Článek
V březnu 1935 sjel z výrobních linek v Mladé Boleslavi první automobil nesoucí označení Superb. Tento název, který v latině znamená „skvělý“ či „vynikající“, nebyl zvolen náhodou. Škoda 640 Superb, jak znělo jeho plné označení, se rychle etabloval jako luxusní vůz nabízející komfortní, tichou a dynamickou jízdu i na méně kvalitních vozovkách tehdejšího Československa. Svým způsobem symbolizuje tu krásnou, romantickou éru československých filmů plných písní a tance.
První majitel Superbu nemohl být symboličtější – v lednu 1935 se jím stal generální ředitel koncernu Škoda, JUDr. Karel Loevenstein, jehož manželka Pavla zvolila pro vůz nápadný červený odstín laku. Pětimetrový automobil se tak stal pojízdnou reklamou v ulicích Prahy, přitahující pozornost potenciálních zákazníků z řad společenské elity.
Za cenu 65 000 korun představoval Superb investici, která byla pro běžného občana nedostupná – vždyť nejlevnější Škoda Popular tehdy stála pouhých 17 900 korun. Přesto (nebo právě proto) se model stal symbolem úspěchu a prestiže první republiky.
Technická vyspělost v každém detailu
Pod kapotou prvního Superbu se ukrýval řadový šestiválcový motor o objemu 2,5 litru, který produkoval výkon 55 koní (40,5 kW) a umožňoval vozu dosáhnout maximální rychlosti 110 km/h. Převodovka měla čtyři stupně, přičemž poslední dva byly synchronizované, což byl na svou dobu pokrokový prvek.
Inovativní byl i podvozek s páteřovým rámem a centrální nosnou rourou, na němž byla všechna kola nezávisle zavěšená a odpružená listovými pery. Tento systém zajišťoval mimořádně komfortní jízdu i na nerovných československých silnicích.
Dalším moderním prvkem byla dvanáctivoltová elektrická instalace, když většina konkurenčních vozů používala šestivoltový systém. Superb byl také vybaven hydraulickými brzdami na všech kolech, což významně zvyšovalo bezpečnost jízdy.
Luxus na kolech
Interiér Superbu nabízel nadstandardní výbavu včetně autorádia se šesti elektronkami a elegantní palisandrové skříňky za předními sedadly. Prostorná kabina pojala až sedm cestujících, což z něj činilo ideální reprezentativní vůz pro vysoce postavené podnikatele či státní úředníky.
Každý exemplář byl prakticky unikátem, protože mnoho dílů se vyrábělo ručně a vozy se přizpůsobovaly konkrétním přáním zákazníků. To zvyšovalo exkluzivitu, ale prodlužovalo i dodací lhůty: na uzavřené verze se čekalo přibližně měsíc, na kabriolety až dva měsíce.
Evoluce legendy
V následujících letech prošel Superb několika významnými evolucemi. V roce 1936 byla představena verze s motorem o objemu 2,7 litru a výkonem 60 koní (44 kW), která dosahovala rychlosti až 115 km/h. Tato varianta, označovaná interním kódem 902, měla zaoblenější design v souladu s tehdejšími aerodynamickými trendy.
V roce 1938 následoval model Superb OHV s řadovým šestiválcem o objemu 3,1 litru a výkonem 80 koní (59 kW). Před zastavením civilní výroby ve válečném roce 1940 vznikla ještě limitovaná série vozů Superb 4000 s osmiválcovým motorem o výkonu 96 koní.
Celkově bylo mezi lety 1934 a 1949 vyrobeno přibližně 1000 civilních automobilů Škoda Superb, doplněných 1660 vojenskými vozidly typů Š 952 a Š 956, včetně unikátní varianty s pohonem všech kol.
Druhý život ikonického jména
Po více než padesátileté pauze se jméno Superb vrátilo do nabídky Škody v roce 2001, kdy byla představena moderní interpretace luxusního sedanu. I po devadesáti letech zůstává Škoda Superb synonymem pro komfort, prostornost a technickou vyspělost, čímž důstojně navazuje na odkaz svého slavného předchůdce z roku 1935. Jen už nám dnes není tak do zpěvu, jako za první republiky. Ale kdo ví, třeba zase bude…
