Článek
Blíží se volby a je načase zhodnotit, jak si vůbec vláda Petra Fialy počínala. A dnes právě chci začít tím, co ji šlo nejlíp, a to zahraniční politika. Žádné podlézání Rusku, prozápadní a proevropské směřování země, díky skvělé zahraniční politice opět Česká republika začala být respektovaným partnerem a klíčovou součástí NATO a Evropské unie.
Přesto se 40letému ministru zahraničí navzdory skvělé práci nevyhnuly kontroverze, ať už jako viník nebo jako oběť. Jaké byly Lipavského čtyři na roky na ministerstvu zahraničních věcí? A proč je nejlepším ministrem zahraničí od dob Jana Masaryka? Sledujte.
Vláda Petra Fialy: Jan Lipavský nejlepší ministr
A ne, tohle vážně není přehnané tvrzení. Jan Lipavský totiž našel koule natvrdo odsoudit ruskou anexi Krymu, válku na Ukrajině anebo podpořit represivní politiku k Číně díky jejímu přístupu k Ujgurům, Taiwanu nebo Tibetu.
V září 2022 Lipavský vystoupil v OSN, kde jasně odsoudil porušování lidských práv v Číně, Afghánistánu, Íránu, Kubě nebo Venezuele, kde zároveň podpořil tvrdé sankce vůči iránským představitelům. Kromě toho se Lipavský postavil na straně izraelsko-palestinského konfliktu na stranu Izraele, což samo o sobě je správně, nicméně tady tohle je více kontroverzní než postoje proukrajinské, ale to rozeberu níže.
O tom, že Lipavský si pevně stojí za zásadami spravedlivého míru, dokumentuje i jeho schůzka s rakouskou ministryní zahraničí Beat Meinlové-Reisingerové, kde se jasně shodli na tom, že priorita je absolutní mír, který nesmí být na úkor Ukrajiny a ani celé Evropy.
Díky, pane ministře!
Klíčové mezinárodní dohody
Vzhledem k rusko-ukrajinskému konfliktu bylo třeba vyjednat dodávky ropy a zemního plynu. Vláda Andreje Babiše udělal z ČR jednu z nejvíce závislých zemí na Rusku a Lipavský byl jedním z důležitých lidí, kteří pomohli ČR se stát nezávislými.
V roce 2022 odjel na návštěvu do Kataru, kde se snažil dojednat lepší podmínky pro dodávky zemního plynu a zároveň Lipavský ze své pozice posiloval mezinárodní vztahy se Saúdskou Arábií, největším vývozcem ropy na světě. Jeho zásluhou Česká republika prohloubila ekonomické vztahy v Africe, konkrétně s Angolou a Zambií.
O jeho diplomatické síle svědčí například i setkání s jeho litevským protějškem, kde projednávali zvyšování výdajů na obranu státu, summitu NATO anebo omezení ruských diplomatů v prostorách Schengenu.
Ano, tenhle ministr fakt ukázal koule a zvýšil ČR na mezinárodním poli renomé.
Kontroverze
Nevím, jestli úplně toto nazývat kontroverzemi, nicméně osobně mi vadí trochu fakt, že Lipavský na půdě OSN odsoudil země, které porušují lidská práva, ale Katar i Saúdská Arábie patří mezi ně. Troufám si říci, že to jsou země, které vedle Číny, Ruska, KLDR nebo Venezuely jsou hlavní představitelé v oblasti porušování lidských práv.
Zároveň ačkoli oceňuji Lipavského proizraelské postoje, setkání s premiérem Netanjahuem a dalšími členy jeho kabinetu, považuji za dost problematické. Vždyť Benjamin Netanjahu má na krku mezinárodní zatykač. A to si nemyslím, že je ideální příklad pro Českou republiku.
Jeho silné proizraelské postoje vyvolávají otázky u evropských partnerů, kritiku k němu směřoval i bývalý diplomat a senátor Pavel Fischer. Kontroverze se Lipavskému nevyhnuly ani po odchodu Pirátů z vlády, kdy jako jediný ve vládě zůstal, a nakonec on sám z Pirátské strany vystoupil a přestoupil k ODS, kde letos bude jako trojka v Praze na kandidátce koalice Spolu.
Postoje a názory
Odsoudit agresi Turecka proti Kurdům, postoj Číny k Taiwanu, Hongkongu nebo Tibetu, odsoudit anexi Krymu a ruské postoje, dostat se kvůli toho do sporu i s Milošem Zemanem… To si myslím, že jsou postoje, které by měly být v dnešní době vysoce ceněné.
Jan Lipavský se i přes své bakalářské vzdělání a poměrně nízký věk zapsal do politické historie jako někdo, kdo se nebál říct natvrdo své názory, kdo neudělal z Česka podržtašku diktatur, ale suverénní, moderní, proevropskou zemi, která umí odsoudit násilí. A za to mu jdou jen a jen pozitivní body.
Ne, že bych chtěl nálepkovat, ale pokud někomu vadí protiruské či protičínské postoje, tak za mě prostě tento člověk nemá páteř a je to jen vazal diktátorů. Na rozdíl od Miloše Zemana Lipavský zkritizoval i útok ruských agentů ve Vrběticích a nebál se označit Vladimira Putina jako válečného zločince.
A pokud nám aspoň trošku jde o to, abychom neopakovali rok 1968, pak lidi jako je Jan Lipavský, potřebujeme jako sůl.
V závěru bych chtěl říct, že zahraniční politika byla chloubou vlády Petra Fialy. Namísto kolaborace jsme ukázali, že expanzivní politiky Ruska se nebojíme a tím jsme si vysloužili respekt na mezinárodním poli. A za to můžeme poděkovat nejen vládě Petra Fialy, ale samotnému ministru Janu Lipavskému.
A odvahu odsoudit tyto hnusy, by měl najít každý.
