Článek
V České republice měl Guru Jára dva ašrámy. V zahraničí vybudoval další ašrámy po té, co opustil natrvalo Českou republiku, duchovní institut Poetrie předal mentorům a ukončil i provoz v obou svých českých ašrámech. První zahraniční ašrámy vybudoval v horách Nepálu, ve výšce cca kolem 3000 m nad mořem. Tamní prostředí ale bylo pro méně fyzicky zdatné studenty příliš náročné, a tak vznikly další dva ašrámy na pobřeží moře. Jeden v Thajsku a druhý v Indii, do kterého se k němu chodili učit jógu vedle studentů z celého světa i místní zkušení jogíni.
První ašrám za zdmi starého statku
První klášter (ašrám) založil Guru Jára na Moravě na přelomu let 1996-1997 v malé obci nedaleko Olomouce v prostorách bývalého a v té době už polorozpadlého statku. Na hlavní budovu podél silnice navazoval dvůr lemovaný z jedné strany chlévy pro dobytek a z druhé zdí oddělující velký dvůr od pozemku sousedů. Obrovská zahrada plná starých stromů byla rovněž obehnána asi dva metry vysokou zdí, která na některých místech se už stářím rozpadala.
Medituj a pracuj
Do kláštera se na začátku mohlo jezdit jen o prázdninách. O příchozí se staral opat, Guru Jára většinou zde nebyl přítomen. Vstávalo se před východem slunce. Den začínal tichými meditacemi, pak následovala společná snídaně a dopolední pracovní aktivity na úpravě polorozpadlých budov a zarostlé, nádherně divoké zahrady. Hodinu a poledni byl oběd a zbytek dne měl každý možnost věnovat se osobním meditacím nebo studiu knih s duchovní tématikou v dokonale vybavené klášterní knihovně. Po večeři byla ještě jedna společná, tichá meditace. Jídlo zde si vařili sami účastníci a bylo výhradně vegetariánské.
Škrábala jsem zdi chléva, po zdech lezly myši
Když jsem přijela poprvé do tohoto ašrámu, vezla jsem s sebou i celý plech letního ovocného koláče. Zmizel za okamžik. V kuchyni ašrámu se totiž vařilo jen na dvoukolovém vařiči pro několik desítek osob, proto jídlo přivezené někým z domova bylo vždy velice vítané.
Z chléva pro dobytek, který jsem pomáhala několik dní ručně škrábat od nánosů na zdech, byla další rok nádherná zenová místnost, jejíž zdi místo tapet pokrývaly jutové pytle. A za nimi občas proběhla některá z místních myšek. Mně myši nevadí, ale někteří účastníci pištěli hodně nahlas.
Zažila jsem tu mnoho veselých i dojemných okamžiků i velmi hluboké duchovní vhledy. Svoje zážitky jsem popsala v jedné z mých knih.
Vystoupit ze zóny komfortu
Pobyt v klášteru měl pomoci lidem bydlícím ve městech, a hlavně v panelácích, oddechnout si od tlaku velkého množství lidí žijících na jednom místě. Přestavoval možnost vyčistit si auru, i hlavu od myšlenek, v přírodě a někdy i spát pod širákem na zahradě a hlavně vystoupit ze zóny komfortu. Právě proto jsem se ráda vracela do ašrámů Guru Járy, abych si ověřila, jestli jsem srab nebo jestli zvládnu spát v holé místnosti na zemi ve spacáku, mít nad hlavou pavouky a jako jedinou možnost hygieny pumpu s ledovou vodou na dvoře. A k jídlu jen rýži s nějakou zeleninovou omáčkou. Tedy pokud někdo nedovezl z domu nějaké placky, koláč nebo zeleninové karbanátky pro všechny.
Ananda templ v Beskydech
Druhý klášter, kam měli možnost jezdit žáci a příznivci Guru Járy, byl tzv. Ananda tepml v Beskydech. Na kopci, na okraji lesa, kam ze silnice nebylo vidět. Z ašrámu jsme se dívali jen na sousední kopce a poslouchali bečení oveček, které se na nich pásly.
Tento klášter se po čase pokusil někdo vypálit. A údajně v té samé době na protějším kopci měla policie nějaké svoje letní cvičení. Nevím, jestli je to pravda. Říkali to místní lidé. Shořela naštěstí jen jedna budova. Další dvě zůstaly. Policie žháře nenašla.
I v Ananda templu se konaly výhradně asketické programy a především se poustevničilo v lese. Dodnes vzpomínám na noci s jehličím a mravenci ve spacáku a ledovou vodu z potoka jakou jedinou možností hygieny.
Tlak nečistých praktik antikultovního hnutí
Po té, co se někdo pokusil vypálit i druhý ašrám nedaleko Olomouce a došlo ke dvěma zákeřným přepadením Guru Járy a pokusům ho zabít, se rozhodl odstěhovat natrvalo z České republiky a dál už žít jen v zahraničí. Tlak podněcující k nenávisti vůči jeho učení ze strany tzv. antikultovního hnutí, totiž stále sílil.
Antikultovní hnutí, na jehož nekalou činnost poukazují už mnoho let mezinárodní humanitární organizace, v ČR představuje především pražský spolek založený křesťanskými teology Zdeňkem Vojtíškem a bývalým tiskovým mluvčím české biskupské konference Ivanem Odilo Štampachem nesoucí zavádějící název Společnost pro studium sekt a nových náboženských hnutí (původně Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů), Název má zakrýt skutečnost, že se jedná o pouhý spolek, který na počátku měl nejvýše 4 členy a dnes je možná už jen jediným členem Zdeněk Vojtíšek, šéfredaktor časopisu Dingir, který spolek vydává, a ve kterém Z Vojtíšek hanobí nejen Guru Járu a jeho učení ale i další duchovní aktivity, které nejsou spojené s křesťanstvím. Z. Vojtíšek je v ČR i v zahraničí považován za hlavu antikultovního hnutí, které pronásledovalo a neustále pronásleduje a hanlivě hodnotí nově vznikající duchovní skupiny, označuje je za sekty a nepravdivě informuje o naukách, které praktikují.
Zahraniční ašrámy
Na konci roku 2006 Guru Jára ukončil provoz osobou ašrámů. První, bývalý statek, prodal a druhý vrátil do užívání majiteli pozemků a zbylých budov v Beskydech. Další ašrámy začal budovat výhradně v zahraničí, kam nedosáhl tlak českého antikultovního hnutí a kde jeho žáci mohli v klidu pokračovat v jeho učení založeném na hledání individuální duchovní cesty a naplnění osobního životního poslání. Budoval místa, kde by studenti mohli pokojně praktikovat jejich víru. Viru založenou na tom, že:
„Materiální svět je podřízen energii. Energie je podřízena lidské mysli. Lidská mysl je podřízena lidské vůli, víře, emocím a duši. Toto když pochopíš a osvojíš si tento princip pro svůj každodenní život, můžeš dokázat cokoliv.“ Guru Jára
