Hlavní obsah

SPD v koncích. Okamura by měl po volebním výprasku odstoupit z čela hnutí

Foto: David Sedlecký / Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 (Wikimedia Commons)

Jedním ze subjektů, který utrpěl ve volbách drtivou porážku, bylo hnutí SPD. Jejich výprask byl tak obrovský, že by sám Tomio Okamura měl uvažovat o odchodu z předsednické funkce.

Článek

Hnutí SPD bylo odjakživa závislé na dvou mužích - na majiteli tohoto politického holdingu Tomiu Okamurovi a prvním místopředsedovi hnutí Radimu Fialovi. Tihle dva pánové určovali celou dobu ráz celého hnutí. Nyní ale to vypadá, že se tito dva pánové začali zajídat i svým voličům a nejlépe to mohli vidět nyní v komunálních a senátních volbách, kde SPD schytala šílený debakl. Z 492 zastupitelů přišla skoro o dvě třetiny zastupitelů, konkrétně jich získali nyní jen 166. Podle řeči těla nebylo Tomiu Okamurovi ani Radimu Fialovi úplně do zpěvu.

Právě tito dva nejvyšší muži hnutí řekli poměrně otevřeně, že se vedení hnutí bude zodpovídat z tohoto výsledku a my můžeme jen přemítat nad tím, jak asi toto zodpovídání se bude vypadat. Nicméně to, že SPD schytala z největších politických stran asi největší debakl, to je skutečnost. A to daleko větší než Motoristé, jelikož ti jsou stále novou stranou a neměli kam padat, mohli jen stoupat. SPD přišla o zastupitele v krajských městech, dokonce vybouchli i v Ostravě, kde má hnutí svou voličskou baštu a nedostali se do zastupitelstva.

V dnešním článku si rozebereme, proč by Tomio Okamura měl odejít z čela SPD, co je původem prohry SPD ve volbách, jak to (zřejmě) mají voliči SPD aktuálně a jak dopadne může dopadnout celé hnutí v nejbližší budoucnosti. Sledujte.

SPD i Tomio Okamura už mají to nejlepší za sebou

Ač si můžeme myslet o Tomiu Okamurovi, že je to lhář, rasista nebo xenofob, tak zaslouží respekt za jednu věc. Že s jeho mentální výbavou se udržel přes deset let ve vrcholové politice, to je úctyhodný výkon. Nicméně od evropských voleb jde vidět jedna zásadní věc a to ta, že jak Tomio Okamura, tak celé hnutí SPD už mají to nejlepší za sebou a lepší už to nebude. Okamura ztrácel dech a nebýt spojení s Trikolorou, PRO a Svobodnými, SPD by se možná nedostalo minulý rok ani do sněmovny. Důvod je prostý, hnutí se už přes deset let točí na jednom místě, protože kromě migrace a rozeštvávání lidí proti cizincům nemají prakticky žádný nápad ani program.

Jistě, když je někdo v opozici celý život, nemůže toho příliš mnoho protlačit. Ale Okamura těžil i z toho, že na tom konzervativně-vlasteneckém poli neměl prakticky žádnou konkurenci. To se ale změnilo. Ne, že by takových voličů přibylo nějak výrazně, ale spíš na tom jednom malém rybníčku začíná být přetlak rybářů. O přízeň toho samého voliče bojují kromě Okamury a jeho partnerů také komunisté a částečně i Přísaha. A když se vám část voličů umirňuje pomalými kroky, zatímco vy sami zůstáváte radikální a nikoli akceschopní, tak se sami dostáváte do pasti, ze které není úniku.

Tomia Okamuru podle mě tímto čtyřletým obdobím na pozici předsedy sněmovny čeká vyvrcholení jeho politické kariéry. A bude si užívat někde svého politického důchodu ve svém domě z válců na Břevnově. Zároveň jsem i dost skeptický vůči tomu, že by se SPD v příštích volbách mělo dostat do sněmovny, tam si myslím, že už příliš moc šancí není. Ale šanci může mít s těmito voliči prorazit i někdo jiný a to si rozebereme níž. Každopádně SPD už má to nejlepší za sebou a do tří let můžeme čekat, že skončí v propadlišti dějin. Ztráta dvou třetin zastupitelů je příšerná a mnohem víc nepříjemná než nula kandidátů o Senát v druhém kole.

Nicméně pokud chce Okamura ještě nějak zachovat své hnutí mezi relevatními politickými stranami, tak by měl okamžitě skončit jako předseda SPD. A spolu s ním by se měl pakovat i Radim Fiala. Jenže SPD naráží i na to, co si rozebereme níže, Okamura s Fialou půjdou dost těžko nahradit a nadějí možná bude fúze s jinou stranou nebo zázrak v podobě nečekaného lídra SPD, který třeba SPD posune směrem jako je AfD v Německu. Potom se sníží koaliční impotence tohoto hnutí a hnutí si může přebírat pod svá křídla konzervativní křídlo ANO či ODS. Jenže otázka, kdo takový z SPD je něčeho takového schopen.

SPD škodí účast ve vládě i absence výrazných tváří

Na čem SPD dost profitovala, to byla skutečnost, že se vymezovala vůči všem, byla anti-establishment stranou a právě ta jejich schopnost okolo sebe vytvořit auru bojovníků proti systému, byla dost romantická pro tento typ voličů. Jenže SPD je teď ve vládě s ANO a Motoristy a voliči vidí, že program, na který oni báječně slyší, je zkrátka nerealizovatelný, ať už se to týká vystoupení z EU i NATO anebo vyhoštění všech cizinců z Česka. SPD ve vládě nemá vlastní lidi a to jim výrazně škodí. Lidé, co za SPD sedí ve vládě, ty jim vybral Andrej Babiš a hlavní tváře poslaneckého klubu sedí ve výborech, kde jejich práce je neviditelná anebo se drží poslaneckých lavic, kde jen zvednou ruku při hlasování a nic dalšího moc dělat nemusí.

Právě tato účast ve vládě, kdy SPD není schopno vyjednat vůbec nic ze svého programu a jen víceméně hodí nějakou signaturu pod nápad, co protlačí hnutí ANO, je pro SPD fatální. Hnutí totiž se stalo součástí toho systému, proti kterému bojují, navíc když vidíme, jakým způsobem se dostali do sněmovny (skrytá čtyřkoalice, proti kterým hnutí brojí), tak dost možná upgradovali tento systém, který se jejich voličům příčí už úplně. Otázka zní, jestli by SPD skutečně se stali novou AfD, kdyby jim voliči dali čtyřicet a více procent ve volbách anebo jestli by se ukázalo, že to je jen politický holding, který má jen těm nejvyšším vydělat peníze a potom se jen zavře krám.

SPD zažívá stejný propad jako TOP 09 za svou historii, akorát z trošku jiného důvodu. Hnutí nesráží právě ani tak korupční kauzy jako strop jejich vlastního programu, kdy zkrátka výše popsané extrémní nápady nejdou implementovat do reality. A i kdyby SPD měla tu moc, jakou zřejmě teď dostane AfD v Německu, mnoho jejich nápadů by naráželo na soudy, lidská práva nebo Ústavu České republiky. Hnutí navíc nepotápí jen účast ve vládě, obrovským problémem je i absence výrazných tváří, která by dokázala oslovit nespokojené občany anebo mladé lidi.

Právě tyto dva poslední segmenty jsou pro SPD dost kritické a dost možná je to způsobeno i tím, že SPD je politicky aktivní v České republice. Neřešíme tady zatím ekonomickou krizi anebo problémy s migranty. Česká republika se po pádu komunismu stává jednou z moderních zemí Evropy, přestože stále oligarchie, šedá ekonomika nebo klientelismus nás dost sráží. SPD ale nemá ani žádné výrazné tváře, které by dokázaly oslovit voliče ve větším. A mladí lidé? Jejich politici neumí mladé lidi oslovit. A šéfka mladého SPD Diana Chodžajanová, která je jedinou výraznou mladou tváří hnutí, sama toho moc nevytrhne. A těží spíše z toho, že si účastí v televizní soutěží získala tisíce followerů. A to je další důvod, proč SPD je na tom tak mizerně, jak je.

ANO a Motoristé vyžírají Okamurův voličský elektorát

Co současné komunální volby ukázaly, tak je to, že voličský elektorát hnutí SPD doslova vyžírají ANO a Motoristé. Petr Macinka se sice stále tváří jako pohrobek Klausovy éry, ale postupně se Motoristé mění v takového politického bratrance hnutí SPD. A není se čemu divit, Motoristé jsou prostě výrazní, nejde ani tak o nápady anebo exekuci vlastních nápadů, ty Motoristé nechali rozpustit stejně jako SPD v Babišově éteru. Ale Petr Macinka byl první, kdo se pustil do války s prezidentem Pavlem. Právě oni svým pubertálním chováním ukazují, že jim je současný systém někde. A to je i pro skalní voliče SPD velmi přijatelná alternativa. Mohli jsme to vidět i ve volbách v Ostravě, kde Motoristé vsadili na Matěje Gregora a dotáhli to skoro na osm procent.

Jenže Motoristé jsou jen kapkou v moři, kteří jsou přijatelnou alternativu pro více zatvrzelého voliče SPD. Problém je, že voliči SPD jsou velmi často i umírnění a ne každý volič SPD chce prosazovat Okamurovy nápady. Na scénu proto nastupuje hnutí ANO, které díky Andreji Babišovi prolomilo bariéru k Okamurovým voličům. Ten totiž dokázal v prezidentských volbách voliče SPD oslovit, přestože Okamurovi dodnes nemůže zapomenout, že ho nepodpořil v prezidentských volbách. Jenže Babiš se pro voliče SPD vyprofiloval jako menší zlo než Petr Pavel a psychologická bariéra, kdy voliče SPD nebolelo hlasovat pro Babiše, zůstala pohřbena.

A na tomto ANO profituje i nadále. Přestože průzkum NMS ukázal pád hnutí ANO a posílení SPD, je třeba brát v potaz, že NMS má extrémní odchylky mezi průzkumy. Dlouhodobá podpora hnutí je mezi 6-7 procenty. Ale ten můj selling point je ten, že ve sněmovních volbách se Babišovi podařilo Okamurovy voliče přetáhnout na svou stranu. Babiš využívá i toho, že nemá žádnou vnitřní kontrolu a centralizace vládní moci začíná a končí Andrejem Babišem. ANO vybrakovalo SPD v Opavě nebo Plzni, Motoristé zase vybrakovali SPD v Ostravě. Tohle není jen nějaká alokace voličů jinam. Tohle je vyžírání voličského elektorátu v přímém přenosu.

Antisystémovou scénu může ovládnout Jindřich Rajchl

A tady se dostávám k poslednímu bodu, který pojednává o tom, kdo může po Okamurovi a SPD přebrat štafetu lídra antisystémové scény. A jedná se o někoho, u koho si Tomio Okamura může vyčítat spojenectví s ním. A to je Jindřich Rajchl. Tento muž je sice velmi neúspěšný právník, neúspěšný podnikatel a on sám nedokázal vyšetřit nic ani v kauze Dozimetr, kde šéfuje vyšetřovací komisi. Jenže Rajchl je jiný než Okamura. Je vzdělaný, je daleko lepší rétor než Okamura a oproti Okamurovi není jen ukřičeným hulvátem. Chová se sice jako hulvát, zejména k ženám, ale politicky je dost atraktivní pro Okamurovy voliče.

Rajchl totiž dokáže cílit na to, co voliči SPD chtějí slyšet. Je daleko nebezpečnější než Okamura, protože kdyby Rajchl měl tu moc, je schopen udělat opravdu velmi nepříjemné a zásadní kroky. On sám neskrývá, že by jel do Ruska vyjednávat o energiích a surovinách, přestože levné ruské suroviny jsou solidní mýtus. Když mluví, pracuje s daty a mluví jednoduše srozumitelným jazykem. A navíc dokáže ohnout data a spojit nespojitelné tak, že to může dávat i smysl. Jistě, i Rajchl je po volbách zaražený jak větry, protože tohle byl pro tzv. vlasteneckou scénu výbuch všech výbuchů. Ale přesto tady Rajchl může slavit úspěch.

Ačkoli PRO kandidovalo zpravidla v koalici s dalšími tzv. vlastenci jako SPD, Stačilo, tak do zastupitelstev se dostalo třicet zvolených zastupitelů, kteří PRO reprezentují. Což je pro Rajchlovu stranu další částečné vítězství, jelikož je stále poměrně relativně novou stranou a oproti SPD nebrázdí vysoké politické vody tak dlouho. Mimochodem, právě Jindřich Rajchl získal ve sněmovních volbách dokonce víc preferenčních hlasů než samotný Okamura. Částečně může za to i to, že Rajchl kandidoval jako jednička v Moravskoslezském kraji, kde to byla bašta SPD, zatímco Okamura kandidoval ve Středočeském kraji.

Nicméně pokud bych si měl vsadit na budoucího lídra antisystémové a národovecké scény, pak je to právě Jindřich Rajchl. Okamura si chová hada na prsou.

Závěr: SPD je ve stavu klinické smrti, Okamurův konec se blíží

Obhájená jen třetina zastupitelů, v polovině krajských měst nula mandátů, výbuchy v Moravskoslezském kraji a konkurence v národoveckém rybníčku. SPD aktuálně zažívá nejhorší fázi své politické existence a pomalu přepustí své místo někomu jinému. Nemůžeme se zatím bavit o tom, že by v SPD docházelo k nějakému rozpadu, přestože v lokálních buňkách k jistým třenicím jako třeba jsme mohli vidět na Kladně. Ale jisté indicie k předčasnému rozpadu tady jsou a volební výprask je jedním z důvodů, co tuto situaci může akcelerovat. Těžko říct, jak dlouho bude Andrej Babiš si vydržovat Tomia Okamuru a jeho hnutí v koalice, Babiš Okamuru nemá rád a potvrdilo se to i v médiích, kdy Babiš Okamuru několikrát sepsul. A to není dobrá zpráva pro SPD ani jejich voliče.

Ukazuje se totiž, kdo je skutečný šéf na této straně barikády a tím, jak Okamura vyměnil svůj volební program i hnutí za post předsedy sněmovny, tím začal své voliče odrazovat už úplně. Těžko říct, jestli jeho voliči přišli na to, že Okamura je pouze politický kšeftař. Ale minimálně voliči ANO i opozičních stran přišli na to, co je Okamura zač a tyto snahy o politické kšefty dostaly SPD tam, kam směřuje posledních pět let - do politického záhrobí. Když totiž nezvládnete prosadit mezi vládní priority ani to jediné téma, na kterém dekádu získáváte hlasy, pak vaše politická existence už je naprosto zbytečná. Okamura si to velmi dobře uvědomuje a dost možná by tady s migranty chtěl udělat krátký proces, jenže naráží na to, že cizincům otevírá dveře i samotná Babišova vláda a že kdyby měl vyhostit všechny cizince, tak v Agrofertu by za takto mizerné peníze pomalu nikdo nedělal.

Konec Tomia Okamury se blíží a SPD aktuálně musí počítat rány, které schytala ve volbách. Jenže hned poté, co si je dofoukají a spočítají, schytají další a to přímo od koaličních partnerů. A jediné, co je bude držet v koalici, jsou stovky tisíc měsíčně a státní příspěvky.

Holt, když něco děláte implicitně pro peníze, se zlou se nakonec potážete.

Zdroje

Instagram - @stitdemokracie

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz