Článek
Snad žádná strana neměnila svůj politický kurz tak často jak hnutí ANO. To vstoupilo do politiky jako moderní, liberální a prozápadní hnutí. Zkrátka kurz, po kterém byla v letech 2011-2013 poptávka u pravicových voličů, kteří byli zklamání z tehdejšího dění v české politice. Zejména po kauze Nagyová.
Později se transformovalo do catch-all party až nakonec zabředlo do vod radikálnějšího populismu. Do předvolebních bojů tahají zavádějící témata, dezinformace, lži a útoky na politické oponenty. A podobnou mentální gymnastiku hnutí projevilo i v klíčových názorech, jenž významně čeří politické vody.
V jakých názorech hnutí udělalo největší otočky? Jaká byla minulost a jak to je dnes? To si vše rozebereme. U tohoto článku jistě zaplesá Miloš Zeman, který rád prohlašoval, že jen blbec nemění své názory.
Důchody
Vyrazím teď asi dech většině příznivců Andreje Babiše. Ale když šéfoval státní kase on, rozhodně si nekupoval důchodce svým rozhazováním jako když byl premiér. S tehdejší ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou (ČSSD) si kvůli důchodům vjížděli do vlasů pravidelně.
Andrej Babiš totiž pravidelně odmítal návrhy Marksové, podle něhož by se vrátila vládě možnost rozhodovat o mimořádném zvýšení důchodů. Babiš varoval veřejnost, že může hrozit populistické zvyšování důchodů před volbami. Toto opatření zrušila v roce 2012 vláda Petra Nečase.
A problém byl pro hnutí ANO i věk odchodu do důchodu. Když byl Babiš u moci a šéfkou státní kasy byla Alena Schillerová, pravidelně byla ve sporu s ministryní Janou Maláčovou. Schillerová totiž chtěla zvýšit věk odchodu do důchodu, ministryně za ČSSD se proti tomu bouřila. A kromě toho, ANO tehdy bylo i velmi proreformní, co se týkalo důchodů.
Dnes? Dnes hnutí prakticky popírá to, co kdysi prosazovalo. I kvůli jejich voličskému elektorátu. Důchodci jsou stěžejním bodem jejich úspěchů při volbách. A budou i nadále. Ovšem dá se věřit ANO, že zase neotočí názor a nebudou opět proreformní? Ne, nedá. A dokonce odsouhlasili i důchodovou reformu při schůzce na Hradě… aby se pak vymluvili na špatnou akustiku. Klasika.
Green Deal
Asi největší kálení do pusy v podání hnutí ANO. V roce 2019 Zelenou dohodu odsouhlasil za ČR tehdejší premiér Andrej Babiš. Babiš zároveň v rámci Evropské rady odsouhlasil za ČR nastavení ambiciózních klimatických cílů pro rok 2030, kdy se oproti roku 1990 měly snížit emise o 55 %.
V lednu 2022 ještě Babiš nenechal nit suchou na premiéru Petru Fialovi a prezidentu Miloši Zemanovi, že tomu nerozumí. V předvolebních debatách se Babiš obhajoval, že to byla skvělá politická dohoda, na televizní stanici TA3 si Green Deal pochvaloval, že vybojoval peníze a dobrou dohodu. Tehdy za Zelenou dohodu hlasovali všichni poslanci hnutí ANO, TOP 09 a Pirátů. STAN, ODS nebo SPD hlasovali proti dohodě.
Ano, nový systém emisních povolenek ETS 2 schválila vláda Petra Fialy, ale klíčový základ k dohodě o Green Dealu postavila vláda Andreje Babiše a jeho europoslanci. Takže jeho boj proti Green Dealu nyní je jen laciná předvolební agitka. A víceméně Babiš v tomhle stojí sám proti sobě.
Korespondenční volba
Pamatujete na to, co psal Andrej Babiš ve své knize O čem sním, když náhodou spím? Tak nejen, že snil o korespondenční volbě, ale i o elektronické volbě. A nyní proti korespondenční volbě bojuje. Teda, bojuje tak, že jeho poslanci obstruovali při schválení korespondenční volby, ale u Ústavního soudu toto nenapadli. Ptáte se proč?
Na jedné straně pro ANO je korespondenční volba nepřítel, neboť v zahraničí mají velkou podporu vládní strany a Piráti. Zároveň ANO větří příležitost na hlasy z ciziny, proto opět se uchýlilo k laciné předvolební agitce a strašení o 250 tisících voličích, které si vláda kupuje. Výsledek? Ani ne třicet tisíc lidí v zahraničí chce jít k volbám. Další věc, co opozici nevyšla. A tak je to se vším.
Závěrem k tomuto bodu bych dodal, že když si dáme dvě a dvě dohromady, tak Slovák a Japonec v české politice brojí proti tomu, aby Češi žijící v zahraničí volili. Až mi teď vytanula na mysl hláška z Černých baronů: „A terazky mi povedztě, Kefalín, čo vy si predstavujetě pod takým slovom absurdný?“
Mír jako další názorová otočka
Opět se budu držet Babišovy výše zmíněné knihy. Mírotvorce Babiš, který před prezidentskými volbami strašil, že Petr Pavel v případě zvolení zatáhne Česko do války, ještě pár let zpátky snil o tom, že se NATO změní z obranného paktu na útočný. Hezké, že?
A tentýž Babiš v roce 2023 v debatě na České televizi prohlásil, že kdyby Rusko zaútočilo na Polsko, vojenskou pomoc by napadenému sousedovi neposlal. Porušil by tím článek 5 NATO. Ale tak proč netočit názory podle toho, po čem je poptávka, že?
Je sice hezké, že Andrej Babiš mluví neustále, že je potřeba mluvit o míru, jak je potřeba diplomaticky jednat a podobně. Ale vzhledem k jeho diplomatickým schopnostem, kdy se postavil proti Polákům anebo rakouské Zelené nazval magory, mi jeho představa o vyjednaném míru přijde přinejmenším úsměvná. Za lídra opozice se poté Rakušanům omlouval poslanec Jan Jakob.
Takže představa, že by se z Babiše stal mírotvorce, opět nemá s realitou nic společného. Jen Andrej nám plave proti proudu i v prázdné vaně.
Migrace
Další téma, kde ANO ze sebe opět udělalo hlupáky. Před volbami v roce 2021 Babiš strašil, že Piráti nastěhují migranty lidem domů. Další politika strašení a opět mimo realitu. Babiš sice smazat tento lživý příspěvek nemusel, ale že by byl takový bojovník proti migraci, se říct nedá. A ani vlastně SPD.
V dubnu tohoto roku chtěla vláda Petra Fialy rychle zpřísnit pravidla pro migranty. A co udělalo ANO a SPD? Postavili se proti tomu. Čili tak dlouho strašili migranty, až se postavili proti jejich zpřísnění. S trochou nadsázky by se dalo říci, že to možná bylo jen ze strachu s ohledem na původ Andreje Babiše a Tomia Okamury, že by se zpřísnění mohlo týkat i jich. Realita je však jiná.
Populistická politika se dělá hlavně slovy a nikoli činy. O tom svědčí i lavírování Tomia Okamury ohledně setrvání v NATO. Ten prosazuje referendum o vystoupení z NATO i EU, ale sám přiznal, že by k referendu nepřišel. Ne, pánové. Tohle není zodpovědná politika. O to smutnější je, když vám na to někdo skáče.
Změna frakce v Evropském parlamentu
Hnutí ANO bylo v letech 2014-2024 jednou z klíčových stran ve frakci Renew Europe. Čili ve frakci, kde byli Progresívne Slovensko, Piráti, nizozemské D66 nebo VVD anebo Macronovo LREM. Nejliberálnější frakce, která v EP je. Že vám to připadá neuvěřitelné? Ano, je to neuvěřitelné.
Dneska totiž je ANO součástí frakce Patrioti pro Evropu, společně s nimi jsou součástí frakce i nacionalistické, populistické a proruské strany jako je Orbánův Fidesz, Kicklovo FPÖ, francouzské Národní sdružení Jordana Bardelly anebo silně protiimigrační PVV z Nizozemska, které šéfuje Geert Wilders.
Zkrátka svůj ke svému. Babiš v Evropě přebral kamarády Tomiu Okamurovi a to mu ještě nevyšly námluvy se stranou SMER-SD Roberta Fica, polskou PiS anebo s německou AfD. Z krajně pravicové frakce ID se tak většina přesunula do PfE. Krajně pravicovou frakci na steroidech ESN pak tvoří právě AfD, česká SPD anebo polská KKP, která kandidovala s krajně pravicovou Konfederací.
A to je dokonalé razítko za politickou mentální gymnastikou hnutí ANO.
Závěr: Vláda hnutí ANO bude jako Kinder vajíčko
Vzhledem k nesplněným slibům a názorovým otočkám bude případná vláda hnutí ANO takovým Kinder vajíčkem. Lidé se budou probouzet do nového dne s tím, že svět v České republice bude určovat to, jak se Andrej Babiš zrovna vyspí. Stejně tak, jako se svět globálně probouzí denně s tím, co napadne Donalda Trumpa za šílenosti.
Můžeme mít vůči současné vládě hromadu připomínek, koneckonců, máme právo vládu kritizovat a v mnohých věcech oprávněně. Sám bych za sebe řekl, že být po volbách v roli Petra Fialy, do vlády by se nedostali lidé jako Stanjura, Blažek nebo Jurečka. Minimálně poslední z nich by určitě nebyl ministr práce a sociálních věcí. Ale pal to čert.
Nicméně mít ve vládě člověka, co dělá čistě průzkumovou politiku, je zároveň i garance nestability země. Jeden den se tvářit, že jsem největší Evropan a druhý den na EU nadávat, to zkrátka není zase nic, co by měl mít zodpovědný politik. V nadsázce rád říkám, že kdyby byla poptávka po homosexualitě, Andrej Babiš udělá coming out a dá si polibek s Karlem Havlíčkem. Ale to je jen nadsázka.
Takže milí voliči, nezapomeňte pak volit podle slibů a bez ohledu na to, že populistická a průzkumová politika vás možná plnotučně nakrmí dnes. Ale vašim dětem a vnoučatům projí budoucnost. Přeji šťastnou volbu a nenechte se opít koblihou.
