Článek
Stalo se něco, co otřáslo celým sportovním světem i celou společností. Rusko, které vede pátým rokem agresivní válku proti Ukrajině, dostalo zelenou v návratu na MS v hokeji pro příští rok. Mezinárodní arbitráž CAS tak tragicky selhala, tímto legitimizuje jednání agresora proti napadené zemi a to těch tragických paradoxů a rozhodnutí není konec. Přesto už jen toto rozhodnutí je naprosté plivnutí do obličeje Ukrajině. Rusko je barbarská země, která poplivala nejen sportovní odkaz, ale i všechny psaná i nepsaná společenská pravidla. Proto by mělo zůstat v absolutní izolaci.
Rozhodnutí arbitráže CAS zároveň vyvolalo okamžité reakce napříč evropskými hokejovými svazy. V době psaní článku a (možná) jeho vydání se nevyjádřily hokejové velmoci z Kanady a Spojených států. Od Spojených států vzhledem k tomu, jak Donald Trump leze Vladimiru Putinovi do zadku, se nedá očekávat nějaké spojenectví. Zajímavější to bude u Kanady, kde v její v provincii Alberta se bude konat právě zmíněný šampionát hráčů do 20 let. Je jasné, že toto rozhodnutí bude vyžadovat politickou reakci. A vzhledem k postojům kanadského premiéra Marka Carneyho se dá očekávat, že Kanada se postaví proti účasti Ruska na MS v hokeji.
V dnešním článku si rozebereme, proč nejde jen o sport, podíváme se na reakce svazů a také si i řekneme, proč Česko s ostatními zkrátka musí bojkotovat MS v hokeji, pokud Rusko se oficiálně vrátí. Sledujte.
Česko, Finsko a další musí jít do bojkotu. S agresorem se hokej nehraje
Reakce hokejových svazů na sebe nenechaly dlouho čekat. Lotyši si uzákonili dokonce, že proti Rusku v hokeji nenastoupí, proti jejich návratu jsou Švédsko, Finsko, Rakousko nebo dokonce i Německo. Jenže tohle je málo. Proč byste měli hrát hokej se zemí, která v hlavním vysílacím čase prostřednictvím svých propagandistů vyhrožuje evropským metropolím atomovými bombami? Arbitráž CAS tímto rovněž legitimizuje jejich kroky. A pokud mi někdo chce říct, že politika do sportu nepatří, tak mu připomenu hned několik věcí, aby nezapomněl.
Ruská KHL je přímým nástrojem Putinovy propagandy. Hráči se stavěli před zahajovacím buly do tvaru písmene Z, čímž podpořili Putinovy zločiny na Ukrajině. Stačí se podívat, jací lidé vlastní hokejové kluby v KHL, kde to je jeden Putinův oligarcha za druhým. Přímá spojitost mezi hokejem a ruskou státní propagandu je tedy zřejmá, stejně jako to, že sám Putin má prostřednictvím oligarchů v ruském hokeji silné slovo. Jenže ani ten hokej není všechno. A možnost, že by Rusko nestartovalo pod svou vlajkou, je totální blbost. Když nabarvíte exkrement na růžovo, tak se z toho taky nestane cukrová vata. Rusák zůstane stále Rusákem, i když nastoupí pod jinou vlajkou. A ani to, že by nastoupili hráči, kteří válku odsoudí, nedává smysl a to hned z několika důvodů.
Hráči by byli v nebezpečí, režim by pronásledoval jejich rodiny a byli by vystaveni obří nenávisti. Hráči jako Artěmij Panarin, Nikita Zadorov nebo Ivan Fedotov by byli v nezáviděníhodné situaci. Nebyli by v nebezpečí kvůli Západu, ale kvůli toho, kam až sahají prsty ruských agentů KGB a GRU. Stačí si vzpomenout na to, jak zemřel po útoku agenta NKVD Lev Trockij nebo jako v zahraničí provádí Rusko sabotážní operace s cílem destabilizovat vnitřní poměry v zemích. Přestože Panarin nebo Zadorov se otevřeně proti Putinovi několikrát vymezili, od začátku války o nich v těchto otázkách moc slyšet není. Podobně na tom je i fotbalista Fjodor Smolov.
Rusko nepatří do civilizovaného sportovního světa, ale do absolutní izolace. Nejen kvůli válce na Ukrajině a hrozbám, které vysílají jiným evropským zemím. Ale především proto, že jejich státem řízený dopingový systém poplival jakékoli sportovně-etické záležitosti. Kdekdo může říkat, že politika do sportu nepatří, ale ve chvíli, kdy je sport v Rusku přímo propojen s politikou, už je to velký problém. Stejně tak je problém, když Rusko se chová barbarsky v otázce porušování sportovního fair-play. Opravdu chceme legitimizovat to, že má hrát země, která má agresi a znásilňování pravidel odjakživa v krvi? Ne, tohle legitimizovat nemůžeme.
Proto by mělo přijít jasné prohlášení z České republiky, Švédska, Finska i Kanady: S Ruskem hrát hokej nebudeme!
Nechá si IIHF kvůli Ruska zavraždit MS v hokeji?
Podívejme se hlavně na to, jak se proti návratu Ruska na MS v hokeji postavily hokejové svazy. Odmítavé stanovisko přišlo z Česka, Švédska, Finska, Německa, Rakouska, Lotyšska a příliš vábně se k návratu Ruska nestaví ani Švýcarsko. Nevyjádřily se zatím severské země jako Dánsko nebo Norsko, i když jejich stanovisko zřejmě bude také odmítavé. Podobně tomu bude zřejmě i u Slovinska a Maďarska, které po pádu Viktora Orbána nabralo silně proevropský a prozápadní směr. A tady vzniká právě otázka, zda-li si nechá hokejová organizace IIHF díky rozhodnutí CAS rozbít celé mistrovství světa v hokeji.
Když už se proti tomu postaví hned v zárodku prakticky sedm zemí (Ukrajinu nepočítám, tam je to automatické), tak prakticky si necháváte zavraždit celou myšlenku mistrovství světa v hokeji. Jaký by mělo smysl pustit si Rusko do elitní skupiny, když vám polovina osazenstva, která se stabilně mistrovství světa v hokeji účastní, chce bojkotovat účast anebo protestovat proti Rusku? Před IIHF leží tak velmi těžká překážka. Bohužel ale jsou indicie, které by mohly napovědět to, že skrz Rusko bude IIHF rozvrácena a myšlenka mistrovství světa v hokeji bude zavražděna. Respektive stačí jedna indicie.
Světovou hokejovou organizaci vede totiž Němec Franz Reindl, který díky delegátům spřízněným s Ruskou federací porazil o tři hlasy Petra Břízu. Reindla podporovalo Rusko už ve volbě proti Lucu Tardifovi. Právě Francouz Luc Tardif byl úplným opakem jak Reindla, tak i svého předchůdce Reného Fasela. Tardif se zasloužil o návrat hráčů NHL na zimní olympiádu a také o hokejovou izolaci Ruska. S Reindlem by tak Rusko měla v hokeji pšenka pokvést, ovšem Reindl riskuje dost svou reputaci. Pokud by IIHF přistoupila na rozhodnutí arbitráže CAS, tak Reindl hned ze startu svého mandátu proti sobě vyvolá vlnu odporu. A rázem by tak nebyla ve hře jen existence mistrovství světa v hokeji. Ale reputace celého sportu.
Pokud Rusko se vrátí na MS v hokeji, nahradí Ukrajinu
Tohle je ten absolutně nejtragičtější paradox, který se může stát na mistrovství světa v hokeji už příští rok. Pokud by IIHF skutečně chtěla Rusko vrátit do světového hokeje, nahradilo by Ukrajinu. Ukrajina si vybojovala postup po dvaceti letech do elitní skupiny, kdy díky vítězství nad Japonskem přeskočila Francii a s Kazachstánem tak nahradí sestupující Itálii a Velkou Británii. Byl by to cynismus v té nejhnusnější podobě. Protože Rusko sebralo životy, obydlí i zdraví milionům ukrajinských lidí. A nyní aby jim sebrali i tuto sportovní radost, se kterou se v těžkých časech ztotožnila celá Ukrajina? To by bylo rovnou na mezinárodní tribunál z ryze etického hlediska (říkám metaforicky, nikoli právně).
A opět jsme tady u toho, že na rozdíl od Ruska Ukrajina hrála férově. Po sestupu z elitní skupiny v roce 2007 se vydrápala zpět mezi elitu. Nepotřebovala k tomu zakázané látky, zákeřnost ani přízeň vrchnosti. Tím nenarážím na to, že by Rusko jen díky státem řízenému dopingu uspělo v hokeji. Ale když hráčům jako Danis Zaripov, Jevgenij Kuzněcov nebo sedmi hráčům z mládežnického týmu Ufy naleznou pozitivní dopingové nálezy, už to o něčem svědčí. V případě Kuzněcova se Zaripovem navíc nejde o neznámé hráče, Kuzněcov byl vedle Ovečkina velkou hvězdou ve Washingtonu, Zaripov je trojnásobný mistr světa.
Pokud by Rusko nahradilo skutečně Ukrajinu, bylo by to tragické vyvrcholení celého válečného konfliktu. Protože tohle jde opravdu ruku v ruce a já si přeju, aby se vzedmula silná vlna odporu proti rozhodnutí CAS. Ukrajina si za roky, které vytrpěla ve válce s Ruskem, ten postup skutečně zaslouží. I to, aby se předvedla v elitní skupině. Je jedno, jestli by hned sestoupila, tito pánové jsou a budou hrdinové. A nechlácholme se tím, že Rusko má kvalitu a kdesi cosi. Civilizovaný svět je pro lidi, ne pro barbary, kterými Rusové jsou odjakživa. Tak ať si Rusko zůstane tam, kde je a hraje si tam své pofidérní zápasy s jinými diktaturami.
Závěr: Rusko na MS v hokeji nepatří. Hokejové svazy všech zemí, spojte se
Kvalitativně Rusko samozřejmě na MS v hokeji patří, ale sport by neměl být prostředkem pro sportswashing. A nemyslete si, události jako MS ve fotbale v Rusku či Kataru, MS ve fotbale letos či ZOH 2022 v Pekingu, to jsem bral extrémně blbě. Pokud totiž v takových zemích vládnou lidé a režimy, které se k lidským právům staví podobně jako silný kuřák ke svým plicím a srdci, tak by neměly dostat prostor pořádat společenské události. Anebo by jim neměl být věnován tak silný mediální prostor. Země jako Rusko, Čína, Katar, Saúdská Arábie, KLDR, nemají žádné ponětí o férovém sportu. Rozhodují jen peníze a moc. Ale jejich sportovní zázemí nevypovídají o žádné kvalitě. Jen sledujeme naleštěnou bídu.
Jsem ovšem rád za to, jak se Česko postavilo k celé věci, byť absolutní bojkot MS v hokeji a událostí, kde bude Rusko účastníkem, by bylo lepší. Alois Hadamczik i ministr sportu Boris Šťastný se vyjádřili velmi rázně k tomuto tématu. Ukazuje se, že když jde do tuhého, tak si za eticky správným názorem stojí i takoví lidé jako jsou zmínění dva pánové. Slova Tomia Okamury, že mu sborná nevadí na MS, mě nepřekvapují. Ten člověk je kašpar, co kope za Rusko a Moskvu, ne za Česko. Bude zajímavé sledovat, jak se k celé situaci postaví celá vláda, Šťastný vyslal signál ministru vnitra Lubomíru Metnarovi, že pokud jeho resort požádá o stanovisko, Šťastný si bude stát za svým.
Hokejové svazy napříč Evropou a zámořím by se měly spojit a vydat společné stanovisko, že Rusko na MS v hokeji nemá co dělat. Protože sportovní zážitky jsou jedna věc, ale sledovat zážitky na podhoubí krvavé agrese, to už vypovídá o cosi shnilém v lidech. Tak na to pamatujme, že existují důležitější věci než sportovní zážitky a na které je třeba upozorňovat.
Hokejové svazy všech zemí, spojte se!
