Článek
Pokud bývalý ministr spravedlnosti vypustí do veřejného prostoru tvrzení, že policie obchoduje s tresty výměnou za jména politiků, je to obvinění, které připomíná učebnicovou definici prohnilého systému. Jenomže nejde o obvinění kohokoliv – říká to muž, který měl roky v rukou justiční resort. Už proto se jeho slova nedají přejít mávnutím ruky.
Státní ozbrojenci násilnicky obsadili rodinný dům a jeho vystrašenému obyvateli sdělili zhruba toto: “Dej nám něco na politiky a bude z toho pro Tebe podmínka.Jinak se na mnoho let rozluč se svobodou.A nemyl se,soudy budou rozhodovat podle přání veřejnosti,nikdo Ti nepomůže!”.
— Pavel Blažek (@blazek_p) August 18, 2025
A…
Blažek si kryje záda?
První možnost je, že Blažek si jenom kryje záda. Cítí, že Jiříkovský by mohl skutečně vypovídat a že v jeho slovech by padla i politická jména – třeba i to jeho. Proto se snaží předem rozbít váhu takové výpovědi. Když pak někdo přijde s konkrétním svědectvím, bude moct říkat: „Vždyť to bylo celé jenom proto, že mu policie něco slíbila.“ To je špinavá hra. A nebezpečná. Protože tím se nesmetá jen výpověď jednoho obviněného, ale celý princip spravedlivého procesu – možnost, že pravda bude odhalena.
Nebo běžná praxe, kterou toleroval?
Druhá možnost je možná ještě horší: že Blažek opravdu popisuje praxi, kterou zná, toleroval a považuje za normální. Pokud tomu tak je, pak exministr vlastně přiznává, že česká justice funguje na bázi dohod a kšeftů. To už není jen selhání, to je morální hniloba systému. Představa, že vyšetřovatelé či státní zástupci skutečně rozdávají podmínky výměnou za politická jména, je otřesná. A jestli to Blažek říká jen tak mimochodem, jako by šlo o všední realitu, pak tím vlastně sám sebe usvědčuje: byl u toho, věděl o tom, a nic s tím nedělal.
Obě varianty jsou katastrofální. Buď jde o cynické mlžení a preventivní likvidaci možné výpovědi, nebo o přiznání, že takové obchody s trestem jsou skutečně na stole. V obou případech se bavíme o věci, která by měla spustit poplach – protože se tu už nehovoří o „politice“, ale o férovosti soudů, o důvěře lidí, že pravidla platí pro všechny stejně.
Je to situace, kdy bývalý ministr spravedlnosti útočí na samu podstatu právního státu. A když někdo, kdo řídil justici, začne tvrdit, že se s trestem obchoduje jako na tržišti, nemůže to skončit jinak než hlubokým otřesem důvěry.
Jedno je jisté: taková slova nelze nechat zapadnout a musí se tahle záležitost brát s plnou vážností.
A právě proto naše politická scéna potřebuje silné Piráty. Stranu, která dlouhodobě bojuje s korupcí a na problémy a kauzy Pavla Blažka upozorňovala dávno před bitcoinovou kauzou.