cz
Senátor Veleba odešel Veselovskému ze studia. Nedokázal vysvětlit, kdo platí kampaň Zemanovi - DVTV na Aktuálně.cz
PRO Právo Respekt Odbornost – Wikipedie
Trikolora (politická strana) – Wikipedie
Policie prověřuje Trikoloru kvůli podezření z vyvádění peněz ze strany - Seznam Zprávy
Rajchlova strana se otřásá. Z PRO odchází další tři členové předsednictva včetně Haška - Novinky
