Článek
Z jámy bez návratu: Jak se Březový potok stal terčem násilného plánu
Lokalita Březový potok – 38 km² klidu a zeleně v Pošumaví – svítí na radaru SÚRAO jako ideální místo pro hlubinné úložiště vysokoaktivního jaderného odpadu. A co na to obyvatelé? Všichni jednomyslně: NE! Nelíbí se jim představa tun toxického materiálu pod svými domovy – ani za 50 let, ani za 500.
SÚRAO v letech 2019–2020 prověřilo devět lokalit a koncem roku 2020 doporučilo právě Březový potok mezi čtyřmi kandidáty. Ministerstvo životního prostředí už loni povolilo geologický průzkum – vrty, mapování, monitoring. Ale lidi volají STOP!
Hlas obcí, který roste
Na protestní akci v Maňovicích dne 12. července 2025 starostka obce Ing. Lenka Kotlářová před novináři uvedla:
„Odmítáme uložit jaderný odpad pod zem na věčné časy, ale chceme udělat kontrolovaný mezisklad na několik desítek let, a snažit se najít způsob, jak vyhořelé palivo přepracovat a ještě využít. Tedy zintenzivnit výzkum alternativních možností aspoň částečného dalšího zpracování.“
(Zdroj: České noviny / ČTK, 12. 7. 2025)
Starosta Horažďovic a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti Ing. Michael Forman v listopadu 2023 kritizoval přijatou novelu atomového zákona s tím, že nedošlo k posílení postavení obcí při rozhodování o úložišti. Podle jeho veřejně vyjádřeného postoje by se stát měl inspirovat například finskou legislativou, která dává dotčeným obcím skutečné právo zasahovat do výběru finální lokality.
(shrnutí postoje dle zprávy ČTK / Ekolist, 30. 11. 2023 – zdroj zde)
Protesty v Pošumaví se objevily poprvé kolem roku 2015, kdy SÚRAO začalo veřejně zvažovat lokalitu Březový potok. Oficiálně byla lokalita vybrána mezi čtyři finální kandidáty až v roce 2020.
Ano zákonu – ale s právem rozhodovat místním!
Ve Sněmovně se loni projednávala novela atomového zákona č. 263/2016 Sb. – konkrétně zákon č. 83/2025 Sb., publikovaný 27. března 2025, účinný od 1. července 2025. Měl mimo jiné posílit participaci obcí na výběru lokality úložiště.
V praxi však Sněmovna odmítla zavést skutečné veto– hlas obcí je pouze konzultační, nikoli rozhodující. Senát vracel některé body zpět, ale konečná verze i přesto ponechává vrchní slovo státu, nikoli místní komunitě.
Řešení existují. A máme je na dosah.
1. Mezisklady pro několik dekád – do doby, než vyzrají technologie recyklace a přepracování paliva.
2. Technologický posun – jako v Británii či Francii, kde se palivo znovu využívá, nikoli skladá do hloubi.
3. Revitalizace brownfieldů – ekologicky poškozená území se nabízejí mnohem více než Pošumaví.
4. Mobilní kontejnery – flexibilní, přemístitelné, s nižší ekologickou stopou než betonové jámy.
Můj závazek: Březový potok nikdy!!
Jako lídr Pirátů za Plzeňský kraj:
„Nikdy nebudu hlasovat pro schválení lokality v tomto místě.“
Právo obcí rozhodovat. Potřebujeme reálné veto, ne jen prázdné prohlášení v zákoně.
Moderní řešení. Budu tlačit na státní podporu recyklačních technologií a bezpečných meziskladů.
Kam dál? Jak přetavit hněv ve výsledky
1. Zastavení průzkumu – soudní řízení může významně zpomalit projek 2. Posílení zákona – do roku 2030 následná úprava práva obcí musí být jasná a nezpochybnitelná.
3. Finance pro výzkum – částečným financováním recyklace a inovací můžeme snížit závislost na hlubinných úložištích.
4. Vyhledání alternativ – brownfieldy, průmyslové oblasti, kde přírodu nenarušíme.
Pošumaví není skládka. Je to domov
Pošumaví není místo pro experimety. Je to život, historie i budoucnost – pro nás i další generace. Trapný plán bez souhlasu obcí musí skončit. Budu stát na straně Pošumaví. Názor neměním. Již v roce 2021 jsem se zůčastnil protestního pochodu. A jsem si jistý, že nakonec vyhrajeme! Moje NE jaderné skládce v Pošumaví není ne jaderné energii, bez které se bohužel neobejdeme. Ale je třeba najít jiná řešení bez nevratných důsledků pro krásnou krajinu a lidi v ní žijící.
Zdroje:
