Článek
Slovinsku se příliš česká média nevěnují, ovšem je dobré se mu alespoň trošku věnovat. Zemi čekají volby, které se tak nějak přizpůsobily aktuálnímu dění. Předvolební kampaň ovlivňují dezinformace, nechutné útoky a motivy, které by záviděl i Ladislav Fuks ve svém Spalovači mrtvol. Přestože je Slovinsko stabilní a vyspělá země, i ona má v řadách svého Viktora Orbána. A není to jen obrazně řečeno, lídr opozice a bývalý premiér Janez Janša je Orbánovým přítelem.
Proti němu stojí liberální premiéra, předseda hnutí Svoboda Robert Golob, který čtyři roky nazpět Janšu rozdrtil ve volbách. Nyní je situace taková, že zde bude rozhodovat každičký hlas. Průzkumy přisuzují Golobovi i Janšovi podobné preference, klíčem ovšem bude i povolební jednání. A může se to zdát překvapivé, ale rozhodující vahou v povolebních vyjednáváních může být bývalý ministr zahraničí Janšovy vlády Anže Logar, předseda strany Demokraté.
V dnešním článku si rozebereme fungování slovinského systému, vládu Roberta Goloba, podezření ze špionáže, osobu Janeze Janši, případné koalice a co by znamenalo pro Slovinsko vítězství koalice i opozice.
Slovinsko a jeho volební systém
Stejně jako ve většině evropských zemí nerozhoduje ani ve Slovinsku to, kdo složí jednobarevnou vládu, ale kdo si po volbách najde kamarády. Slovinsko má de facto taktéž dvoukomorový systém s tím rozdílem, že v Národním shromáždění (parlament) sedí 90 zákonodárců. Zde se dělá politika. V nepravé horní komoře, což je národní rada, sedí 40 členů, kteří zastupují firmy, zaměstnance či jiné zájmové skupiny. Když to přeženu, je to jako kdyby si Josef Středula u nás založil místo odborů nějakou svou parlamentní komoru. Navíc je podstatná změna oproti uzavírací klauzuli. V Česku musí mít strany minimálně 5%, aby byly zvoleny do sněmovny, ve Slovinsku stačí 4% ke zvolení.
Jinak je slovinský systém dost podobný tomu našemu. Země má Ústavní a Nejvyšší soud, je to parlamentní republika, prezident zde má podobnou roli jako ten český, slovenský nebo německý a i zde probíhá přepočet křesel d'Hondtovou metodou. Kde však ale nastává rozdíl, tak je v obsazení menšin v parlamentu. Na Slovinsku žije maďarská a italská menšina a dvě křesla z 90 patří zástupcům těchto menšin. V parlamentu, který je víc než dvakrát menší než ten náš, mají pak takoví zástupci velmi silné slovo.
Vláda Roberta Goloba
Když v roce 2022 vyhrál volby politický nováček Robert Golob, Slovinci to brali jako nový začátek. Poté, co Golob o jedenáct procent vládní SDS Janeze Janši, měli Slovinci vykročit vstříc moderní, liberální a proevropské vládě. Dá se říct, že Slovinci byli tehdy v situaci jako byli Slováci v roce 2020, my v roce 2021 anebo Poláci rok po nich. Janša byl zatížený skandály, dokonce v roce 2014 kvůli svým korupčním skandálům seděl několik měsíců ve vězení. Kvůli korupčním skandálům padla Janšova vláda v roce 2013, Janša se však stačil o osm let později k vládě vrátit.
Podnikatel a nováček Robert Golob sestavil středolevou koalici se sociálními demokraty a Levicí. Ovšem vládě se nepovedlo mnoho věcí a narážela na kontroverze v zahraniční politice. Golobova vláda byla zmítána častou změnou ministrů, nepovedly se zásadní reformy ve zdravotnictví, Golob tlačil na personální změny v justici, díky čemuž mu odcházeli ministři. Z dvaceti resortů, které vláda měla, vydržela celé čtyři roky jen polovina ministrů. Některé resorty vedl dočasně samotný Golob. Poslední kaňkou na Golobově vládě byla vražda 48letého Slovince mladým Romem, což odstartovalo diskriminaci menšin na Slovinsku. Po této aféře odstoupili ministr vnitra a ministryně spravedlnosti.
Kromě toho, že Golobova vláda uznala Palestinu jako samostatný stát, čímž rozvířila kontroverze v okolí, však byla jednou z nejstabilnějších, stala se teprve čtvrtou vládou v historii samostatného Slovinska, která vydržela celé čtyři roky. Navíc zvládla energetickou krizi, postarala se o velký program, co se týče nájemního bydlení, provedla důležité sociální reformy a i o reformu klimatické politiky. V tomhle Robert Golob byl rozhodně úspěšný.
Touha po moci v podání Janeze Janši
Pokud by se k moci dostal Janez Janša, stal by se premiérem už počtvrté. V zemích Evropské unie se něco takového povedlo pouze Robertu Ficovi a Viktoru Orbánovi. Janez Janša je podobným archetypem těchto dvou. Je to ultrakonzervativní politik, který začal jako proevropsky orientovaný, postupně však přešel do jiné rétoriky. Kritizoval veřejnoprávní média a novináře, kritizuje elity, systém a tváří se jako zachránce slovinské suverenity. Přičemž můžeme vidět jako v kauzách Patria, že on se choval přesně jako ten typ, který sám kritizuje.
Janša v roce 2014 seděl ve vězení kvůli korupčním kauzám, jak jsem již zmínil výše, ovšem nyní ho nesráží korupční kauza, ale podezření z napojení na izraelskou špionážní službu Black Cube. V ní působili bývalí členové Mossadu jako třeba Meir Dagan, který zemřel v roce 2016. Black Cube navíc byla v minulosti zapojena do mezinárodních kauz včetně tvorby fake účtů na LinkedIn, které ovlivnily maďarské volby. Napojení Janši na Izrael začala sledovat investigativní skupina Institut 8. března i slovinské tajné služby. Opoziční příznivci neváhali navíc na billboardy hnutí Svoboda dát mrtvé holuby, které znázorňují premiéra Goloba, jelikož Golob = holub.
Janša byl v minulosti navíc zapleten do nechvalně známé kauzy Voice of Europe, kde byli zapleteni i Jindřich Rajchl, Václav Klaus, Milan Uhrík, Max Krah nebo Petr Bystroň. Přestože byla Janša tehdy jedním z premiérů, co jel hned po vypuknutí války na Ukrajinu, jeho touha po moci začíná přebíjet jeho předchozí postoje. Janša popírá, že by byl napojen na Izrael, ovšem tohle je skandál, který může Janšu definitivně z politiky vyloučit.
Anže Logar: Muž, který o rozhodne o budoucí vládě
Když se podíváme na průzkumy, vypadá to prozatím tak, že Golobova GS a Janšova SDS budou bojovat o vítězství. Co se týče menších partnerů, konzervativní NSi ve spolupráci se stranami SLS a Fokus je někde na osmi procentech, co se týče vládních subjektů Sociální demokraté a Levice, ty se pohybují dohromady na nějakých 16 procentech. Šanci na zvolení a minimální počet mandátů pak má konspirační a antisystémové hnutí Resni.ca, ovšem jazýčkem na vahách budoucí vlády bude jiný muž: bývalý prezidentský kandidát, exministr zahraničí a předseda Demokratů Anže Logar.
Logar byl dlouholetým členem Janšovy SDS, ze které poté vystoupil. Založil si vlastní stranu Demokraté, která měla působit jako taková politika mostu mezi koalicí a opozicí. Ovšem Logar zatím působí jako kopie Petera Pellegriniho z roku 2020. Ten se také odtrhl od Roberta Fica a založil vlastní stranu HLAS, která měla působit umírněněji a přijatelněji. Logarův projekt, který měl porozumět obyčejným občanům, působí spíše jako projekt bývalých elit. A i poté, co se odtrhl od Janši, působil v opozici spíše jako jeho spojenec, než rival.
Přesto Logar bude ten, kdo rozhodne o budoucí vládě. Podpora jeho Demokratů se pohybuje na škále 6 až 9 procent. Pokud by se přidal k Janezi Janšovi, hrozilo by mu, že během vládního působení Janša Demokraty pohltí. Na druhou stranu připojení ke Golobovi by vytvořilo ideologicky nestabilní koalici, která by paradoxně byla blíže k proevropanismu. A případné spojení s antisystémovým hnutím Resni.ca? Tím by mohl Logar úplně odehnat proevropsky smýšlející voliče a nahnat je do náruče Roberta Goloba.
Závěr: Slovinsko na křižovatce. Zvolí si směr Evropa nebo Orbánovo Maďarsko?
I sebevíc stabilní země jako je Slovinsko, bojuje s nárůstem vlivu populistických a extremistických stran. Na jedné straně bude středolevá proevropská koalice vedená nudným premiérem, na druhé straně pak je bývalý trestanec, oligarcha a populista, který pro návrat k moci je schopen se snad i upsat ďáblu. Slovinsko zároveň se pohybuje nad propastí, zda-li se vzdálí od Evropy anebo k ní bude blíže. Pro Janeze Janšu jsou zároveň tyto volby poslední možností, aby si privatizoval státní správu a upevňoval svou moc. Janšovi bude v září už 68 let a pokud by vydržel i v následujících deseti let, dá se očekávat u něj podobný syndrom, jako u jiných gerontů v čele svých zemí.
Zároveň to však ukazuje neplechu současné doby, s čím se lidé jsou schopni ztotožnit. A když se děje nějaká změna, která není úplně sexy, snadno se pak uchylují k tomu, že kývnou na jednoduše slyšitelnou předvolební rétoriku a řešení a zbytek je jim jedno. I to je důvod, proč Janez Janša je blízko k návratu k moci. Pokud by naopak zvítězilo hnutí Svoboda Roberta Goloba a sestavil by vládu, stal by se po Janezi Drnovšekovi teprve druhým premiérem ve slovinské historii, který by svůj mandát obhájil.
Slovinsko tedy je na rozcestí a v případě Janšova vítězství bude cesta k evropské destabilizaci ještě o něco větší než dosud.
Zdroje
Facebook - Visegrádský jezdec
Slovinsko může vést Orbánův spojenec. Pomohla mu videa, za nimiž je izraelská soukromá zpravodajská služba - Deník N
bne IntelliNews - Slovenia’s rightwing opposition SDS received funds secretly channeled from Hungary
názor autora
