Článek
Zatímco máme oproti jiným zemím náskok v lidskoprávní agendě, například registrovaná partnerství zde mohou lidé uzavírat od roku 2006, v té rovině ekonomické již to tak slavné není. Jsme 22 let v Evropské unii a i nadále si lpíme na české koruně, nikoli na přijetí eura. Jistě, má to svá pro i proti a já nesouhlasím ani s těmi tvrdými vlastenci, co to maskují za ztrátu národní suverenity a ani nesouhlasím s těmi, co vidí euro jako spásu. Realita je mnohem složitější a není tak černobílá, jak se snaží oba tábory vykládat.
Před pár dny při návštěvě Zlínského kraje apeloval prezident Petr Pavel na zavedení eura u nás. Než se opět objeví nějaký chytrolín, tak ne, prezident sám od sebe nemůže přijmout euro. Stejně jako nás nemůže zatáhnout do války, vyslat sám od sebe vojáky do jiné země, poslat nás na frontu anebo přivést migranty. Postoje prezidenta samy od sebe nic nemění, stejně jako postoje takového Tomia Okamury proti Ukrajině a migrantům. Všechny tyto věci jsou součástí politických dohod a není to jen o přání, ale právě o činech a mechanismech, které tu či onu věc přetaví v realitu.
Právě debata o euru mi přijde velmi důležitá, protože je to věc, která může ovlivnit postavení České republiky ve světě. A která může dynamicky hnout se zemí v oblasti evropské integrace. Proto si dnes rozebereme, jaké jsou výhody eura, nevýhody eura, co z toho může vyplývat pro nás a proč je skepticismus takového Andreje Babiše vůči euru zbytečný až komický. Na začátek chci říct, že jde i o věc názoru, který jsem si utvořil na základě studia okolo eura a na základě sledování videí i článků, které o tématu eura pojednávají.
Euro by udělalo z Česka integrovanou a atraktivní zemí pro investory
Nebudu rozebírat všechny výhody a nevýhody ohledně eura, budu se držet hlavních věcí, které mají největší vliv na zemi i ekonomiku v ní. Přijetím eura by se Česko stalo takřka plně integrovanou zemí do Evropy. Rázem by Česko mohlo přemýšlet ve větším měřítku, mělo by přístup mezi tzv. velké kluky a mělo by tu pravomoc spolurozhodovat o důležitých věcech. Vzhledem k tomu, že u nás stále ještě fungují základy právního státu a jsme vyspělou zemí, měli bychom na rozdíl od Slováků větší šanci, že nás společenství v eurozóně přijme lépe než je. Jelikož nejsme v žádné izolaci.
Zároveň by se Česko stalo zajímavou zemí pro investory. Jistě, o investicích rozhoduje vícero faktorů, ovšem i s korunou se v uplynulých čtyřech letech zvedl příliv zahraničních investic k nám. Díky euru by zahraniční firmy nemusely doplácet na kurzové rozdíly mezi korunou a eurem. Došlo by k provázanosti České republiky s ostatními evropskými ekonomikami. Atraktivita České republiky v oblasti investic by výrazně stoupla, což by zde vytvořilo prakticky neomezenou platformu pro vytvoření nových pracovních míst.
Vzhledem k tomu, že Česká republika má nejsilnější obchodní vztahy právě se zeměmi eurozóny, v ekonomické oblasti by to znamenalo posun směrem kupředu. Nicméně jedním dechem je však třeba dodat, že přijetí eura negarantuje automaticky ekonomický růst. Ale minimálně bychom dostali do ruky nástroj, který by Česku pomohl ten ekonomický růst nastartovat.
Podmínky pro přijetí eura
Vše se láme zásadně na tom, jaké jsou podmínky pro přijetí eura. Je jich sice více a záleží i na silné politické shodě ministrů v zemích eurozóny. Ale podívejme se na to, co jsou ty hlavní faktory přijetí eura a co by Česko aktuálně splňovalo.
Inflace - Česko se dlouhodobě pohybuje na hranici dvou procent, ovšem covidová krize, rozhazování a deficit veřejných financí roztočil inflační spirálu, což ztěžuje splnění podmínky pro přijetí eura
Zdraví veřejných financí - zde by Česko prozatím splňovalo podmínky, ovšem vzhledem k ekonomické negramotnosti vlády a Aleny Schillerové brzy překročíme deficit 3% HDP a brzy narazíme na dluhovou brzdu, překonání 60% HDP v rámci státního dluhu nám opět ztíží splnění podmínky pro přijetí eura
ERM II - mechanismus, kdy by se kurz koruny pevně navázal k euru, podmínkou je strávit v této tzv. čekárně minimálně dva roky, teprve poté by Česko získalo další body ke splnění podmínky přijetí eura
Úrokové sazby - úrokové sazby by se neměly pohybovat příliš vysoko nad úrokovými sazbami eurozóny, jde zejména o tržní důvěru a finanční rating země, kdybychom se chtěli držet v nějakých číslech, tak rozdíl do dvou procent je „ještě v pohodě“, tudíž bychom si mohli zaškrtnout první podmínku, kterou bychom pro přijetí eura splnili
Kompatibilita institucí - vzhledem k tomu, že naše centrální banka je nezávislá na politicích, tak je to první dobrý krok a od počátku jsme právně kompatibilní s eurozónou, neboť jsme zavázali ke splnění Maastrichtských kritérií
Kdybychom se drželi toho, co máme aktuálně, tak i přes pošramocenou pověst z krizových let bychom splňovali hned čtyři z pěti podmínek pro přijetí eura. V mechanismu ERM II nejsme a vzhledem k tomu, kdo nám vládne, tak nečekejme, že se do ERM II v nejbližší době zapojíme. Ale minimálně bychom byli na velmi dobré cestě.
Česko se zavázalo k přijetí eura, nedošlo by ke ztrátě suverenity ani zdražování
Tímhle naštvu asi všechny vlastence a zastánce národní identity, kteří vidí euro jako největší zlo. Mnoho takových, včetně konzervativních euroskeptiků, vykládá přijetí eura jako ztrátu národní suverenity. Rozdíl by sice byl v tom, že ČNB by neovlivňovala měnovou politiku, ale Česká republika by měla své zastoupení v Evropské centrální bance. Chápu lidi, co by to brali jako ztrátu suverenity, ale na vliv právního, politického a dalšího vnitřního uspořádání by to vliv nemělo. Zůstávali bychom i nadále suverénní zemí.
Česko se navíc při vstupu do Evropské unie zavázalo k přijetí eura. Dříve nebo později bychom ho měli přijmout, ačkoli si myslím, že jsme ho tady měli mít už dávno. Kdekdo by mohl namítat, že ECB by mohla nastavovat podmínky, které by nevyhovovaly České republice. Anebo kdyby Česká republika ekonomicky rostla oproti státům eurozóny, tak by nás eurozóna mohla stahovat. Ale zároveň to platí v opačném případě, pokud by naopak Česko stagnovalo a státy eurozóny rostly, tak by se nám vyplatilo být v eurozóně, ve které bychom v tu chvíli nebyly. A to je právě to, nikdo nevíme, jak bude ekonomika za 5, 10 nebo 20 let vypadat. Ale dle dlouhodobých dat by se nám vyplatilo být v eurozóně.
Nevýhodou by byly sice vysoké vstupní náklady při zavedení eura, ale dlouhodobě by nám to přineslo užitek. Peníze vynaložené na vstup do eurozóny by se nám vrátily v podobě dobře uchopeného ekonomického nástroje i investic velkých firem. Potenciálně nevýhodou by bylo, kdyby došlo v nějaké zemi k té samé situaci jako v Řecku před patnácti lety. Státy eurozóny by poskytly úvěr v rámci stabilizačního mechanismu té dané zemi, bylo by to i levnější než nechat zemi úplně padnout. Zároveň je však důležité říct, že euro nedostává zemi do ekonomických neduh, do stavu zdražování, rozhoduje o tom hospodaření, fiskální politika a rozpočtová odpovědnost zemí eurozóny. Což v případě Řecka, Kypru nebo nyní Slovenska bohužel není.
Nižší úrokové sazby při úvěrech. Proč tedy Andrej Babiš proti tomu brojí?
Začnu kapitolu úrokovými sazbami. Ty se v eurozóně pohybují dlouhodobě níže, než máme v České republice. U nás se úroková sazba diskontních, repo a lombardních sazeb drží na hranicích 2.5, 3.5 a 4.5 procent. V zemích eurozóny jsou depozitní, hlavní refinanční a mezní zápůjční sazby na hranicích 2, 2.15 a 2.4 procent. Když se budeme držet nějakých jednoduchých příkladů (jen úroky, nikoli RPSN), tak se podívejme na následující příklad (ve zdrojích nechám kalkulačku drážďanské banky Ostsäschsische Sparkasse Dresden a kalkulačky úvěrů z iDNES a Měšec).
Při hypotečním úvěru ve výši třeba 5 milionů korun, by se zásadně lišila výše splátek. Budeme se držet u toho, že u té drážďanské banky máte šanci na úrok 2.9%, u Monety v Česku máte šanci na úrok 4.19%.
Při hypotéce na 30 let by v případě eurového úvěru byla splátka 20 811 korun. S tím, že v případě snížení úrokových sazeb někde k 2-2.5% by se splátka pohybovala okolo 18 480 korun až k 19 756 korunám. Úroky by v takovém případě spolykaly 25-33% splátek a dlužník by zaplatil od 6.6 do 7.5 milionů korun, když započteme všechny tři zmíněné sazby.
U korunového úvěru by dle Monety Money Bank byla splátka téhož úvěru při aktuálních úrokových sazbách 24 421 korun. Kdyby se snížily úrokové sazby k 3-3.5 procentům, což zásadní snížení úrokových sazeb pravděpodobné není, tak by se splátka dlužníka pohybovala od 21 080 korun do 22 452 korun. Úroky by spolykaly poté až dvě pětiny splátky, v případě sazby 4.19% pak až 43% splátky. Dohromady by pak při započtení všech tří sazeb dlužník zaplatil od 7.6 do 8.8 milionů korun. Už vidíte ty rozdíly?
Zároveň nerozumím tomu, proč proti euru tak moc brojí premiér Andrej Babiš. Jeho firmy mají úvěry především v eurech, nikoli v korunách. Předlužený Agrofert by tak na obsluhu svých dluhů vynaložil daleko více peněz, než dosud vynakládal. Přičemž by tímto se zásadně snížily splátky lidí, kteří touží po vlastním bydlení. Navíc sám Babiš euro podporoval v době, kdy vstupoval do politiky a kdy podpora eura v Česku byla výrazně nižší než dnes. Konec konců, on sám o tomhle snil ve své knize O čem sním, když náhodou spím. Takže pane premiére, kde jsou vaše slova o euru dnes?
Závěr: Euro není garant spásy. Ale Česku otevře dveře do velkého světa
Co říci závěrem? Řekli jsme si zásadní výhody a nevýhody eura. Řekli jsme podmínky pro jeho přijetí. A naprosto rozumím tomu, pokud někdo se mnou souhlasit nebude. Sám za sebe říkám, že euro mělo být přijato už dávno. Konec konců, přijali ho i v takovém Bulharsku. Mají ho Slováci. A k přijetí eura vyzval i nový maďarský premiér Péter Magyar. Euro sice není garant ekonomického růstu či spásy, ale zároveň nezpůsobí zdražování, chaos a nedestabilizuje ekonomickou situaci země.
O tom, jak ekonomika bude růst, rozhodují především vládní opatření, hospodaření, rozpočtová odpovědnost a fiskální politika státu. A když máte u moci nekompetentní figurky, kterým prorůstová opatření, investice a rozpočtová odpovědnost nic neříkají, tak by jim nepomohlo ani naleziště ropy či zlata. Euro nám otevře dveře do velkého světa, pomůže to firmám, které jsou orientovány na export. A především, získáme v rámci geopolitiky silnější postavení.
A tak věřím, že jednou politici najdou odvahu to euro přijmout. A začnou tuto otázku komunikovat k lidem. Protože hra na národní suverenitu a identitu je stejně naivní a komická jako trapná.
Zdroje
The Macroeconomic Costs and Benefits of Adopting the Euro (IMF Staff Papers, 2008)
Adopting the Euro in Central Europe – Challenges of the Next Step in European Integration (IMF Occasional Papers, 2005)
The Case for Euroisation in Central and Eastern European Countries (ECB / Habib, 2011)
Deciding to enter a monetary union: The role of trade and financial linkages (European Economic Review, 2014)
„Euro adoption – costs and benefits overview“ (ČNB education page)
CNB working paper: Independent Monetary Policy Versus a Common Currency (g3 model)
Analýzy sladěnosti ČR a eurozóny (Alignment analyses / CNB series)
To Adopt or Not to Adopt: Heterogeneous Trade Effects of the Euro (2026 study)
United in Currency, Divided in Growth: Dynamic Effects of Euro Adoption (2026, causal analysis growth effects)
Risk Sharing and the Adoption of the Euro (2022)
ECB / Euro system educational materials (transakční náklady, FX eliminace)
European Commission – Euro adoption convergence reports
ECB explainer videos: „How the euro works“
IMF seminars: „Pros and cons of monetary unions“
ČNB edukativní videa o euru a kurzu
Peterson Institute / VoxEU talks (euro area economics)IMF euro area surveillance reports
„How far along is euro adoption in the Czech Republic?“ (Central European Business Review)
ČNB reporty o připravenosti ČR na euro (alignment, ERM II, asymetrické šoky)
Czech government / Ministry of Finance – euro strategy documents (průběžné analýzy)
vývoj inflace a státního dluhu v Česku (Wikipedie, kurzy.cz)
