Fico zpochybňuje princip kolektivní obrany NATO. Bezpečí poskytované aliancí mu ovšem nesmrdí.

Slovenský premiér Robert Fico ve čtvrtek vystoupil před studenty medicíny v Prešově a velkou část závěru svého projevu věnoval válce. „Nepřeji si, aby Slovensko bylo součástí nějakého válečného konfliktu,“ prohlásil a vzápětí přišel s obrazem toho, jak snadno by podle něj mohla Evropa sklouznout do otevřené války.

„Stačí, aby úmyslně nebo neúmyslně zalétl nějaký dron a zasáhl v členské zemi NATO obytný dům a zabil civilisty, a máme to tady,“ varoval Fico. Situace je podle něj na hraně a možnost celoevropského konfliktu nikdy nebyla tak vážná jako nyní. Současně vytáhl článek 5 Severoatlantické smlouvy a ujistil, že jako premiér udělá všechno pro to, aby Slovensko nebylo zataženo do vojenského konfliktu.

Čí dron by měl do členské země NATO přiletět, Fico studentům neřekl. Stejně jako se v této části projevu příliš nezdržoval otázkou, kdo už více než čtyři roky vede rozsáhlou válku proti zemi přímo sousedící se Slovenskem. Směr, kterým chce posluchače vést, však naznačil už titulkem videa, které následně zveřejnil na sociálních sítích: „MÁM VEĽKÚ OBAVU, ŽE SA UŽ HĽADÁ LEN ZÁMIENKA NA VEĽKÝ KONFLIKT MEDZI NATO A RUSKOM (velká písmena v názvu videa zvolil Fico sám).“

Kdo onu záminku hledá, zůstává opět na divácích a Fico místo toho obrátil pozornost k Evropě. Vadí mu „silné vojenské řeči“, očekává, že vítězem evropského rozpočtu na roky 2028 až 2034 budou místo občanů zbrojařské firmy, a podobnou argumentaci používá dlouhodobě. Ještě začátkem září tvrdil, že „válečné myšlenky“ mohou sloužit jako všelék k překrytí neschopnosti evropských vlád řešit migraci, konkurenceschopnost nebo důsledky klimatické politiky.

Vzniká tak sugestivní příběh – Evropa mluví o válce, zbrojaři na ní vydělají, politici s její pomocí zakryjí své problémy a k velkému střetu NATO s Ruskem už údajně chybí jen záminka. V tom příběhu však zůstává podivně málo prostoru pro Rusko samotné a pro důvod, proč evropské země na východním křídle NATO vůbec začaly svou obranu tak naléhavě posilovat.

Fico se před cestou na Ukrajinu nezastavil u obecného varování před válkou. Vytáhl také článek 5 Severoatlantické smlouvy, tedy samotný základ kolektivní obrany NATO. A studentům nabídl poměrně barvitou představu toho, co by jeho použití mohlo znamenat pro Slovensko.

„Dovedete si představit, že by se aplikoval článek pět dohody v rámci NATO?“ ptal se. Podle jeho scénáře by Bratislava dostala pokyn připravit pět až deset tisíc vojáků, kteří by se následně šli „někam mlátit“, aniž by Slováci pořádně věděli, s kým a proč. Vzápětí zopakoval, že si nepřeje, aby bylo Slovensko „kvůli nějakému článku 5“ zataženo do vojenského konfliktu. Jeho slova převzala slovenská média i české Novinky nebo iDNES; Novinky je výslovně popsaly jako zpochybnění základního principu Aliance.

Jenže takto článek 5 napsaný není, neobsahuje žádný automatický příkaz, podle kterého by Bratislava musela po útoku na jiného člena NATO nechat nastoupit pět či deset tisíc vojáků a poslat je neznámo kam. Každý člen má napadenému spojenci pomoci, ale Severoatlantická smlouva mu ponechává rozhodnutí, jakou konkrétní pomoc považuje za nutnou. Může zahrnovat použití ozbrojené síly, nemusí však mít podobu, kterou Fico vykreslil studentům.

Zavádějící je už samotná představa, že Slovensko jednoduše dostane „pokyn“, kolik vojáků má někam poslat. O případném nasazení slovenských ozbrojených sil rozhodují slovenské ústavní orgány podle vlastních pravidel a politických rozhodnutí. Ficova formulace tak vytváří známý obraz, v němž nepříjemné rozhodnutí přichází odněkud zvenčí, z Bruselu, NATO či od spojenců, zatímco vlastní vláda působí jen jako jeho nedobrovolný příjemce. Ve skutečnosti by právě slovenské politické vedení neslo odpovědnost za to, jakou konkrétní pomoc země poskytne.

A ještě jedna věc se v podobných výrocích snadno ztrácí. Ukrajina členem NATO není, článek 5 ji tedy nechrání a pokračující ruská válka proti Ukrajině sama o sobě Slovensku žádnou alianční povinnost posílat na Ukrajinu tisíce vojáků nevytváří. Relevantní by začal být například ve chvíli, kdyby ozbrojený útok zasáhl Polsko, Pobaltí nebo jiného člena NATO. Stejně tak by se na kolektivní obranu mohlo spoléhat samotné Slovensko, pokud by bylo napadeno.

Ficova kritická rétorika vůči bezpečnostní a zahraniční politice západních institucí přitom není novinkou těchto dnů. Už před volbami v roce 2023 označoval Evropskou unii za „vojenskou mašinérii“ a členství Ukrajiny v NATO za „záruku třetí světové války“. V únoru 2025 zase jednoznačně odmítal možnost vyslání slovenských vojáků na Ukrajinu a tvrdil, že Západ válku využil k oslabení Ruska.

Současné vystoupení tak zapadá do dobře známé linie. Fico současně zdůrazňuje, že Slovensko je členem NATO, členství si váží a chce plnit své závazky, na domácí scéně však dokáže tentýž systém kolektivní obrany popsat obrazem tisíců Slováků odcházejících někam bojovat, „ani nevíme s kým“. A celé své video následně nadepsal slovy: „MÁM VEĽKÚ OBAVU, ŽE SA UŽ HĽADÁ LEN ZÁMIENKA NA VEĽKÝ KONFLIKT MEDZI NATO A RUSKOM.“

Ficovi je samozřejmě třeba dát za pravdu v jedné věci, slovenská protivzdušná obrana byla po nástupu jeho vlády v žalostném stavu. Předchozí kabinet Eduarda Hegera předal Ukrajině systém S-300 a později také stíhačky MiG-29, čímž Slovensko část vlastních schopností skutečně ztratilo a muselo se po určitou dobu spoléhat na pomoc spojenců. Pozdější vyšetřování ovšem dospělo k závěru, že darovaná technika byla zastaralá, nebyla plně provozuschopná a jejím předáním nevznikla trestní odpovědnost bývalých členů vlády.

Jenže další vývoj ukazuje zvláštní dvojí tvář Ficova vztahu k NATO. Když v březnu 2024 Itálie oznámila odsun svého protivzdušného systému SAMP/T ze Slovenska, premiér už nemluvil o nebezpečné vojenské mašinérii. „Já se ptám, kdo bude, proboha, chránit naše jaderné elektrárny,“ rozčiloval se. Připomínal přitom, že před SAMP/T působily na Slovensku americké Patrioty. Italský systém obsluhovalo 145 vojáků a na Slovensku byl v rámci předsunuté přítomnosti NATO.

O několik týdnů později Fico jednal s vrchním velitelem spojeneckých sil NATO Christopherem Cavolim. Pro Slovensko má podle něj „zvláštní význam“ opětovné zabezpečení protivzdušné a protiraketové obrany jeho území. V listopadu 2025 pak generálního tajemníka NATO Marka Rutteho osobně požádal o její posílení.

A ještě v květnu letošního roku prohlásil na bratislavském veletrhu IDEB: „NATO zůstává pro Slovensko klíčovým pilířem bezpečnosti.“ Podobně mluvil před zahraničními diplomaty už v únoru 2025, kdy je ujišťoval, že Slovensko je a chce zůstat „pevně ukotveno“ v Evropské unii a NATO. Zároveň děkoval státům, které vysílají své vojáky do mnohonárodního uskupení na Lešti.

Nešlo přitom jen o slova. České, polské a maďarské stíhačky pomáhaly chránit slovenské nebe, německé Eurofightery plnily úkoly v aliančním systému NATINAMDS a česká pomoc pokračovala ještě v roce 2025. Slovensko tak bezpečnost poskytovanou spojenci v posledních letech využívalo velmi konkrétně. A pak zůstává otázka, kterou vlastně položil Fico sám. Kdo má chránit slovenské jaderné elektrárny?

Když šlo o jejich bezpečnost, odpověď hledal u spojenců. Slovensko přitom leží přímo na hranici Ukrajiny, země napadené Ruskem. Když ale Fico dnes mluví o dronech, které mohou zasáhnout členskou zemi NATO a zabít civilisty, jejich původ raději neurčuje. Místo toho varuje před hledáním „záminky“ ke konfliktu NATO s Ruskem a jindy mluví o evropské „vojenské mašinérii“.

Kritizovat NATO či Evropskou unii samozřejmě může. Jen těžko se však přehlíží rozdíl mezi NATO, o němž Fico mluví k domácímu publiku, a NATO, ke kterému se obrací, když Slovensko potřebuje ochranu. V prvním případě hrozí tisíci vojáků posílaných neznámo kam. Ve druhém je Aliance „klíčovým pilířem bezpečnosti“, od něhož premiér žádá další protivzdušnou obranu.

P. S. Děkuji, že jste si našli čas a dočetli text až sem. Pokud vás zaujal nebo vám něco přinesl, zvažte prosím sledování, ať vám neuniknou další podobné články. Budu také rád za like nebo komentář. Každá vaše reakce je pro mě důležitá — ukazuje mi, že podobný obsah má smysl, a motivuje mě pokračovat dál. Zvláštní poděkování patří všem, kteří se rozhodli podpořit mě finančním příspěvkem. Jména podporovatelů bohužel nevidím, nemohu tedy poděkovat jednotlivě, ale každé takové podpory si velmi vážím.

Zdroje:

Novinky – Fico mířící na Ukrajinu: Slovensko se kvůli článku 5 nenechá zatáhnout do války https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-fico-mirici-na-ukrajinu-slovensko-se-kvuli-clanku-5-nenecha-zatahnout-do-valky-40598294

SITA – Robert Fico odcestuje na Ukrajinu. Situácia podľa neho nikdy nebola taká vážna https://sita.sk/robert-fico-odcestuje-na-ukrajinu-situacia-podla-neho-nikdy-nebola-taka-vazna-ako-je-teraz/

Robert Fico – Čo sa nezmestilo na tlačovku LXVII., 5. září 2026 https://www.verox.cz/video/r-fico-co-sa-nezmestilo-na-tlacovku-lxvii-2026-09-05-s-KLqtJaZHs

NATO – Collective defence and Article 5 https://www.nato.int/en/what-we-do/introduction-to-nato/collective-defence-and-article-5

Úřad vlády SR – Robert Fico na veletrhu IDEB, 12. května 2026 https://www.vlada.gov.sk/tlacove-spravy/predseda-vlady-sr-robert-fico-na-medzinarodnom-veltrhu-ideb/

Reuters – Slovak prosecutor ends probe over fighter jets, air defence systems donated to Ukraine https://www.reuters.com/business/aerospace-defense/slovak-prosecutor-ends-probe-over-fighter-jets-air-defence-systems-donated-2026-02-05/

Úřad vlády SR – Robert Fico přijal generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, 18. listopadu 2025 https://www.vlada.gov.sk/tlacove-spravy/v-reprezentacnych-priestoroch-uradu-vlady-sr-dnes-predseda-vlady-sr-robert-fico-privital-gt-nato-marka-rutteho/

TASR/Teraz – Fico: Kdo bude chránit naše jaderné elektrárny? Itálie stahuje SAMP/T https://www.teraz.sk/slovensko/premier-avizujeze-zo-sr-stiahne-talia/778563-clanok.html

Ministerstvo obrany SR – Česko bude dál chránit slovenský vzdušný prostor https://www.mosr.sk/55248-sk/nove-rozmery-spoluprace-rezortov-obrany-slovenska-a-ceska/