Článek
Ministr zahraničí Petr Macinka nezažívá dobré časy. Jeho Motoristé stále balancují na hraně zvolitelnosti a ne a ne se zmátořit. Navíc on i jeho strana čelí posměškům a konfrontacím, když před volbami slibovali vyrovnaný rozpočet a výsledek je 389 miliard korun schodek ve státním rozpočtu. Který dost možná ještě o třicet miliard navíc nabobtná. Zrak od něho odvrací i kremlofilové Ivo Strejček, který se zná s Macinkou ještě z Institutu Václava Klause. A také blízký Klausův přítel Petr Hájek, vlastnící dezinformační projekt Protiproud. A to jen díky toho, že si po útocích v Lipsku dovolil dát céres ruské velvyslankyni
Nyní ale Macinka zašel o několik stovek mil dál než doposud. A to rozhovorem s falešným Thomasem Pauknerem, jehož jméno rezonuje napříč českou politikou víc a víc. Dříve než přejdu dál, tak rád bych řekl i svůj krátký pohled na ministra Macinku. Nejsem jeho fanoušek, ale nemyslím si, že je špatný ministr. Přijde mi jako ostřejší ministr zahraničí, ale nezastává špatné postoje a ani nedělá, respektive nedělal nic, co by znehodnotilo jeho ministerskou práci. Jeho válka s prezidentem a provokace vůči opozici ho sice profilují víc než jeho práce na resortu, ale za mě špatný ministr není. Jakkoli se k němu láskou fakt nepřetrhnu.
Pojďme ale po stopách toho aktuálního a to je rozhovor s falešným Thomasem Pauknerem. Skutečný Thomas Paukner sice neexistuje, neboť se jedná o pseudonym, ale jedná se o člověka, který psal i na platformě Seznam Médium. Tento člověk mi přišel rovněž zajímavý svými texty, že tam byl nějaký přesah, ale nepovažoval bych ho za investigativního žurnalistu. Protože investigativa se nedělá z gauče. Tím, jak začal Paukner se dívat na kauzy a věci okolo hnutí STAN, vyvolal společenskou bouři. A začali se toho chytat vládní politici, kteří Pauknerovi zabezpečili to nejsilnější PR. Logicky se tak stal Paukner zajímavou osobou i pro další média.
Dnes ale nebudu rozebírat, kdo je Thomas Paukner, ale to, čeho se Petr Macinka dopustil. Ve snaze se zviditelnit i za cenu vlastní sebedestrukce přistoupil na rozhovor se zakukleným mužem, který čelí minimálně jedné žalobě za své články. Naposled to bylo za vrtulník Čestmír, kdy ho zažalovala iniciativa Dárek pro Putina. Jenže Macinka se nechal napálit partou okolo kontroverzního YouTubera Mikaela Oganesjana, známého jako MikeJePan nebo nově Detektiv Mike. A muž, který seděl v rozhovoru naproti Macinkovi, nebyl Thomas Paukner, ale Vojtěch Pšenák, muž, který stál za zveřejněním videí Jindřicha Rajchla z jeho obýváku.
Macinka se nyní obhajuje, že tuhle falešnou hru prokoukl a kdesi cosi. Jenže to by tak úplně nesedělo, neboť s falešným Pauknerem si Macinka psal 29. srpna, osm dní poté, co se uskutečnil čerstvě zveřejněný rozhovor. Jedná se opět o trapnou výmluvu, kterými jsou Motoristé notoricky známí, kdy něco podělají a pak se vymlouvají. Jenže problém je na vícero frontách a rozhodl jsem se pro tento článek rozebrat, proč je Macinka po tomto zralý na odchod z politiky.
1) Petr Macinka si neověřil informace a nechal se nachytat trollem
Může se ministr Macinka vymlouvat, jak chce, že tohle prokoukl, ale tady má máslo na hlavě. V době, kdy žijeme v nejhorší geopolitické době asi za posledních 80 let, v době, kdy zuří i hybridní válka a dezinformační boje, si ministr Macinka neověří informaci, s kým doopravdy jde do rozhovoru. Macinka jako ministr zahraničí je členem bezpečnostní rady státu a v ověřování informací by měl jít jako ministr příkladem. Jenže tak to neučinil a ať už se snažil zviditelnit nebo ne, jeho vlastní ego mu totálně zatemnilo mysl.
Kdyby si Macinka u svého okolí skutečně nechal ověřit, kdo je Thomas Paukner, tak by ho na to upozornili, neboť Pauknera okolí Motoristů zřejmě zná. Jenže k tomuto zřejmě a dost možná i zjevně nedošlo. Už jen to, že ministr jde do rozhovoru s někým, kdo je celý rozhovor zakuklený, v masce a ministr neví prakticky, kdo to doopravdy je, vyvolává spoustu otázek a možná i odpovědí. Já zastávám ten názor, že pokud dojde k něčemu takovému, tak ministr ohrožuje nejen svou vlastní bezpečnost, ale i bezpečnost vlády.
A zároveň se ministr Macinkovi musím vysmát, že Deník N nazývá alternativním nebo konspiračním blogem. Zdislavu Pokornou nepouští na své tiskovky. Ale jde dělat rozhovor k trollovi s domněním, že jde dělat seriózní rozhovor, kde si naplive na své protivníky a prozradí nějak vnitřní fungování na vládě. Pane ministře, opravdu je toto pro vás seriózní médium?
2) Petr Macinka obešel vlastní ochranku i vlastní tým lidí
Na veřejnost pronikly i zprávy, které si Macinka přeposílal s údajným Thomasem Pauknerem. Ministr je chráněnou osobou podle zákona a všude, kam ministr nebo jakýkoli jiný člen vlády jde, tak ochranka musí prohlédnout místnost, aby se předešlo například pokusu o únos nebo atentát na politika. A tady Macinka obešel jak vlastní ochranku, tak i svůj tým na resortu zahraničí. Vojtěch Pšenák z Oganesjanovy party zveřejnil i rozhovor s exministrem Janem Lipavským a ten ve zkratce prozradil, že pokud dostane ministr nabídku na nějaký takový rozhovor, prochází to nějakým schvalovacím procesem. A sám uvedl příklad, kdy mu volal domnělý poradce premiérky Meloniové, aby se i díky týmu okolo ministra zjistilo, že jde o podvod.
Macinka tak zřejmě ani neinformoval svůj tým na resortu o tom, že se nějaký rozhovor s nějakým Pauknerem chystá. A zároveň obešel i vlastní ochranku. Ve zprávě, kterou Macinka Pšenákovi (nebo falešnému Pauknerovi, jak chcete) psal, prozradil, že minimálně jeden člen ochranky tam bude muset být, ale zkusí ho nechat aspoň přede dveřmi. Ve videu od Oganesjana je navíc prozrazeno, kterak asi po deseti sekundách v místnosti dal Macinka členu ochranky signál, že je vše v pořádku a může odejít.
Jenže tímto Macinka úplně obešel jakékoli zásady bezpečnosti. Protože tím, jak si (zřejmě) neověřil informace, s kým jde do rozhovoru a ochranku poslal pryč, ohrozil sám sebe i vládu. Tímto Macinka ukázal absolutní amatérismus, protože kdyby ho takto nějaký další anonymní troll svázal a unesl a Macinka se probudil někde na Sibiři, odhalil by, že resort zahraničí by byl snadným cílem pro jakýkoli útok. A znovu, ve chvíli, kdy je geopolitická situace taková, jaká je, je to obecně bezprostřední ohrožení bezpečnosti České republiky.
3) Selhala i Macinkova ochranka
Když se podíváme na rozhovor Martina Veselovského s Luďkem Staňkem, tak Veselovský naznačil, jak vypadá taková kontrola před vysíláním. Členové ochranky kontrolují každý kout ve studiu, aby se ujistili, že ministru nehrozí žádné bezprostřední nebezpečí. Což o to, nikdo Macinku nenutí, aby chodil s ochrankou, koneckonců, je to jeho vlastní volba, jestli někoho pošle před dveře nebo ne. Ale jde tady opět o tu bezpečnost. A ve chvíli, kdy se v zahraničí dozví, že ministr kašle na ochranu a resort zahraničí selhává i v takové základní bezpečnosti, je to prostě ohrožení státu.
A tady selhala Macinkova ochranka taky. Člen ochranky totiž neprohlédl studio, kde seděl už zakuklený falešný Thomas Paukner a po deseti sekundách odešel. Celé mi to přišlo stylem, že kdyby Vojtěch Pšenák řekl členovi ochranky, že je fakt Thomas Paukner, tak mu to stačí a víc neřeší. V místnosti však byly makety bomb a zbraní a to je další selhání bezpečnostních opatření. I když se jedná o makety, aby ochranka neprověřila prostor, kde jsou tyto věci, to je na doživotní zákaz činnosti v bezpečnostních službách.
Petr Macinka sice u Daniela Takáče na České televizi obhajoval, že má v kapse tlačítko, kterým zalarmuje ochranku, kdyby se něco s ním dělo. Jenže kdyby byla ve studiu skutečná bomba, žádné tlačítko by mu už nepomohlo a namísto úspěšně ukončeného rozhovoru by měl maximálně ministr ukončený život. Tady je tohle selhání všech bezpečnostních prvků.
4) Macinka mohl vyzradit důležité státní informace
Tohle je sice jen stylem „co by, kdyby“, ale přesto to tady musí zaznít. Tím se dostáváme k samotnému obsahu a i tomu, kde mohl Vojtěch Pšenák i Mikael Oganesjan vytěžit více. A zároveň chápu i proč nevytěžili. A to je vyzrazení důležitých státních informací. Vzhledem ke kombinaci faktorů výše zde mohlo dojít k absolutnímu ohrožení bezpečnosti České republiky. Vezměte si totiž případ, že by ministr šel k trollovi se naplno otevřít o fungování, jak co na resortu nebo uvnitř státu funguje. Byli bychom s tím v pohodě? Určitě ne.
Vzhledem k tomu, jaké chyby Motoristé i Petr Macinka páchají a že si nevidí kolikrát do pusy, je důležité toto nebrat na lehkou váhu. Ministr sedí naproti zakukleného muže, kterému poskytuje rozhovor. Sedí v místnosti, kde jsou atrapy zbraní a bomb a kde ochranka tento prostor neprověřila. A vedou debatu o politických věcech a politickém fungování státu. Kdyby Vojtěch Pšenák šel za hranu s otázkami, ven mohly proniknout informace, které by z České republiky udělaly legitimní cíl pro nepřítele. Ano, opakuji, stále je to „co by, kdyby“. Ale to neznamená, že to je v pořádku.
5) Pracují na resortech donašeči?
Co jsem zhlédl i celý rozhovor u Mikaela Oganesjana na HeroHero, zarazila mě jedna věc a to když Petr Macinka nastínil, jak by se mohly dostat informace z uzavřených porad do médií. A to, že na resortech dost možná pracují donašeči, které on sám definuje jako nějakou obdobu deep statu. Nebudu zde tahat Macinkovy konspirace o tom, že současný systém si utvořil nějaký liberální svět, který bojuje proti vládě. Ano, současná vláda má mnoho chyb, ale jít do takových invektiv, že tady proti nim bojuje nějaký liberální systém, je další do nebe volající blbost.
Nicméně je to další věc, na kterou se je třeba ptát. A to, kdo skutečně pracuje na resortech. Ať už zahraničí nebo životního prostředí nebo třeba i vnitra. U MŽP víme, že tam jsou zaměstnaní propagandisté Filipa Turka, a to Adam Šejna či František Kubásek. Co tam dělají užitečného pro Česko a jaká je jejich přidaná hodnota, to už zůstává záhadou. Ale pokud se z nějakých uzavřených porad dostávají nějaké informace ven, je důvod přemýšlet nad tím, aby se zpřísnily podmínky bezpečnostních prověrek pomalu i pro uklízečky na resortech. Řečeno v nadsázce.
Ať už se z těchto uzavřených schůzek dostávají informace do médií, kde je jistota, že by se k nějakým interním informacím nedostal i někdo další? Kde je jistota, že by se k přísně tajným informacím nedostala protistrana? Jistě, ne každý je Edward Snowden nebo Julian Assange, kteří dostanou tajné informace na veřejnost. Ale kdo tedy všechno pracuje na vládních resortech? A opravdu nevyzrazují nikomu informace, které by měly zůstat za zavřenými dveřmi? Je tady více otázek než odpovědí, ale pokud takto funguje stát, je to chyba systému. A s tím je holt potřeba něco dělat.
Babiš Macinku k rezignaci nevyzve. A tohle už opravdu není vtipný trolling
Opoziční poslanci se ptají, kdy Andrej Babiš vyzve ministra Petra Macinku k rezignaci. Sám říkám, že kdybychom žili v normální zemi, tak by po skandálu s falešným Pauknerem letěl Macinka jak špinavé prádlo. Ale to se nestane, Babiš Motoristy potřebuje, protože potřebuje imunitu. Byť se vládní členové ohání, že média a opozice touží po vládním rozpadu, tak jsou tady upřímně mimo. Protože chování Motoristů poškozuje i samotného Andreje Babiše, který si lpí na tom, aby měl mezi lidmi pozitivní obraz. A toto chování ho rozhodně nemůže nechávat klidným.
Zároveň bych chtěl říct, že tohle není žádný mediální shon na Motoristy. Oni si za to tak nějak můžou sami, jelikož se chovají tak, jak se chovají. Na druhou stranu z toho vznikla neplánovaná dýmová clona pro Motoristy i pro samotného premiéra Babiše. Těm totiž tento rozhovor vytváří krásný prostor se vyvléknout z toho, aby se nemuseli zpovídat z brutálního schodku ve státním rozpočtu. To je možná jediný způsob, kdy bych aspoň na chvilku uvěřil, že Macinka o celé akci od Oganesjana s Pšenákem věděl. Že měl někdy na začátku srpna kusé informace o tom, jaký schodek v rozpočtu se chystá a tohle by posloužilo jako clona. Ale víc důvodů, proč bych něčemu takovému věřil, nemám.
Zároveň tohle už není žádný vtipný trolling ani na opozici, ani na média. Ve chvíli, kdy se stane něco takového, to už není hranice trollingu, to už překračuje hranice lidského chápání. A zároveň překračuje i hranice nějaké bezpečnosti země. A pokud někdo z příznivců považuje toto za vtipný trolling, tak potom v budoucnu, kdyby někdo chtěl někomu takovému vykrást dům, tak to může brát jako chytrý trolling zloděje ve smyslu, že mu přemístí věci na neznámé místo a že to je moderní hra na schovávanou. Macinka ve vládě i po tomto zůstane, ale pro Andreje Babiše je to další signál, že ho čekají psychicky zatraceně těžké tři roky ve vládě.
Deník N Macinkovi leží v žaludku. A může tvrdit stokrát, že ne
Závěr budu věnovat Macinkově vztahu vůči Deníku N, který označuje i pejorativnějšími výrazy a kdy nepouští novinářku Zdislavu Pokornou na vlastní tiskové konference. Protože na Deník N Macinka u Pšenáka naplival tolik jedu, že pomalu by měl člověk pocit, jak kdyby Deník N mohl za všechno špatné, co se v Česku děje. Zároveň bych chtěl pana ministra fact-checkovat v tom, kolik lidí čte Deník N. Jen v minulém roce přesáhlo toto médium hranici 30 tisíc předplatitelů. A teď vytrolluji Petra Macinku, ale ho by Deník N spolu s Filipem Turkem mohl dát na nástěnku zaměstnanců roku. Protože poté, co tito dva političtí Pažout s Horáčkem začali kydat hnůj na Deník N, jejich podpora znatelně stoupla.
U Vojtěcha Pšenáka Macinka řekl, že těch pět tisíc lidí, co čte Deník N, kdyby chtěli udělat volební revoluci, tak si toho nikdo nevšimne. Nejen, že záměrně Macinka lže o číslech Deníku N, ale zároveň si tady nabíhá na vidle. Protože když vezmeme pokusy o protidemonstrace, kdy se „demonstrovalo“ proti Petru Pavlovi, tak na těchto akcích bylo více policistů než účastníků demonstrace. Možná si toho nevšimla média, ale kolemjdoucí ano. Pět tisíc lidí by neudělalo volební revoluci, to ostatně ani nikdo nechce. Ale nepočítám, že by si tohoto nikdo nevšiml.
Macinka zároveň lhal o tom, že mu je Deník N úplně ukradený. Kdyby to tak bylo, tak by si odpustil tyto hromady obsesivních keců na jeho adresu. Macinkovi leží Deník N v žaludku zatraceně hluboko už jen proto, jak mapuje samotné Motoristy, Filipa Turka i okolí Motoristů. A ležet mu v žaludku ještě hodně dlouho budou. Hrozní jsou, no. My víme, pane ministře. A z toho, že jste se nechal napálit, se nevykecáte, i kdybyste se snažil sebevíc. Stokrát opakovaná lež se nikdy nestane pravdou.
Závěr: Petr Macinka je na odstřel. Měl by z politiky odejít
Ministr zahraničí Petr Macinka udělal mnoho osobních přešlapů, přestože jeho výroky o méněcenných lidech připomínaly závan Hitlerova bunkru. Ale tohle nebyl osobní přešlap, nýbrž politický. A to takového rázu, že tohle je opravdu na odchod z politiky. Znovu opakuji, Macinka není vůbec zlý ministr. Lidi sice může štvát jeho servilnější přístup vůči Číně, ale on sám žádný proruský nebo pročínský vliv tady nešíří. A na resortu zahraničí odvádí dobrou práci, přestože má ostřejší jazyk.
Ale tohle už opravdu není žádná legrace. Macinka není jen člen ministr zahraničí. Je to člen bezpečnostní rady státu, má přístup k tajným informacím a to jak ohledně České republiky, tak i k tajným informacím ohledně EU a NATO. Nechat se takto podvést a napálit, to není trolling, to je naprostý politický amatérismus. A opravdu by měl ministr s takto obří formou zodpovědnosti být v čele resortu? Když mu je nějaká bezpečnost ukradená stejně jako ověřování informací?
Petr Macinka riskoval bezpečnost České republiky a neumím si představit, kdyby šel takto podávat rozhovor k někomu, kdo nemá provokativní úmysly, nýbrž úmysly velmi nebezpečné. Jak by potom Petr Macinka zareagoval, kdyby se mu takto vnutil někdo, kdo by reálně mohl bezpečnost České republiky ohrozit? Bavím se o tom, že Vojtěch Pšenák ani Mikael Oganesjan nejsou bezpečnostní hrozbou na poli mezinárodních vztahů. To by Macinka spoléhal na své kouzelné tlačítko v kapse? Ne, tohle je na odchod z politiky. Mít na resortu zahraničí někoho, kdo pro své vlastní zviditelnění hazarduje s vlastní zemí, to si nezaslouží žádná země. Tento amatérismus mohl mít daleko horší důsledky.
Poslední slova budou patřit Vojtěchu Pšenákovi a partě okolo Mikaela Oganesjana. Ačkoli se jedná o velmi kontroverzní postavy, tuhle práci zvládli naprosto výborně. A ukázali zároveň slabiny ministra Macinky.
Zdroje
HeroHero - DETEKTIVNÍ PARTA
Instagram - @stitdemokracie
