Článek
Konec února je přesně ten čas, kdy si člověk uvědomí, co během zimy podcenil. U mě to letos byla plastová okna. Vždycky jsem měl za to, že moderní okna jsou prakticky bez starostí. Zavřu, otevřu, maximálně jednou za rok umyju. Jenže když jsem si v lednu všiml lehkého průvanu v obýváku a topení jelo naplno, začalo mi docházet, že něco není v pořádku.
První reakce byla klasická. Asi fouká od parapetu. Možná je špatně utěsněný rám. Až později jsem zjistil, že problém je mnohem jednodušší. A hlavně řešitelný během pár minut.
Jak jsem zjistil, že je něco špatně
Začalo to nenápadně. Ráno bylo u okna chladněji než ve zbytku místnosti. Závěs se lehce hýbal, i když bylo zavřeno. Nejdřív jsem to sváděl na mráz. Jenže když přišel účet za plyn, bylo jasné, že to není jen pocit.
Známý mi pak položil jednoduchou otázku. Přepínal jsi okna do zimního režimu? Upřímně, vůbec jsem netušil, že něco takového existuje.
Co je zimní a letní režim
Většina plastových oken má v kování takzvané excentrické čepy. Malé kovové válečky na hraně křídla. Jejich pootočením se dá regulovat přítlak okna k rámu. V zimě by měl být přítlak silnější, aby těsnění lépe doléhalo a minimalizoval se únik tepla. V létě naopak mírnější, aby se těsnění zbytečně nemačkalo a déle vydrželo.
Princip je jednoduchý, ale málokdo o něm ví. Já jsem o tom nevěděl několik let.
Stačilo vzít imbusový klíč, případně kleště, podle typu kování, a čepy pootočit směrem k těsnění. Celá operace trvala možná deset minut. Rozdíl jsem cítil hned druhý den ráno. U okna už nebyl chladný proud vzduchu a teplota v místnosti byla stabilnější.
Kde jsem udělal chybu
Moje největší chyba byla, že jsem si myslel, že plastová okna jsou bezúdržbová. Jenže nejsou. Potřebují základní péči, stejně jako cokoliv jiného v domě.
Druhá chyba byla, že jsem problém řešil pozdě. Když už mrzlo několik týdnů. Ideální je kontrola na podzim, než přijdou první mrazy. Stačí jednoduchý test s papírem. Zavřete okno přes list papíru a zkuste ho vytáhnout. Pokud jde ven příliš snadno, přítlak je slabý.
Třetí věc, na kterou jsem přišel, bylo těsnění. Suché, místy lehce ztvrdlé. Stačilo ho očistit a ošetřit silikonovým olejem. Rozdíl v pružnosti byl znatelný.
Na co si dát pozor
Ne všechno se má dělat silou. Příliš velký přítlak může těsnění zbytečně namáhat a zkrátit jeho životnost. Pokud jde klika po nastavení ztuha nebo okno drhne, je potřeba lehce povolit.
Důležité je také zkontrolovat všechny čepy po obvodu okna, nejen jeden. Přítlak musí být rovnoměrný.
A ještě jedna věc, kterou jsem si ověřil. Pokud i po nastavení cítíte výrazný průvan, může být problém jinde. Špatně seřízené panty, unavené těsnění nebo dokonce drobná deformace rámu. V takovém případě už má smysl zavolat servis.
Kolik se dá ušetřit
Podle energetických specialistů může špatně těsnící okno zvýšit tepelné ztráty místnosti o jednotky až desítky procent. U rodinného domu to klidně znamená několik tisíc korun za topnou sezonu. Když jsem si to přepočítal zpětně podle spotřeby plynu, vyšlo mi, že mě moje neznalost stála víc, než kolik bych chtěl přiznat.
A přitom šlo o deset minut práce ročně.
Konec zimy je ideální chvíle na malé domácí bilancování. Co fungovalo, co ne a kde jsme zbytečně přišli o peníze. Já si letos odškrtl plastová okna.
Příští podzim už budu chytřejší. Kontrola přítlaku, promazání těsnění, rychlý test papírem. Není to nic složitého, ale rozdíl je znatelný. Teplo zůstane tam, kde má být, a účet za energie nepřekvapí víc, než je nutné.
Někdy opravdu stačí málo. Jen vědět, že ta možnost existuje.
Zdroje: Autorský článek / Vlastní zkušenost
