Článek
Proč máme dražší potraviny než jinde?
Kdo chodí nakupovat, ví své. V pátek odpoledne se stavíte pro „pár věcí“ a domů si nesete účtenku, ze které se vám protočí panenky. Stejný chléb, máslo, mléko, vejce, rýže a jablka – jen jiný obchod – a cena se klidně liší o desítky korun. A když to sečtete za měsíc, bavíme se o stovkách.
V Německu by ten samý nákup vyšel levněji, a to tam mají lidé více než dvojnásobné platy. Průměrná hrubá mzda u nás? 46 000 Kč. U nich? Přes 4 600 €. Rozdíl v kupní síle je propastný. A přesto u nás stojí některé potraviny víc. To už není náhoda, to je systém.
Vysoké DPH
Tady se to hraje i přes daň z přidané hodnoty. V Polsku od dubna 2024 platí 5 %, v Německu 7 %, u nás 12 %. A to je pořádná „přirážka“ hned u pokladny. Snížení DPH by pomohlo – ale jen pokud se sleva opravdu dostane do cenovky, ne že zůstane řetězcům v kapse.
Malý trh? Ale no tak
Řetězce rády tvrdí, že jsme malý trh, a proto máme vyšší ceny. Jenže většina z nich je součástí nadnárodních skupin a část sortimentu nakupuje centrálně pro více zemí. U trvanlivých potravin a privátních značek se často jedná o stejné zboží ze stejné fabriky – jen s jinou cenovkou. Argument o „malém trhu“ je spíš kouřová clona.
Koncentrace trhu a oligopol
Značek je plno, ale vlastníků málo. Lidl a Kaufland (Schwarz) mají dohromady kolem 28 %, Penny a Billa (REWE) 15 %, Albert 13 %, Tesco 10 %, Makro a Globus po 5 %. Podle dat z roku 2021 ovládá 5–6 skupin kolem 75–80 % trhu. To už je oligopol – pár hráčů, kteří si mezi sebou moc cenově nekonkurují.
Nadměrné marže
Marže? V Česku vyšší než v Německu. Lidl u nás kolem 6,3 %, v Německu 2,7 %. Kaufland skoro 4 % oproti necelým 2 % v Německu. To znamená, že na stejné housce se u nás vydělá víc. A to není fér.
Slabá kontrola trhu
UOHS kartel neprokázal, ale i bez přímé dohody se dá sladit. Firmy sledují konkurenci a přizpůsobují se. Pro zákazníka je to jedno – ceny zůstávají nahoře.
Jak to vyřešit? Mám jasný plán
Jeden krok nestačí. Musíme na to jít ze všech stran.
1. Reforma ÚOHS
„Antimonopolní úřad potřebuje zásadní změnu. Provedeme jeho reformu – zrychlíme rozhodovací procesy a přesměrujeme jeho pozornost tam, kde nejvíc selhává – na odhalování kartelových dohod.“
Rychlejší reakce, lepší data, víc odvahy jít po velkých hráčích. Úřad musí umět ukázat zuby.
2. Snížení DPH
„Snížíme DPH na základní a zdravé potraviny, jako je zelenina a ovoce, stejně jako na pleny, hygienické potřeby a další nezbytnosti.“
„Kde na to vezmeme? Minimálně 30 miliard získáme osekáním dotační ekonomiky, tvrdým zásahem proti korupci, výběrem daní u velkých firem a z nových zdrojů.“
Ale snížení DPH musí jít ruku v ruce s dohledem. Jinak se úleva k lidem nedostane.
3. Podpora konkurence mezi dodavateli
Když bude víc mlékáren, pekáren a masokombinátů, bude i víc konkurenčního tlaku. Stát má podpořit menší producenty, aby se dostali do regálů a nezůstali mimo hru.
4. Veřejný cenový online srovnávač
Slovensko už jede – od července 2025 mají web, kde vidíte ceny základních potravin v různých řetězcích. My k tomu můžeme přidat digitální účtenku, aby každý viděl, kolik co kde stojí, a řetězce se nemohly vymlouvat.
S Jakubem Michálkem připravíme legislativní úpravu a donutíme řetězce poskytovat aktuální údaje o cenách, tak aby lidé mohli online srovnat ceny potravin.
Pokud bychom snížili ceny potravin třeba o 5 %, tak to bude znamenat, že rodina ušetří ročně několik tisíc korun.
„Nejsme pro EET. Chceme systém, který pomůže konkurenci a usnadní vám porovnávání cen. Příklad je digitální účtenka, kterou dostanete do svého úložiště v aplikaci, telefonu či na webu. Nepůjde o velkého bratra, firmy ušetří papír a stát bude mít současně údaje, které potřebuje.“
Proč právě Piráti?
Nemáme sponzory, kteří by nám diktovali, co můžeme a nemůžeme říkat. Nemáme klientelistické vazby. Nejsme strana, kterou si někdo koupí. Není nikdo, kdo by nám mohl zavolat a říct: „Na tohle nesahejte.“ Proto můžeme jít po řetězcích naplno a bez kompromisů. A to také uděláme!
