Článek
Před pár dny se přes média do sebe nepřímo pustili český prezident Petr Pavel a slovenský premiér Robert Fico, když došlo na diskusi ohledně NATO. Fico se do našeho prezidenta pustil, že jako generál by rád bojoval, on je však na straně míru. Petr Pavel tepal Fica za jeho zpochybňování článku 5 v rámci Severoatlantické aliance, že Slovensko nebude součástí nějakého vojenského dobrodružství kvůli nějakému článku 5. Tento bod si rozebereme níže, ale tady nelze než dát za pravdu českému prezidentovi, který jako bývalý vysoký hodnostář v NATO bere tohle výrazně závažněji než kdokoli jiný.
Jenže toto zpochybňování článku 5 přivádí k jednoduché otázce a to, zda-li by mělo NATO izolovat Slovensko. A to politicky, diplomaticky i informačně. Zatím snad žádná země NATO takto nezpochybnila, drsné výrazy amerického klauna Donalda Trumpa v Bílém domě neberme vážně, protože ten už toho naplácal ažaž. Jenže u Roberta Fica je tohle podstatný rozdíl. Na rozdíl od amerického prezidenta, na kterého mohou platit silné americké pojistky demokracie, nemá proti sobě takovou vlnu pojistek. A ačkoli oba politici jdou velmi silně na ruku Ruska, na rozdíl od Trumpa přebral Fico po Viktoru Orbánovi štafetu ruského trojského koně v rámci EU a NATO.
Tím neříkám, že Trumpova slova jsou o to méně šílená, ale legislativně je snadněji sesaditelný oproti Ficovi, kterého musí od válu dostat demokratické volby. V dnešním článku si rozebereme celou problematiku Slovenska a NATO, proč má Petr Pavel pravdu a proč by mělo být Slovensko izolováno v těchto strukturách. Sledujte.
Robert Fico a jeho bludy o článku 5, NATO a Ukrajině
Těžko říct, jestli Fica nazývat ještě nazývat premiérem suverénní země anebo, slovy Jiřího Kodeta z Pelíšků, rudým bolševickým nokem. Robert Fico dlouhodobě svými kroky poškozuje Slovensko na evropské půdě, loni už ale začal Slovensko poškozovat i na euroatlantické půdě. A to, když začal básnit o tom, že by Slovensku slušela neutralita, což znamená distancování se od členství a závazků při EU a NATO. Slovensko by tak se stalo opět součástí nového Východního bloku, ale ublížilo by to jim samotným, ne těmto organizacím.
To, jak Fico prohlásil, že kvůli nějakého článku 5 nebude Slovensko součástí nějakého vojenského dobrodružství, je prakticky přímé zpochybnění článku 5. Tohle je dost možná ještě šílenější vyjádření, než jak v prezidentských volbách pronesl premiér Andrej Babiš, že by nepřišel na pomoc Polsku v případě napadení. Je však zajímavé, jak si premiér Fico vytvořil půdu pro to, aby ve svých projevech nekopal do Ruska. Naopak, obviňoval členské státy NATO i státy západní Evropy, že si jen hledají záminku pro ozbrojený konflikt s Ruskem. A že vítězem tohoto období a silných řečí o rozpočtu, budou zbrojařské společnosti a ne občané.
Nezbývá, než se víc a víc přiblížit konstatování toho, za čí zájmy skutečně Rusko kope. Nehledě na to, že o vyslání vojáků na Ukrajinu či do Pobaltí rozhoduje především vláda na Slovensku, nikoli NATO jako takové. Fico tak opět těmito bláboly si tak upevnil svůj kult osobnosti u svých vlastních voličů, kteří zjevně nerozlišují realitu od fikce. Zhruba tak jako když Fico brojil proti obranné smlouvě s USA a za tři roky jeho vlády se obranná smlouva stále nezrušila. Ještě zajímavější je, jak to má Fico ve vztahu s Ukrajinou, díky které tato diskuze vůbec vznikla.
Podle Fica totiž na Ukrajině žádná válka není, že tohle snad novináři a ostatní nemůžou myslet vážně, že by na Ukrajině nebo v Kyjevě byla válka. Ale už je zajímavé to, jak se nedlouho poté lísal k dnes už bývalému ukrajinskému premiérovi Šmyhalovi, že Slovensko podporuje Ukrajinu. Před volbami také sliboval, že na Ukrajinu už nepůjde ani náboj ze Slovenska, přičemž realita je taková, že Slovensko tak vojensky nezásobovalo Ukrajinu jako právě za Fica. Co k tomu říct? Fico je jen obyčejná korouhvička, která tak dlouho dělala patolízala Rusku, až nakonec točí svými názory jako na kole štěstí. Anebo se z Fica už stal definitivní blázen, který neví o čem a s kým hovoří. Možné je všechno.
Ještě komičtější je to v tom ohledu, že pár dnů zpět měl jet Robert Fico na Ukrajinu, ale cestu nakonec zrušil. Copak pane premiére, vy se snad bojíte? Vždyť přece na Ukrajině podle vás žádná válka není. Nebo, že byste to až tak vážně nemyslel? Anebo se snad bojíte prezidenta Zelenského, který se nebál ani amerického prezidenta Trumpa? Ať tak či onak, Fico opět ukázal, že do suverénního premiéra má podobně daleko jako pečený vepřový bůček ke krabičkové dietě.
Robert Fico odkryl slabinu NATO, nahrál tímto Rusku
Zpochybněním článku 5 Severoatlantické aliance Fico zároveň nastavil holý zadek svým spojencům v NATO. Dal jim tímto signál, že pokud by došlo k ruskému útoku na Pobaltí, Skandinávii anebo Polsko, tak by se Fico na ně vykašlal. Fico tím zároveň pro Rusko odkryl karty, že má šanci na vítězství proti NATO pouze v případě, že aliance zůstane nejednotná. Zároveň tím ze Slovenska udělal naprostý opak suverénní země. Protože co si Fico myslí? Že pokud bude lézt do zadku Putinovi, že si snad Putin Slovenska nevšimne?
Realita je však taková, že ačkoli Fico jezdí každý rok do Moskvy na oslavy 8. května, tak Slovensko zůstává stále na ruském nepřátelském seznamu. Člověk si tak říká, jestli vlastně slovenský premiér není novodobý kolaborant, co se rád tulí k nepříteli. Další realita je taková, že doufat, že si Slovensko lehne na břicho, nechá přeběhnout ruského medvěda do Evropy a samo vyvázne, je naprostý nesmysl. Obrazně řečeno, Slovensko může nechat po sobě přeběhnout ruského medvěda, ale probudit se může se zlámanou páteří.
Ač je na tom Slovensko bídně, tak co si Fico slibuje od nějakého míru? Že se s Putinem a s Ruskem dá vyjednávat? Fico tímto odkryl pro Rusko karty, že může porazit NATO pouze v případě jeho nejednoty. A mír podle Fica, ať už v otázce Ukrajiny a Ruska anebo Evropy a Ruska, se rovná přímé kapitulaci. Na to, jak se Fico ohání suverenitou Slovenska a jeho vlastní suverenitou, je tohle dost ubohé a zbabělé. A tleskat mu můžou jen lidé Ficova ražení, viz poslanec za SPD a další stoupenec ruské páté kolony Jindřich Rajchl. Proto by mělo NATO učinit závažné kroky vůči Slovensku.
NATO Slovensko nepotřebuje, nastal čas k jeho izolaci
A to úplně izolovat Slovensko od jakýchkoli jednání v rámci NATO, izolovat ho i diplomaticky a politicky. Protože když premiér údajně suverénní země takto neustále okopává NATO kotníky, proč by si to organizace jako NATO měla nechat líbit? NATO země jako Slovensko nepotřebuje. Což o to, Slovensko si v rámci NATO plní své závazky, ale když premiér země se tady otevřeně baví o neutralitě a zpochybňuje klíčový článek NATO, tak taková země fakt potřeba není. Kdekdo mi může argumentovat, že potom jak by Rusko napadlo Slovensko, tak budu nadávat, že Evropa nic neudělala pro ochranu a podobně.
Evropa především tady zaspává od roku 2008, kdy se vykašlala na Gruzii po invazi do Jižní Osetie. Jistě, nemusíme tady mít Rusa v Evropě, ale rozdíly mezi Gruzií, Ukrajinou nebo Moldavskem jsou ty, že tyto země chtěly být autonomní a nezávislé na Rusku. Chtěly si žít vlastním životem, jenže Rusko nepochopilo za celou dobu své existence, kde má a nemá hranice. Zatímco Slovensko a jejich politici jako Milan Uhrík, Ľuboš Blaha nebo Tibor Gašpar, by se zřejmě neštítili pomalu ani zvacího dopisu. Neříkám to s jistotou, ale stačí se podívat na jejich vyjadřování, zejména u europoslance Blahy, který ale na rozdíl od všech ostatních rusofilů šel aspoň učit do Ruska na MGIMO a užívá si přízně Ruské federace.
NATO sice právně nemůže Slovensko z NATO vyloučit, vystoupit z NATO může Slovensko samo pomocí článku 13 Washingtonské smlouvy. Ale izolovat jej může. Proč by se mělo Slovensko účastnit nějakých bilaterálních jednání u jednoho stolu, když by se vykašlalo na spojence? Proč by se mělo Slovensko účastnit uzavřených jednání, když hrozí, že jejich vládní členové by se zachovali podobně jako maďarský ministr Szijjártó? NATO reálně Slovensko nepotřebuje, to už raději, ať přijme do NATO Moldavsko, které se z ruského vlivu chce vymanit navzdory okupovanému Podněstří.
„Na spojence kašleme. NATO, ale ty nám pomáhej!“
Jenže vztah Roberta Fica nejen vůči NATO, ale i vůči Evropské unii je takový, že i ti nejdrzejší jedinci jsou oproti němu amatéři. Když ještě byl premiérem Maďarska Viktor Orbán, se Slovenskem často blokovali pomoc Ukrajině anebo balíky protiruských sankcí. Což je zcela jistě náhodička, že jo, pane Fico? Jenže ani jedna z těchto zemí už neměla takový odpor vůči Evropské unii, aby si zadním vchodem do ní chodily pro peníze, které jim EU proplácela. Zejména proplacené haciendy skryté za penziony, udělaly radost Ficovu okolí, stejně jako Orbánovu okolí proplacená stezka v korunách stromů, kde však nebyl jediný strom.
Co se týče Roberta Fica a NATO, tak tam je to podobné. Proto se můžeme legitimně ptát, když by teda Fico nepřišel na ochranu spojencům, nadává na EU i NATO, proč tedy v těchto organizacích nadále Slovensko setrvává? Jednoduše řečeno, Fico má několik tváří. A nadáváním na všechno, co je ze Západu, co je proti Rusku a podobně, si Fico upevňuje pozici u svých voličů a potenciálně i voličů neofašistického hnutí Republika. Jenže na politické divadlo nikdo v NATO ani v EU není zvědavý a Marka Rutteho ani nikoho dalšího nezajímá to, že Fico udělá a řekne cokoli, aby si voliče udržel.
Dokonale jsme to mohli vidět v letech 2024 a 2025, kdy například Itálie oznámila stažení svého protivzdušného systému ze Slovenska. Tehdy se Fico ptal pomalu v slzách ptal, že kdo nyní ochrání Slovensko? No, pane premiére, volejte si do Ruska Lavrovovi, Putinovi nebo Šojguovi, ať vás chrání, když se jim tak podbízíte. Stejné to bylo i o rok později, když se setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Tomu do očí řekl, že nebude dodávat zbraně Ukrajině, ale žádal NATO o posílení protivzdušné obrany. Jak to tedy vlastně je?
Realita je taková, že je to ještě horší než s Andrejem Babišem. Toho zajímá jen vlastní byznys, ale ví, že jeho voliči jsou silně protiruští a pro zakotvení Česka v EU a NATO, tak si nedovolí jít proti Ukrajině. Fico je takovou politickou paralelou pojišťováka, který vám prodá nejdražší a nejhorší životní pojištění, na kterém nic nevyděláte, ale přesvědčí vás, že je to vaše nejlepší životní investice. Což je případ Slovenska, které nemá fungující právní stát, školství, zdravotnictví nebo dopravu, ale Fico ukazuje „národní hrdost“ tím, že spojencům ukazuje, že Slovensko má být opečováváno ostatními, protože je nějak pro všechny důležité. Neřekne už jak, neřekne už čím, neřekne už, proč je to národně hrdé Slovensko důležitější než všichni ostatní, ale přesto ze Slovenska dělá pomalu druhou Kanadu.
Jenže politika není byznys a na rozdíl od Andreje Babiše není Fico schopný politik ani byznysmen, protože Slovensko, jakkoli mám tuto zemi rád, zas tak úplně důležité není. Neříkám, že by mělo být Slovensko někým nebo něčím obětováno, to chraň Bůh, ale kdyby mělo jednou dojít na to, jestli jít dříve na pomoc Polsku nebo Slovensku, jsem si jistý, že jako první by se šlo pomoct Polsku. Už jen proto, že plní parádně závazky vůči NATO, jako stát funguje a jejich lídři neokopávají EU či NATO kotníky. Ne, pane premiére Fico. Fakt to nefunguje tak, že vy se na ostatní vykašlete a ostatním vám za to přijdou na pomoc.
Petr Pavel má pravdu, jiný názor neznamená chtít bojovat
Fico ovšem našel tolik drzosti na to, aby zaútočil na českého prezidenta Petra Pavla, že on jako bývalý generál by určitě rád bojoval. Což je další totální nesmysl, který jedna k jedné kopíruje prezidentské kampaně Petera Pellegriniho i Andreje Babiše. Představa, že vojáci chtějí válku, je podobná kravina jako, že hasiči chtějí požáry, policisté zločiny anebo soudci kriminalisté sériové vraždy. Nikdo toto nechce, ale každý tento člověk v bezpečnostních složkách je potřebný už jen jako prevence proti těmto věcem.
Že Petr Pavel má na NATO nebo článek 5 jiný názor než Robert Fico, nikoho snad ani překvapit nemůže. A prezident má pravdu v tom, že zpochybňování článku 5 je velmi nebezpečný krok, protože tímto je prakticky ohrožena jednota celého bloku Severoatlantické aliance. Ale to neznamená, že by snad prezident tímto tahal Česko nebo Slovensko do války anebo, že by on sám chtěl bojovat. Naopak, prezident jako vrchní ozbrojených sil by měl pojmenovávat věci pravým jménem. Což je pro Fica zřejmě něco nepředstavitelného, jelikož v Grasalkovičově paláci sedí Peter Pellegrini, který je s Ficem jedna ruka. Jak by řekl sám slovenský premiér: „Petera Pellegriniho som urobil ja celého“.
Proto když Ficovi prochází díky loajalitě oligarchů, koaličních partnerů i slabého prezidenta úplně vše, co si zamane, nelze se divit, že při konfrontaci ztrácí nit i sebereflexi. A zní to komicky od Fica, který si pod pojmem mír představuje kapitulaci a který by při případném válečném konfliktu byl zřejmě jedním z těch, co se přidá na stranu nepřítele anebo se jako první vzdá. Ano, je logické, že premiér se obává válečného konfliktu, toho se obáváme všichni. Ale aby se s tím popasoval stylem, že se podbízí agresorovi a útočí na spojence, je nebezpečné především pro občany.
Velmi dobře hovořil lídr slovenské opozice Michal Šimečka, který o Ficovi řekl, že pokud má strach, ať jde na terapii. A zároveň správně poznamenal, že Slovensko nepotřebuje premiéra, co lidem na potkání vypráví o svém strachu, ale o premiérovi, který skutečně něco dělá. Protože jak se potom mají cítit občané? Fico s Pellegrinim šířili strach, že jejich oponenti jim odvedou syny a vnuky na Ukrajinu a oni sami budou usilovat o mír. A když slabý prezident a ustrašený premiér se chovají takto, jak se potom mají cítit občané? A můžou se opět legitimně ptát, proč tedy nezařídili ten mír, jak se tím neustále chvástali.
Petr Pavel tady opět obstál na jedničku a ukázal Slovensku, jak by měl vypadat opravdový lídr země. To, co předvádí Fico, není nic, co by mělo jakkoli společného s nějakým leadershipem.
Závěr: Slovensko, vyber si, kam chceš patřit
Za rok jsou na Slovensku parlamentní volby a Slováci si budou vybírat, zda-li budou kontinuitně pokračovat v tom marasmu, který nastolil Fico. Anebo si vyberou proevropskou, demokratickou opozici, která ale nedokáže ukojit vlastní ega, dobře uchopit politická témata a která je mezi sebou poměrně rozhádaná. Vzhledem k tomu, jak čím dál více nestabilnější je geopolitická situace a vzhledem k tomu, jak mizerně na tom jsou Slováci ekonomicky po zbabraných třech konsolidacích veřejných financí, by měla být volba jasná. Avšak i ta „jasná“ volba přináší s sebou mnoho rizik jako třeba nestabilní vládnutí, pokud by trojice PS, SaS a Demokraté nesložili parlamentní většinu.
Slovensko v dalších volbách bude především bojovat o svou vlastní identitu, o to, kam chce vlastně patřit. A nemyslete si, je naprosto v pořádku, když státy i lidé kritizují EU i NATO, sám jsem kritik těchto organizací v mnohých ohledech, ale zároveň jsem pro integraci Česka v těchto strukturách. Ale přímo zpochybňovat věci jako článek 5, podbízet se nepříteli a být trojským koněm nepřítele v těchto strukturách, to není suverénní politika na čtyři světové strany ani statut suverénní země. To je jednoduše hazard s bezpečností Slovenska i jeho směřováním a tak dlouho bude Slovensko chodit se džbánem pro vodu, až se nakonec to ucho utrhne.
Takže milí Slováci a milé Slovensko, vyberte si, kam chcete patřit. Nebojte, není to ultimátum, ale legitimní vzkaz. Pokud vám nevadí to, jak se chová váš premiér, jakou vám dělá ostudu ve světě, jak ohrožuje prozápadní integraci Slovenska, pak pokračujte v tomto marasmu i se všemi následky, které přijdou. Pokud chcete opak, vyberte si příští rok jednu z opozičních stran, které možná sice nejsou perfektní, ale aspoň půjde vidět nějaký směr a jednota v ohledu slovenského směřování. Volba je jen na vás, tak příští rok držím pěsti ve volbách.
A do té doby se z Fica a jeho poskoků nezblázněte. Hodně sil!
