Článek
Když se řekne, že se Afrika trhá na dvě části, zní to jako titulek z katastrofického filmu. Jenže tentokrát nejde o senzaci. Vědci už roky sledují proces, který skutečně vede k rozdělení části afrického kontinentu. Ne během našeho života, ani během několika dalších generací. Bavíme se o milionech let. Přesto je to jeden z nejzajímavějších geologických jevů současnosti.
Ve východní Africe se totiž odehrává něco, co běžně vídáme jen na dně oceánů. Zemská kůra se zde natahuje, zeslabuje a místy doslova praská. Pokud bude tento proces pokračovat, vznikne zde nový oceán.
Obří prasklina napříč kontinentem
Celý proces se soustředí do oblasti známé jako Východoafrický riftový systém. Táhne se od Etiopie přes Keňu až k Mozambiku v délce několika tisíc kilometrů. Právě tady se od sebe pomalu vzdalují dvě části africké litosférické desky. Jedna část je označována jako Núbijská deska, druhá jako Somálská.
Rychlost pohybu je na první pohled zanedbatelná. Jde o milimetry až centimetry ročně. Jenže v geologickém měřítku je to tempo naprosto dostačující. Zemská kůra se postupně ztenčuje, vznikají zlomy, propadliny a oblast je doprovázena častější seismickou i sopečnou aktivitou.
Zajímavé je, že podobný proces už známe z minulosti. Rudé moře vzniklo právě tímto způsobem. Kontinentální kůra se rozestoupila, prostor zaplavila voda a vznikl nový oceánský prostor. Východní Afrika dnes prochází obdobnou fází.
Co se děje pod povrchem
Klíčem k celému procesu je dění hluboko pod námi. Pod východní Afrikou se nachází takzvaný plášťový chochol, tedy proud horkého materiálu stoupajícího z hlubin zemského pláště. Tento žhavý materiál tlačí na spodní část litosféry, zahřívá ji a oslabuje.
Jakmile se kůra dostatečně zeslabí, začíná se natahovat a praskat. Do vznikajících trhlin může pronikat magma, které po vychladnutí vytváří novou oceánskou kůru. Tento proces dnes probíhá například v oblasti Afarské prolákliny v Etiopii, kde se setkávají tři tektonické systémy.
Vědci zde pozorují jevy, které jsou jinak typické pro oceánské dno. To je mimořádné, protože tento „oceán v zárodku“ se zatím nachází uprostřed kontinentu.
Podívejte se s námi, kde vznikne nový oceán:
Vznikne skutečně nový oceán?
Odpověď většiny geologů zní ano. Otázkou není zda, ale kdy. Odhady hovoří o horizontu pěti až deseti milionů let. Pokud se bude rift dál rozšiřovat, vznikne hluboká propadlina, která se postupně naplní vodou z Rudého moře a Adenského zálivu.
Východní část Afriky, zahrnující například Somálsko, část Etiopie a Keni, by se tak mohla oddělit a vytvořit nový ostrovní kontinent. Mezi ním a zbytkem Afriky by se rozprostíral nový oceán.
Je dobré zdůraznit, že nejde o náhlý kolaps ani o hrozící katastrofu. Proces je extrémně pomalý. Lidé žijící v těchto oblastech sice mohou pociťovat zvýšenou seismickou aktivitu, ale samotné oddělení kontinentu je otázkou hluboké budoucnosti.
Proč je to důležité dnes
Možná si řeknete, že když jde o miliony let, nemá to pro nás význam. Opak je pravdou. Studování tohoto procesu pomáhá vědcům lépe pochopit fungování deskové tektoniky, vznik oceánů i rozpad superkontinentů v minulosti.
Díky moderním satelitním měřením dnes dokážeme sledovat pohyb desek s přesností na milimetry. To, co bylo ještě před pár desítkami let jen teorií, je dnes měřitelná realita. A právě Východoafrický rift je jednou z nejlepších přírodních laboratoří na světě.
Země není pevná a neměnná kulisa našeho života. Je to dynamický organismus, který se neustále vyvíjí. Afrika dnes prochází procesem, který jednou změní mapu světa. Kontinent se pomalu rozestupuje a hluboko pod povrchem vzniká budoucí oceán.
My se jeho finální podoby nedočkáme. Ale už teď jsme svědky počátku příběhu, který bude jednou zapsán do učebnic geologie jako další velká kapitola proměny planety. A je fascinující vědět, že něco tak zásadního probíhá právě teď.
Zdroje:
www.britannica.com - https://www.britannica.com/place/East-African-Rift-System
www.nationalgeographic.com - https://www.nationalgeographic.com/science/article/east-african-rift
