Článek
Asi jsme už všichni unavení z politických klišé a slibů. Jedny volby vám politici slibují byty pro desetitisíce lidí. Další vám slibují, že nebudou zvyšovat daně. Anebo někteří jsou schopni narvat téma EU a migranti pomalu i do voleb předsedy domovní rady. Ještě lepší pak jsou velkolepá hesla, že teď jde o všechno, že teď to jsou nejdůležitější volby. A že zvolení či nezvolení druhého kandidáta bude znamenat úpadek, bankrot, ruské tanky anebo, že bude vládnout třeba nejhorší premiér na světě. Je to únavné? Je. Nicméně letošní volby do Senátu mají jeden speciální nádech, který jim dodává na důležitosti.
Když se podíváte na seznam kandidátů do Senátu, tak vidíme mnoho politických konsenzů, dohod anebo že někteří kandidáti jsou skutečnou politickou hvězdnou pěchotou. Například Jan Skalický, který kandiduje v Děčíně za Rajchlovo PRO a který mezi stranami přesedá jako manželka Jindřicha Rajchla (odkazuji se na Rajchlova slova z jeho videí v obýváku). Ale pak jsou tady skutečně výrazné politické či společenské tváře. Například Karel Řehka, Zdeněk Šarapatka, Jiří Padevět a především Jan Grolich. A jemu se budu v tomto článku věnovat.
Vzhledem k tomu, jak mají voliči nepořádek v tom, kdo jsou předsedové jednotlivých stran, tak Jan Grolich je předseda KDU-ČSL. A nejen to, Grolich je úspěšným hejtmanem v Jihomoravském kraji, kde je již druhé volební období. Tím, jak letošní rok povýšil ve stranické politice, stal se prakticky součástí celostátní, nikoli jen lokálně-regionální politiky. A to byl právě dost možná důvod, proč lidovci stále oscilují na hranici mezi 2.5 až 4 procenty hlasů. Protože nač byste měli volit někoho, kdo není ani v celostátní politice?
To se dost možná změní letošní rok, kde Grolich ve vyškovském obvodu bude favoritem senátních voleb. Postaví se mu bývalý policista Jaroslav Fládr z Přísahy a lékařka Petra Absolonová, která by měla být Grolichovou nejvážnější soupeřkou. Jenže nic není rozhodnuto a zajíci se počítají až po honu. Nicméně skutečnosti jsou jasné, v tomto senátním obvodu se odehrají nejdůležitější senátní volby posledních let. A také rozeberu i důvody, proč Grolich nemá vítězství tak jasné, jak by se mohlo zdát a co by znamenal jeho úspěch či neúspěch.
Můžeme vidět v posledních dnech ministryni financí a finančně negramotnou dámu z Malhostovic Alenu Schillerovou, která poslední dobou se Janu Grolichovi věnuje na svých sociálních sítích. Ten jí začal zajímat mnohem víc než druhý nejvyšší schodek ve státním rozpočtu v historii České republiky. Schillerová naposled udělala z Grolicha kumulátora funkcí, kdy jmenovala všechny jeho funkce, které vykonává. Než přejdu dál, doporučuji paní Schillerové se podívat do vlastních řad, kde například opavský primátor Tomáš Navrátil sbírá funkce stejně jako Pokémon kartičky.
Ale pojďme dál. Špičky hnutí ANO poslední dobou vyjadřují Petře Absolonové absolutní podporu. Jak Andrej Babiš, tak i právě Alena Schillerová se snaží malovat Grolichovi terč na záda a politicky ho diskreditovat, jelikož Absolonová by sama Grolicha zřejmě porazit nezvládla. Absolonová sice vystupuje sebevědomě, ale v debatě na CNN Prima News vyhořela. Což o to, na základě jedné debaty nelze předvídat politické kvality. Ale její vystoupení by se dalo shrnout do těchto bodů a klíčových vět:
- „pane Grolichu“
- „já této vládě věřím“
- „já jsem o tom neslyšela“
Nehledě na to, že si Petra Absolonová myslela, že Petr Macinka je ministrem životního prostředí a ne zahraničí. To už mi přijde jako politické diletantství. Přijdete dělat do televizní debaty ďáblova advokáta vládě, u toho vám sekunduje i třetí účastník debaty pan Fládr, abyste se nakonec argumentačně znemožnila. Petře Absolonové jistě může Jihomoravský kraj být vděčný za její práci na onkologii, ale tohle je příliš vysoká hra i na ní. Celá debata tehdy neměla nějakou valnou úroveň, Grolich debatu zvládl solidně a Absolonové s Fládrem nevyšla taktika Grolicha ušikanovat konfrontací. Sami se znemožnili při odpovědích na otázky, které jim pokládala moderátorka Wolfová.
Nicméně k tomu hlavnímu, proč vlastně jsou tyto volby v senátním obvodě 57 tak důležité? Je to jednoduché. Grolich nekandiduje už jako regionální politik, ale jako lídr jedné ze sněmovních stran. KDU-ČSL prošla razantní obměnou podobně jako po volbách v roce 2010 a pod Grolichem vypadají noví lidovci velmi dobře. A pro hnutí ANO je to zaprvé problém v tom, že Grolich kandiduje na místě, kde hnutí ANO ztrácí. A vzhledem k tomu, jak šílené, leč oprávněné kritice je Schillerová podrobena za schodek ve státním rozpočtu, Grolichovy šance na úspěch se zvyšují, zatímco Absolonové se ztenčují.
Úspěch a vítězství Jana Grolicha zároveň bude vzpruhou pro lidovce i celou opozici. KDU-ČSL by tak svého nového předsedu měla v celostátní politice, odkud by ze Senátu mohl i nadále pracovat pro svůj kraj. Lidovci by opět získali politickou relevanci a voliči by rázem měli zde další stranu, která může výrazně promluvit do dění v celostátní politice. Zároveň by tím opozice získala silný hlas i do Senátu, ačkoli nepochybuji o tom, že se do Senátu dostane mnoho výrazných tváří kandidující za opoziční subjekty, u Grolicha by to bylo jiné. Protože jako předseda sněmovní strany by byl v horní komoře parlamentu a tím by se rozkročilo a zvýraznilo působení opozice v obou komorách.
Pro hnutí ANO je zároveň problém to, že Grolich umí s lidmi komunikovat. Je to taková opoziční verze Andreje Babiše, co se týče komunikace. Grolich navíc je vtipný, mluví srozumitelně, neztrácí se v terminologii, ve které se většina populace ztrácí a touto neotřelostí získává sympatie voličů. Včetně těch, kteří volili hnutí ANO. A právě to z Grolicha dělá nepřítele pro nejsilnější vládní subjekt. ANO v průzkumech ztrácí a bariéru k jeho voličům už prolamuje Vít Rakušan ze STAN. A Grolich by výhrou v senátních volbách tu bariéru k Babišovým voličům prolomil taky.
Andrej Babiš sice staví byznysové zájmy na první místo, ale ve chvíli, kdy začíná přicházet o voliče a kdy podle průzkumů se jeho voličům něco nelíbí nebo jim někdo jiný nabízí alternativu, začne u něj neklid. A vzhledem k tomu, že ANO z 35% klesá k hranici 30%, přičemž mu voliče přebírá STAN, je to pro něj signál ke zmáčknutí červeného tlačítka nejvyššího stavu pohotovosti. Grolich by tímto nabudil i voliče opozice a vzhledem k tomu, že je oblíbený i mezi mladými lidmi, na které vláda kašle, oslovuje i další voličský elektorát, což uvrhává hnutí ANO do bludného kruhu.
Proto by Grolichův úspěch byl obřím problémem pro ANO a Grolich nepropadl syndromu Eduarda Kukana (bývalý neúspěšný kandidát na slovenského prezidenta) a kampaň pojal opravdu vážně. Jenže je tady i to B a to, co by se stalo, kdyby Jan Grolich v senátních volbách prohrál? Odpověď je jasná: Pro KDU-ČSL, Jana Grolicha i celou opozici by to byla naprostá katastrofa.
Pojďme ke KDU-ČSL. Kdyby její předseda volby prohrál, lidovci by prakticky přestali existovat. Tam už by nebyla šance na žádnou resuscitaci. Považte, proč by voliči měli volit stranu, jejíž předseda není schopen vyhrát ani senátní volby? Kór když je hejtmanem, má dosahy na sociálních sítích a jdou za ním úspěchy? To už by se nedalo svádět na nějakou dezinformační kampaň. Ne, tohle by byla katastrofa a to už by nebyla jen cesta k marginalizaci, nýbrž k zániku strany či její fúzi do jiné strany. KDU-ČSL tedy v těchto senátních volbách hraje i o své přežití.
Zároveň by to byla těžká rána i pro členy současných lidovců. Ačkoli se to může zdát neuvěřitelné, KDU-ČSL má stále nejpočetnější členskou základnu. Od nástupu Jana Grolicha na předsednickou funkci začali straně přibývat další členové. Celkem mají lidovci asi zhruba 18 tisíc členů, přesné číslo úplně asi vám neřeknu. Ale politická smrt lidovců by postavila tyto členy před zásadní otázky: Zůstat politicky aktivní? Jít do jiné strany? Založit nové hnutí? Anebo se na politiku vykašlat? 18 tisíc politicky aktivních a zároveň volných členů, by rázem spustil hon stran za těmito lidmi jako když Bud Spencer s Terencem Hillem hledali poklad v oné slavné komedii. Pro další strany by se tak otevřela možnost nabírat nové a zkušené tváře.
A co Jan Grolich? Začala by se zřejmě pod ním povážlivě kymácet předsednická židle a dost možná i funkce hejtmana kraje. Jistě, Vyškov není celý kraj a senátní volby v jednom obvodu možná nejsou celostátním měřítkem. Ale opravdu by měl straně šéfovat někdo, kdo by nezískal dostatečnou podporu ani v těchto volbách? Opravdu by měl být hejtmanem někdo, komu nesvěří voliči důvěru v senátních volbách? Pro Jana Grolicha by toto byla extrémně těžká porážka a v hnutí ANO si toto moc dobře uvědomují.
Navíc s tím, jak se ANO tváří konzervativně, by tady byl potenciál nalákat i voliče lidovců do své voličské struktury. A 3% hlasů nejsou malým číslem, kdybychom to měli vzít optikou lidí, kteří mohou volit, je to přes 250 tisíc lidí. A optikou účasti v posledních sněmovních voleb by se jednalo zhruba o 170 tisíc lidí. Což je pořád o desetitisíce víc, než byly na demonstracích Jindřicha Rajchla, kdy se protestovalo za drahé pohonné hmoty (schválně, jestli Rajchl bude pořádat demonstrace i teď). Ale dost bylo nejapných vtípků a pojďme se podívat na bod 3, co by to znamenalo pro opozici.
Tam by došlo k výraznému ochromení a prakticky vyloučení nějakého budoucího pokračování koalice Spolu anebo nějakého Super Spolu. TOP 09 už je prakticky jen karikaturní stranou, která nemá žádnou přidanou hodnotu a spíše jen fragmentuje hlasy opozice. A Grolichova prohra by úplně zabila nějakou takovou potenciální spolupráci do budoucna. Opozice by musela do příštích voleb žít s tím, že 25 poslaneckých lavic obývají lidé z prakticky neexistujících politických stran. A byť by opozice stále měla právoplatně 92 poslanců, tak čtvrtina z nich by ztratila jakoukoli politickou relevanci.
To vše si uvědomují jak v hnutí ANO, tak i u lidovců a stejně tak i u opozice. Proto letos není pro ANO důležitá nějaká většina v Senátu. Tu můžou získat i za dva roky, jelikož Andrej Babiš bude zřejmě stále u moci s tímto vládním ansámblem. A bude mít prakticky platformu neomezeného působení, jelikož by oslabila i role prezidenta. Ale porazit Jana Grolicha, to je primární cíl hnutí ANO. Proto ho Babiš s Schillerovou pomlouvají, kde můžou. Proto mu malují terč na záda, proto podporují tak vehementně Petru Absolonovou. Protože ví, že tímto můžou rozhodit opozici, potenciálně získat nové voliče a zároveň si zachránit vlastní kůži.
V senátním obvodě 57 se tak bude hrát o to, kdo ztratí politický dech. A to je stejně napínavé a vzrušující jako děsivé.
