Článek
Co se to děje?
Dnes platí domácnosti a firmy koncesionářské poplatky: 150 Kč měsíčně za televizi, 55 Kč za rozhlas. Vláda je chce zrušit a média napříště financovat ze státního rozpočtu. Zní to lákavě, a poplatek lidem z jejich účtu skutečně zmizí.
Háček je ale v číslech. A ta jsou veřejná.
Bez té změny by ČT a ČRo letos na poplatcích vybraly 9,2 miliardy korun (6,73 mld televize, 2,48 mld rozhlas). Ty už mít sice nebudou, ale vláda jim ze státního rozpočtu obratem pošle 7,8 miliardy (5,74 mld ČT a 2,07 mld ČRo). Vrací totiž jejich rozpočty zhruba na úroveň roku 2024.
Rozdíl je 1,4 miliardy. To je celá „úspora“, kterou veřejnost jako celek z téhle operace má. Ne devět miliard. Vaše peněženka toto zaplatí z daní.
A teď ten fór. Je to totiž jinak!
Stát dlouhodobě hospodaří se schodkem, tzn. že vybere na daních míň, než utratí. Takže nový každoroční výdaj 7,8 miliardy reálně nezaplatí z „vybraných daní“ - protože jich tolik nemá, ale půjčí si. A z půjčky se, jak známo, platí úrok.
Stát si dnes na deset let půjčuje za zhruba 4,76 % (výnos desetiletého státního dluhopisu, květen 2026). Úrok jen z jednoho roku financování médií ze státního rozpočtu, tak dělá asi 370 milionů korun ročně.
Všimněte si: ten úrok ukousne víc než čtvrtinu z celé naší 1,4miliardové „úspory“. A protože se dluh každý rok nabaluje, je to čím dál "veselejší":
- Ve třetím roce je naše úspora na vrcholu — dohromady jsme jako veřejnost v plusu zhruba 2 miliardy.
- Ve čtvrtém roce roční úrok poprvé přeskočí roční úsporu (1,49 mld úroku proti 1,4 mld úspory). Od té chvíle nás každý další rok stojí na úrocích víc, než kolik ten rok ušetříme.
- V sedmém roce je po legraci úplně. Všechno, co jsme za ty roky na poplatcích ušetřili, je pryč v úrocích — a jsme v reálném mínusu. Za ČT a ČRo tak zaplatíme více, než kdybychom si je financovali skrze rozhlasový a televizní poplatek.
Přidejme k tomu jistá „korupční rizika“, na která upozorňuje samotná zpráva ministerstva kultury. A náklady obětované příležitosti — naší pozornosti a času, který jsme věnovali naprosto zbytečné změně.
Za „volební slib“ tak zaplatíme násobně víc. Místo toho, abychom řešili deficit, vyčerpaný model ekonomického růstu nebo rozdíly mezi regiony, provádí vláda zbytečnou a drahou změnu."Po nás potopa" dostává nový význam…
Citace z RIA zprávy vládního návrhu
A co to znamená pro vás?
Miliardy jsou abstraktní. Tak to převeďme na korunu, kterou znáte. Dnes platíte 205 Kč měsíčně (150 za televizi, 55 za rozhlas). Kolik to bude „virtuálně“ stát, když poplatek zaplatí stát z vašich daní?
- Co vláda slibuje: příspěvek 7,8 miliardy odpovídá virtuálně 174 Kč měsíčně (128 za televizi, 46 za rozhlas). Vypadá to jako úspora 31 korun. Zatím.
- Jenže úrok z dluhu tu úsporu rok co rok ujídá. Ve 4. roce jste zpátky nad dnešními 205 (konkrétně 207 Kč). V 6. roce platíte virtuálně 223 Kč měsíčně — a dál to roste zhruba o 8 korun ročně.
Přečtěte si to ještě jednou: poplatek, který vám „zrušili“, vás po šesti letech vyjde dráž než ten, který platíte teď. Jen ho neuvidíte na žádné složence. On se totiž schová v daních a v úrocích ze státního dluhu.
„Zrušíme vám poplatky“ se tedy hezky poslouchá. Ale není to dárek… Za televizi i rozhlas jako veřejnost zaplatíme víc. Devět miliard, které jste platili přímo a viditelně, se mění na 7,8 miliardy, které zaplatíte nepřímo přes daně, a k tomu další úroky, které porostou tak dlouho, dokud bude stát v deficitu.
Navíc o těchto penězích budou rozhodovat ti, na které kromě voleb nemáte žádnou páku. Dosud byl ten vztah přímý. Teď jsme politikům předali další zbraň.
S úctou,
Daniel Krutý.
