Článek
Je pravda, že demonstrace na Letné ani nemusela proběhnout, aby bylo prakticky veřejným tajemstvím, že ve vládě nepanují ideální vztahy. A že vládnímu slepenci nejsou úplně nakloněni ani všichni voliči vlády. Ačkoli průzkumy veřejného mínění je třeba brát s určitou rezervou, tak trend je poměrně jasný. ANO, SPD i Motoristé klesají, Piráti se etablovali a STAN bere opoziční i umírněné vládní voliče útokem. Vláda stihla za jeden rok dvakrát zaplnit Letnou, dvakrát Staroměstské náměstí, neplnit klíčové předvolební sliby a ještě poštvat vlastní voliče proti sobě různými způsoby. Holt, volič chce i něco víc než válku s prezidentem a demonstranty.
Pro Andreje Babiše to budou náročné další tři roky, ale předměty koaličních sporů rozeberu níže, možná je ani nestačím vypsat všechny. On si ale vybral, že aby se vyhnul soudům, tak se spojí s proruskými extremisty a partou puberťáků. Jenže po tolika demonstracích, drtivé prohře v komunálních a senátních volbách a průzkumech, že jeho voličům a dokonce i politikům z jeho hnutí vadí spojení s SPD a Motoristy, už nemůže toto přehlížet. Proto by měl Babiš vytasit z dílny konečně nějaké státnické rozhodnutí a ne jen vypadat jako státník vedle party hulvátů, co si nevidí do pusy. Vedle Okamury či Rajchla by vypadal jako diplomat či státník i předseda Slovenské národní strany Andrej Danko.
A to státnické rozhodnutí by mělo být, že začne vyjednávat s některou z opozičních stran o toleranci menšinové vlády. Kdo by měl Babišovi tolerovat menšinovou vládu a jaké jsou vztahy v koalici, si rozebereme v dnešním článku. Sledujte a bavte se.
ANO se nesnáší s SPD. Babiš má z partnerů těžkou hlavu
Ačkoli se proti Motoristům a některým vyjádřením Petra Macinky ohradily i Alena Schillerová s Taťánou Malou, mnohem větší problém mají v ANO s hnutím SPD. Pro velkou část příznivců i politiků hnutí je Okamurovo hnutí extremistické. A předsedové obou hnutí Andrej Babiš s Tomiem Okamurou se nesnáší dlouhodobě. Babiš sám pokládal ještě pár let zpět SPD za extremisty a Okamurovi neodpustil, že ho nepodpořil v prezidentských volbách 2023. Navíc mezi ANO a SPD jsou tak superobří politické krátery, že to v životě nemůže fungovat jako doplňování se. Kde se možná strany střetnou, to je v populistickém rozhazování. Ale rétorika ANO a SPD vůči EU, Ukrajině, občanům i programových věcech je úplně protichůdná.
Když představíte hospodářskou strategii, chcete být reformní silou v EU či NATO, otvíráte prostor pracovníkům ze zahraničí a nechcete dělat děti hloupějšími v oblasti školství, tak logicky nemůžete být ve vládě s hnutím SPD. A to jsou ty protiklady, kvůli kterým SPD kope i do ministra Roberta Plagy. Na rozdíl od členů SPD je ale on odborník na svém místě. A tohle není milostný vztah, kde se obě hnutí budou doplňovat. Ale je to jen sňatek z rozumu, aby Babiš s Okamurou získali imunitu. Nicméně tohle je překvapivé přesně pro nikoho, že tohle spojení dlouhodobě nefunguje. Navíc pro SPD rovněž není příjemná skutečnost, že je Babiš ve skutečnosti vykostil tím, že vybral své lidi do vlády, kteří jsou pod maskou SPD.
Jenže Babiš má celkově těžkou hlavu z chování svých koaličních partnerů, ne jen z programových kráterů mezi ANO a SPD. Položme si totiž tyto otázky, na otázky si odpovězme sami.
Myslíte, že je Andreji Babišovi příjemné žehlit stupidní výroky a chování Petra Macinky?
Myslíte, že je Andreji Babišovi příjemné se rozčilovat nad diletantstvím a chováním Filipa Turka?
Myslíte, že je Andreji Babišovi příjemné neustále korigovat výroky Tomia Okamury po zasedání vládní koalice?
Myslíte, že je Andreji Babišovi příjemné dělat věci jako přitáhnout pomalu za flígr Miroslava Ševčíka k řečnickému pultu, ať se omluví poslankyni Šebelové?
A myslíte, že je členům hnutí ANO příjemné sledovat, jak se buranské chování SPD a Motoristů dotýká přímo i jejich voličů?
Možná je to pět řečnických otázek, možná mi nějaký masochista odpoví, že jim to je příjemné a dodá k tomu nějaké validní argumenty. Ačkoli něco takového neočekávám. Protože když se takové chování promítá i v průzkumech veřejného mínění a že toto je neakceptovatelné i pro voliče hnutí ANO, už je to alarmující i pro Babiše, který na průzkumech staví celou ideologii hnutí ANO. Zkrátka Babiš platí krutou daň za to, že si chtěl zachránit krk a šel do vlády s tím, že vysaje své koaliční partnery, aby si v budoucnu postavil jednobarevnou vládu. Sázka na riziko se mu nevyplatila. A ano, bude hůř.
ANO má mnohem blíž k opozici. Babiš by měl oslovit STAN, ODS i lidovce
Když by se Andrej Babiš rozhodl pro koalici s někým z opozičních stran, tak by složil většinu se STAN i ODS. A co si budeme, když odmyslíme osobní antipatie Babiše vůči ostatním lídrům a naopak, politicky má ANO mnohem blíže k opozici. Koneckonců, pamatujete si na to, co tvrdil Andrej Babiš v roce 2017 pro Seznam? Že hnutí ANO má nejblíže k Pirátům, ODS a STAN. To bylo v době, kdy jeho hnutí ještě bylo v evropské liberální frakci Renew Europe. Babiš je sice politický chameleon a každé volební období převlékl kabát. Nicméně i když je teď ANO ve frakci Patriotů a obklopuje se lidmi jako je Kateřina Konečná, Babiš zmínil jako své přátele nejčastěji Emmanuela Macrona nebo bývalého lucemburského premiéra Xaviera Bettela. Což jsou oba středově zaměření a velmi liberální politici.
A nejen to, dlouhodobě je známo, že ANO nevyplňuje žádné krajně levicové nebo krajně pravicové politické spektrum. Ale vyplnilo politický střed, už jen proto, že ideologicky je více na středu i díky catch-all party koncepci a nulové alternativě. Ačkoli ANO je silně personalizovaným brandem Andreje Babiše, má mnohem blíže ke STAN, ODS nebo lidovcům. A nemyslete si, Andrej Babiš není tak hloupý, že by najednou se z něj stal národovec. Když vstupoval do politiky, byl liberálním politikem, který dokonce chtěl přijmout euro. Jen zkrátka politické body a snaha se zavděčit všem lidem a sbírat tyto body za cenu popření sebe sama jsou pro Babiše mnohem větším lákadlem. Kdyby Babiš totiž doopravdy myslel svou aktuální ideologii vážně, tak by jeho Agrofert neměl úvěry v eurech.
Babiš by měl zasednou k jednacímu stolu s Vítem Rakušanem, Martinem Kupkou a Janem Grolichem, aby jejich strany tolerovaly menšinovou vládu hnutí ANO. Protože na lokální úrovni spolu dokážou strany vycházet. Na celostátní úrovni sice spolu strany úplně nevychází i díky toxicitě Andreje Babiše, ale tohle by byla pro Babiše záchrana. Jenže musel by zahodit úplně všechno, kvůli čemu do vlády vstupoval. A to v souvislosti s vyšetřováním dotací pro Penam, by pro něj byl problém. Opoziční strany by ho na 99 procent vydaly k trestnímu stíhání, zatímco SPD a Motoristé nikoli. Jenže na rozdíl od těchto dvou stran jsou strany obklopeny odborníky. A pro Babiše by to mohlo znamenat další plusové body.
ANO by tímto postavilo cestu k jednobarevné vládě
A teď se na to podívám ze strany opozice, která ví, že Andrej Babiš vybrakoval pokaždé své koaliční partnery nebo spojence, kteří jeho vládu tolerovali. Vzpomeňme si na sociální demokraty a komunisty. Proto tady by opozice se k tomu úplně neměla, aspoň si to myslím. Hnutí ANO by tady rozhodně neztratilo, naopak by se stalo přijatelnou alternativou, kdyby se odprostilo od extrémního proudu a rozhodně by nepřišlo ani o poslance. Politici z hnutí ANO jsou aktuálně především kariéristé, loajalita je na prvním místě, odborníci, kteří v hnutí ANO byli, tam již nyní nejsou a proto když by Andrej Babiš řekl, že budou spolupracovat s opozicí, patolízalové jako Hubert Lang, Denis Doksanský, Tomáš Helebrant nebo Marek Novák by otočili také.
A o voliče by nepřišlo také. Dokud bude Andrej Babiš v čele hnutí ANO, jeho hnutí pod dvacet procent neklesne. A když u něj vydrželi po celou dobu, co měnil své politické postoje, vydrželi by tady u něj taky. Navíc by ještě na cestě k opozici mohl vybrakovat zbytky z SPD a Motoristů. Jak? Opět by rozjel hnojomety jako tehdy s lithiem vůči ČSSD. Osočil by SPD a Motoristy, že kvůli nim vláda ztrácela voliče a že kvůli nim byly demonstrace, co poškodily vládu. Koneckonců, i takový Radek Vondráček obvinil SPD z toho, že poškozuje vládu tím, že se snaží dělat vlastní politiku ve vládě a absolutně nedbá na to, že vláda je koaliční a podle toho by se měla řídit.
ANO jako pán centrkurtu politického spektra by navíc mohlo nalákat zpět své voliče, kteří začali volit hnutí STAN nebo se vrátili v menší míře zpět k ODS. Prodávalo by opět úspěchy a zákony opozice za své a tím by postavili cestu k jednobarevné vládě. A využilo by i toho, že voliči opozičních stran by neodpustili lídrům, že se nacpali do zadku hnutí ANO i na celostátní úrovni. A frustrace voličů by využil Andrej Babiš, který by tímto mohl získat i do prezidentských voleb. Před hnutím ANO se tady otevírá jedinečná možnost, jakou nikdy v politice snad nemělo a pokud by mělo postavit jednobarevnou vládu, tohle je prostředek, jak jí dosáhnout.
Závěr: Tolerance menšinové vlády je riziková hra pro všechny strany
STAN, ODS i lidovci, kteří by k hnutí ANO mělo nejblíže z vládních stran, by potenciálně dodalo 65 hlasů. Dohromady by s hnutím ANO měly ústavní většinu, ale zároveň by tímto došlo k nevratnému poškození opozičního spojenectví. Jenže i pro opozici by to znamenalo zahodit takřka všechno, co doteď budují. A to je snaha vymezit se proti hnutí ANO, SPD i Motoristům a celá jejich stafáž, kde se promenádují na občanských akcích, by tak opět se ukázala jako laciné divadlo. A to je příliš vysoká hra na opozici, která zatím se prezentuje jako prodavač dobra, vlastní alternativa tady zatím není. Ale minimálně STAN a lidovci už se vydali cestou, která prolomila bariéru k voličům hnutí ANO.
Tolerance menšinové vlády by bylo státnickým gestem jak ze strany Andreje Babiše, tak i ze strany opozičních stran. Ale zároveň by to otevřelo prostor pro SPD, komunisty či Jindřicha Rajchla, jak posílit své preference. Ukázal by se v plné nahotě skutečný vztah těchto stran vůči Andreji Babišovi, kterého by vykreslovali jako zaprodance a zrádce. A Tomio Okamura i komunisté by tak mohli k sobě nahnat zpět voliče, které jim Babiš přetáhl. Byť jich sice není tolik, jelikož většina voličů ANO přešla od sociální demokracie, SPD by opět se mohlo přiblížit dvoucifernému výsledku, přebrat voliče Motoristů a komunisté by opět sahali po pěti procentech. Ačkoli po odchodu Kateřiny Konečné je to zřejmě pro ně konečná.
Uzavřel bych to tím, že zde nechám anketu, co si myslíte, jestli se Andrej Babiš i opozice pustí do takto rizikové hry o toleranci menšinové vlády. A také chci poděkovat všem za to, že investují svůj čas do čtení mých článků. Vážím si toho.
Anketa
Zdroje
Instagram - Štít demokracie





