Článek
Znáte to, takové to, že kdo dá horu milionů, většinou se splete. Hráči, kteří přichází do klubu za obrovské částky, zpravidla nezvládnou tlak médií, fanoušků anebo jednoduše ukážou, že takovou částku zkrátka ani stát nemohli. Anebo prostě jim jen neseděl klub a jinde zářili nebo září. To už je vícero proměnných. A když nám hezky začíná oficiálně přestupní období, tak si připomeneme několik šílených přestupních propadáků.
Tragické přestupy Manchesteru United
Klub, který působí jako takový Robin Hood, že dává vydělat klubům za průměrné hráče, to je Manchester United. Ten v uplynulých letech udělal tolik příšerných a předražených přestupů, že by ve středověku za taková rozhodnutí následovalo lámání v kole.
Jadon Sancho, Antony, André Onana, Rasmus Höjlund… Co mají společného tito hráči kromě toho, že hráli za Manchester United? Přišli za přemrštěné peníze. Vždyť jen tito čtyři hráči stáli takřka 330 milionů eur! A výsledky?
Sancho přišel za 85 milionů eur a absolutně vyhořel, kdy se navíc v půlce druhé sezony v United sebral a odjel najít duchovní sílu do Nizozemska. Navíc svým přístupem si pohněval každého v klubu. Sancho vypadá spíš jako někdo, kdo nezvládl velkou slávu, tlak a pohádkové peníze. A proto ho vnímám jako největší zklamání a nejhorší přestup v dějinách fotbalu.
Antony pro změnu ukázal, že mu anglická liga vůbec nesedí. Na jeho technické finesy byli obránci připraveni, ovšem v Betisu na hostování ukázal, že je to mimořádný hráč, který sice nemá cenovku 95 milionů eur, za kterou přišel z Ajaxu, ale ukázal, že ve španělské lize může být hvězdou. Není divu, že zřejmě tam i po odchodu z Manchesteru trvale zamíří.
Hrubky Andrého Onany v bráně United byly natolik šílené, že fanoušci se válí smíchy po zemi ještě teď. Rasmus Höjlund zase při svých proporcích (193 cm a 88 kg) nezvládne vyhrát jediný souboj na zemi, ani ve vzduchu, víc času jen leží na trávníku. Ne, tihle kluci prostě jsou propadák.
Barcelonské příšernosti
Když Neymar tehdy odešel za šest miliard do PSG, nikdo tomu uvěřit. A nevěřili tomu asi ani v Barceloně, když viděli pohádkový přísun peněz. Ovšem investované peníze z tohoto přestupu dopadly podobně jako peníze investorů do NFT podvodu Meta Bounty Hunters.
Barcelona podle mě drží v TOP 5 nejhorších přestupech rovnou tři pozice. Tou první je přestup Philippeho Coutinha z Liverpoolu. Ten v lednu 2018 přestoupil za 135 milionů eur a začátek neměl vůbec špatný, ovšem postupem času zabředával do průměru a po návratu z hostování v Bayernu už úplně paběrkoval.
Druhý příšerný přestup byl ten od Ousmane Dembélého za 140 milionů eur. Ano, toho Dembélého, který letos hraje v životní formě a má šanci na zisk Zlatého míče. Francouzský křídelník byl v Barce limitovaný zraněními, neustále byl na marodce, ovšem ani jeho výkony za příliš nestály, když měl možnost se předvést. Odchod do PSG byl pro něj vysvobození.
Triumvirát tragédií uzavírá potom další Francouz Antoine Griezmann. Legenda Atlética Madrid a celé Francie. Mistr světa a vicemistr Evropy. Neuvěřitelný dříč. Ale v Barceloně prostě byl schovaný ve stínu Messiho, navíc hrál mimo svou pozici. Dopadl tak, že ho Barcelona po dvou letech prodala se ztrátou 80 milionů eur! Griezmannovi ovšem slouží ke cti, že po návratu do Atlética se opět rozehrál ke skvělým výkonům.
„WTF“ přestupy od Chelsea
Abych zde dal poslední klub, než se zaměřím na obecně špatné přestupy, tak zde nesmí chybět ani Chelsea. Ta v uplynulých letech předvedla hromadu mimořádně hrozných rozhodnutí.
To největší byl návrat Romela Lukakua v roce 2021, který vyšel na 113 milionů eur. Lukaku byl v Chelsea nespokojený a dával svou nespokojenost veřejně na odiv. Dal jen třináct soutěžních branek a odešel zadním vchodem bez záře reflektorů za hněvu fanoušků. Ne, spojení Lukaku a Chelsea nedávalo smysl ani tehdy v roce 2011 a ani o deset let později.
Kde Chelsea prováděla další špatná rozhodnutí, to byly koupě do zálohy. A teď se nebavím o hráčích jako Marko Marin nebo Marco van Ginkel. Že nevíte, o kom mluvím? Ach, kdysi velcí talenti, kterým Chelsea zabila potenciál. Nic velkého… Nebo třeba Saúl Ňiguez, ale to už bychom se v tom zamotali úplně.
Ale mám na mysli hráče jako Danny Drinkwater nebo Tiemoué Bakayoko. Oba středopolaři, kteří přišli z Leicesteru, respektive Monaca, v životní formě, aby ji v Chelsea ztratili, předváděli příšerné výkony, odehráli pár zápasů… Aby se pak už do té formy nikdy nedostali. Drinkwater s Bakayokem zkrátka úspěchy v Leicesteru a Monaku dosáhli i svého vrcholu a pokud by zůstali ve středně velkých klubech, dost možná by se dnes o nich psalo jinak než jako o přestupních propadácích.
Poslední kapitolou v Chelsea jsou potom brankáři, Édouard Mendy nebyl sice ve výsledku úplný propadák, vychytal Ligu mistrů, ovšem zažil šílený propad formy. Za 80 milionů eur přišel tehdy z Bilbaa Kepa, který ovšem absolutně nesplnil očekávání a jediný ikonický moment, byla hádka s koučem Sarrim ve finále poháru, že zkrátka nebude střídat. Takové to „Nikdy neodstoupím, nikdy!“.
Další hrůzostrašné přestupy
Ne vždy se dobře trefil i slavný Real Madrid, který vypálil hromady milionů eur na přestupy Edena Hazarda a Luky Joviće, aby vyhořeli i oni. 180 milionů eur za dva hráče, kteří dohromady za Real dali sedm branek. Propadák.
Příšerné přestupy má na kontě i Liverpool, který už tehdy před 10-14 lety dal dohromady skoro 90 milionů eur za trojici Mario Balotelli-Andy Carroll-Lazar Marković. Výsledek? 113 soutěžních utkání a 16 branek. Příšernost.
Přestupy se nevydařily ani málo chybujícímu Manchesteru City. Očekávání nenaplnil stoper Eliaquim Mangala, levý obránce Benjamin Mendy byl chvíli nejdražší obránce světa, ovšem zranění, a především aféry okolo znásilnění mu zničily kariéru.
A pokud bychom chtěli zabřednout dál do minulosti, tak Realu nevyšly sázky na slavného Brazilce Kaká nebo Angličana Jonathana Woodgatea. Lazio zase Pavla Nedvěda chtělo nahradit Gaizkou Mendietou, rovněž neúspěšně. Výměna Arthura a Miralema Pjaniće doteď budí nepochopení. Barcelona blbě investovala peníze třeba i do Čigrinského nebo Keirrisona. Samostatnou kapitolou jsou pak přestupy Juana Veróna do Manchesteru United, respektive Chelsea. Totéž platí o stejné trase Radamela Falcaa. A přestup do Chelsea zabil zbytek kariéry Fernandu Torresovi.
Zkrátka a jednoduše, ne vždy jsou přestupy velkých hvězd nebo za velké peníze úspěšné a tento stručný souhrn ukazuje, že ne všechno může být fajn jako v hrách FIFA nebo Football Manager. A pokud váš napadají nějaké další nevydařené přestupy, podělte se o nich v komentářích!
