Článek
Pražský hotel DUO se ve středu 26. března proměnil v arénu fascinujícího souboje dvou pohledů na roli digitálních technologií ve vzdělávání a životě mladých lidí. Jubilejní desátý ročník konference Neurověda ve vzdělávání přilákal stovky účastníků, kteří se stali svědky konfrontace dvou protichůdných, přesto vzájemně se doplňujících perspektiv. Hlavním pořadatelem byla společnost Everesta, které děkuji za akreditaci.
Žijeme v éře digitální demence?
Hned v úvodním bloku elektrizoval publikum MUDr. Martin Jan Stránský, který svou přednáškou vrhl stín pochybností na bezstarostné přijímání digitálních technologií.
„Čím dřív dítě dostane telefon, tím má vyšší riziko deprese a úzkosti,“ prohlásil neurolog s odkazem na alarmující data z magnetické rezonance 3000 dětí. Demonstroval, jak nadměrné používání obrazovek narušuje spojení mezi frontálním lalokem a centrem paměti. „Když dáme dítěti jakoukoliv obrazovku v 6-8 letech, má až 80% šanci, že bude mít depresi do 18 let,“ varoval Stránský.
Údaje, které prezentoval, byly skutečně znepokojivé: 95% dětí tráví na digitálních obrazovkách průměrně více než 4 hodiny denně mimo školu, přičemž pouze asi 12 minut denně věnují praktickým věcem.
Nejpřekvapivější však bylo jeho tvrzení o změně lidského mozku: „V posledních 25 letech se náš mozek změnil více než za předchozích 250 tisíc let – a to právě kvůli digitálním technologiím,“ řekl Stránský.
Technologie jako příležitost, ne problém
Zcela odlišný pohled nabídla v následujícím bloku Mgr. Markéta Fibigerová, spoluzakladatelka IT gymnázia „Svět je plný technologií a my všichni s nimi pracujeme. Ve všech povoláních technologie jsou a my se prostě nemůžeme tvářit, že je můžeme vypnout,“ prohlásila pragmaticky.
Fibigerová se ve své prezentaci zaměřila na charakteristiku současné generace studentů, kterou podle ní dospělí často nechápou. „Určitě se nechovají jinak, než bychom se chovali my, kdybychom měli jejich podmínky,“ zdůraznila.
Podle ní tato generace vyniká v empatii, jazykových dovednostech a zájmu o globální problémy. Místo démonizování technologií propaguje Fibigerová vyváženější přístup – na IT gymnáziu se zaměřují na učení mladých lidí, jak technologie využívat kompetentně.
„Nejvyšším cílem je pustit studenty do světa s vědomím, v čem jsou dobří, s vlastní vizí a sebedůvěrou,“ zdůraznila Fibigerová a představila několik praktických přístupů z IT gymnázia, včetně důrazu na pohybové aktivity, využívání komunikační platformy Discord a neformálních vztahů mezi učiteli a studenty.
Dialog místo antagonismu
Tyto dvě zdánlivě protichůdné prezentace vytvořily zajímavý dialog. Zatímco Stránský varoval před neurologickými dopady nadměrného používání technologií, Fibigerová nabídla pragmatický pohled na jejich nevyhnutelnou přítomnost v našich životech.
Společně poskytli účastníkům konference komplexnější obraz: digitální technologie mohou být jak nebezpečné, tak prospěšné, záleží na tom, jak jsou používány a jak k nim přistupujeme.
Mimořádným momentem konference bylo společné vystoupení dvou generací špičkových českých neurochirurgů – doc. MUDr. Vladimíra Beneše, Ph.D. a jeho otce prof. MUDr. Vladimíra Beneše, DrSc. Jejich dialog o vývoji neurochirurgie a implikacích nejnovějších poznatků pro vzdělávání patřil k nejsledovanějším bodům programu.
Praktické aplikace teoretických poznatků
Odpolední blok nabídl účastníkům možnost praktického zapojení. Mgr. Dana Hrbáčová vedla workshop zaměřený na techniky zvládání stresu, zatímco rakouský expert Mag. Alexander Degenhart představil moderní přístupy k celoživotnímu vzdělávání s využitím gamifikace.
Jubilejní desátý ročník konference Neurověda ve vzdělávání potvrdil, že propojení nejnovějších poznatků o fungování mozku s praktickými aplikacemi ve vzdělávání je téma, které v českém prostředí silně rezonuje. Pro účastníky bylo zvláště cenné, že mohli vidět dva různé, ale vzájemně se doplňující pohledy na roli digitálních technologií v našich životech a ve vzdělávání.
A možná právě v tom je hlavní odkaz letošní konference – neexistují jednoduchá řešení složitých problémů, existují pouze různé perspektivy, které nám společně pomáhají lépe porozumět výzvám, kterým čelíme.
Jak uzavřel MUDr. Stránský svou přednášku: „Život není o možnostech, ale o rovnováze. Vše v životě, co něco přináší, tak i něco odebírá. Kromě lásky.“
