Článek
Špinavý policajt se bude snažit dostát svým zákonným povinnostem a nepřijít o život v československém temném thrilleru, jehož režii si vzal na starost úspěšný producent Rudolf Biermann. Ústřední dvojici vyšetřovatelů ztvárnili Alexander Bárta a Juraj Loj, kterým ztrpčují život představitelé galerky Róbert Jakab a Patrik Vrbovský.
Východní Slovensko je v devadesátých letech minulého století rejdištěm mafiánských živlů, jejichž vliv je nezpochybnitelný. Za léta služby se v tomto nepřátelském prostředí naučil operovat i policejní kapitán Miko (Alexander Bárta). Často musí bruslit na hraně zákona a sloužit nekalým zájmům. Nemůže v nikoho vložit svou důvěru, protože by se mohl dočkat kudly v zádech. Postupně vzdal jakékoliv snahy o změnu k lepšímu a jeho jediným cílem se stal vlastní prospěch.
Rozhodně mu tak nedělá radost jeho nový nezkušený parťák Igor Molnár alias Moli (Juraj Loj). Neočekává od něj nic dobrého, tudíž se ho raději pokouší vynechat ze svých pochybných aktivit. Všechny obavy se ale nakonec ukázaly být liché, protože oba mají opravdu mnoho společného. Nakonec se z nich stává nerozlučná dvojka ve zbrani a ve všech pochybných aktivitách. Přes den je zaměstnávají nekalé živly, aby pak propařili celou noc.
Navzdory vlastnímu případu samozřejmě nepohrdnou mafiánským melouchem. Dostanou se tak na kloub opravdu velkému zvířeti napojenému na nejvyšší patra politiky. Naneštěstí si případ brzy přebírá Slovenská zpravodajská služba, která to určitě zamete pod koberec. Rozčarovaný Moli zapíjí žal a v alkoholovém opojení bohužel zavítá do klubu jednoho z mafiánských bossů, odkud už nevyjde živý. Tím se v kapitánovi Mikovi něco zlomí a zapomíná na všechno, čím se doteď řídil. Jeho jedinou touhou se stává pomsta a zničení celého zlovolného systému.
Začátek filmu hraje na nostalgickou vlnu. Všechno se zdá spíše jako drsná hra fungující podle vlastních pravidel. Policie se marně snaží potírat nekalé živly a mafii. Ti si s nimi tak rozhodně nemusí dělat těžkou hlavu. Zákony byly pouze k tomu, aby je ti vychytralí obcházeli. Obyčejní lidé si hleděli svého a za odměnu si mohli užívat výdobytků svobodného státu. Každý znal svoje místo a tomu, kdo si moc vyskakoval, byl brzy stražen hřebínek. Všechno se zdálo jednoduché a přímočaré.
Bohužel brzy místo růžových brýlí přebírá vládu temnota. Vražda Moliho všechno změnila. Rubikon byl překročen a není cesty zpět. Kapitán Miko se proměňuje v drsného mstitele, který se od teď nezdráhá šlapat na kuří oka těm nejobávanějším a nejnebezpečnějším. Nechával si po hlavě skákat až příliš dlouho a jeho trpělivost zkrátka vypršela. Konečně se staví na stranu spravedlnosti, kterou měl hájit už dávno. Netrvá dlouho a opravdu teče krev.
Samozřejmě taková troufalost nezůstane bez odezvy. Mafie pociťující ohrožení začíná kopat kolem sebe. Do akce je tak povolán ten největší kalibr, který má vše opět zasadit do starých kolejí a znovu nastolit rovnováhu. Od toho okamžiku se z toho stává až neuvěřitelně vyrovnaný souboj, ve kterém stačí drobné zaváhání a pozitivní výsledek je ten tam. Kapitán Miko může navzdory silné motivaci a odhodlání jednoduše podlehnout protivníkovi a nenaplnit své poslání. Přinese to nejeden zvrat a do poslední chvíle není jasné, kdo nakonec zvítězí, což z toho činí napínavou podívanou.
Zdá se to vcelku prosté, ale bohužel přímočarost není velkou devizou snímku. V pozadí se ukrývá široký zástup skrytých zájmů sahajících daleko za hranice našeho příběhu. Mafie, policie i politická reprezentace nezapřou mnohá propojení a jejich vzájemný vliv rozhodně není zanedbatelný.
Jako diváci ale začínáme trochu ztrácet pevnou půdu pod nohama. Pravé zájmy nikdo nechce odhalit a mnoho je řečeno pouze v náznacích, tudíž je těžké se v tom obstojně zorientovat. Kromě jiného na tom má velkou vinu poněkud přepálená stopáž nabízející autorům až příliš mnoho prostoru k dodatečnému obsahu a četným odbočkám. Někdy méně znamená více.
Film celkem nečekaně nabízí i milostný motiv, ve kterém se dávají dohromady dva na první pohled naprosté protiklady. Zdá se to skoro jako příběh z červené knihovny, ale mohlo by přijít i mrzení. Přece jenom láska často vede ke špatným rozhodnutím. Nicméně není dobré soudit knihu podle obalu. Ukazuje se, že oba sdílí stejný pohled na svět. Hledí pouze na sebe a se zákony si hlavu nelámou. Jsou dvojicí vyvrhelů, kteří se dlouho hledali a teď se spolu mohou postavit celému zkaženému světu. Vyvinulo se to tak v opravdu příjemnou vsuvku.
Většina drsných aspektů dohromady tvoří silnou temnou atmosféru, která všechno postupně prostoupí. Mnoho tmavých záběrů tvoří kulisu k nepřebernému množství mafiánských praktik a lidskému utrpení. Egoismus a nenávist jsou primárními emocemi a ubližování jiným je denním chlebem. Je to velmi temný svět, do kterého nahlížíme. Korunu všemu nasazuje neutěšené prostředí, ve kterém byste se za žádnou cenu nechtěli ocitnout, natož se v něm dennodenně pohybovat. Zkrátka odvrácená stránka devadesátých let, jak má být.
Zasazení do tohoto období se bohužel neobešlo bez faktografických nesrovnalostí. Na první pohled prostředí věrně odpovídá době, ale s detaily to není příliš slavné. Příkladem je výběr automobilů, kam se kromě dobových vozidel vetřelo několik automobilů z počátku milénia či Mercedes-Benz z roku 2018. Pamětníci dozajista objeví mnoho dalších nepřesností. Celkové atmosféře a ději to naštěstí neublížilo, spíše to vyvolává pousmání.
Hudební stránka filmu několika skladbami sice reflektuje devadesátá léta, nicméně prim hraje vážná hudba. Obsahuje především široce známé party, jak zpívané, tak instrumentální. Snahou pravděpodobně bylo vnést trochu poetiky do celkové temnoty. Vzbudit naději, že všechno není tak špatné, jak se zdá. Několikrát to vyjde na výbornou, ale často to bylo spíše kontraproduktivní. Určitě by se našla i lepší volba, jak prostřednictvím hudby získat nějakou přidanou hodnotu.
Závěr snímku může být pro někoho trochu zklamáním, protože se nedočkáme žádného velkolepého akčního souboje, kde se všem padouchům dostane zaslouženého krvavého potrestání. I když budou padat některé hlavy, tak je nutné počítat s tím, že jejich místo dříve či později zaplní jiní. Konec to není zrovna šťastný, ale přesně vystihuje celkovou náturu snímku. Svět je zkrátka zkažené místo, které je velmi obtížné změnit k lepšímu.
Celkově jde o kvalitní thrillerovou sondu do temného podsvětí a drsnou ukázku jeho nezpochybnitelného vlivu na společnost devadesátých let. Jedná se o střet mafie s jedním špinavým policistou, který už nedokázal snášet příkoří. Vydává se na cestu pomsty s cílem zajistit padouchům zasloužený trest. Nic ale není jisté, protože do toho promlouvá i spousta skrytých zájmů, jejichž moc rozhodně není zanedbatelná. Důležitou součástí je i hutná temná atmosféra reflektující kriminální námět filmu a posilující celkové vyznění.
Dohromady jde o vcelku povedený snímek, který rozhodně nedělá ostudu svému žánru. Nejvíce boduje silnou atmosférou dodávající všemu další rozměr. Děj se účelově drží klasického schématu pomsty a došlé trpělivosti se zlem. Největší slabinou filmu je přehnaná stopáž, která ho často činí poněkud rozvláčným. Díky tomu dostalo prostor mnoho zbytných prvků, jejichž kvalita rozhodně není ideální. Samozřejmě, že najdete kvalitnější temné thrillery, nicméně i tento má něco do sebe. Vzhledem k jeho původu jde o opravdu dobrý výkon.
Automobily
Kapitán Miko nejčastěji jezdí ve Volkswagenu Golf, ale několikrát usedne za volant Škody Favorit vypůjčené od souseda. Moli mezitím řídí BMW řady 3 Compact. Ve službách policie slouží převážně Škody Favorit a Felicia, které doplňuje několik neoznačených Volkswagenů Transporter. Členové mafie používají například Land Rover Defender, BMW řady 7, Mercedes-Benz ML a SL. Dále tady najdeme například Tatru 613. Za zmínku určitě stojí několik vozů, které rozhodně nejsou z devadesátých let. Například Škoda Superb 2001, Volkswagen Transporter 2003 nebo vrchol v podobě Mercedesu-Benz třídy G z roku 2018.
Zdroje
https://www.csfd.cz/film/1423226-valka-policajtu/prehled/
https://www.imdb.com/title/tt30870259/?ref_=nv_sr_srsg_0_tt_8_nm_0_q_vojn
Současně publikováno na Blog iDNES.cz
