Článek
Podle průzkumu renomované agentury STEM/MARK přibližně každý šestý Čech tvrdí, že se měl za komunismu lépe než se má dnes. Že všechno bylo levné a dostupné pro normální lidi. Průzkum agentury STEM/MARK ale také podle mého názoru odhalil, že minimálně každý šestý Čech nedával ve škole pozor, když se vyučovaly základní kupecké počty. Jinak by totiž takový nesmysl nemohl nikdy vypustit z úst. Tady přece není žádný prostor pro dohady, vždyť to lze velmi jednoduše spočítat.
Je to prosté. Stačí si porovnat cenu každého jednoho výrobku z roku 1989 s dnešní cenovkou. Ano, když se podíváme na cenovky před sametovou revolucí, skutečně dnes působí jako pakatel. Jenomže úplně stejně komicky působí dnešní optikou také průměrná mzda v Československu v roce 1989. Tehdy si průměrný Čechoslovák přišel měsíčně asi na 3170 Kčs, kdežto v posledním kvartále roku 2024 byla průměrná česká mzda 49.229 Kč. Teď bude určitě spousta lidí vykřikovat, že průměrnou mzdu nepobírá. Je to totiž průměrná mzda. Půlka lidí bere více a ta druhá půlka zase méně, ale průměr je stále průměr. Minimálně toto se od dob komunistického temna nezměnilo.
Co jsme si mohli koupit tehdy a co dnes?
Pro jednoduchost se zkusme podívat, kolik kterých výrobků si mohl dovolit za svoji měsíční výplatu koupit průměrný Čechoslovák v roce 1989 a kolik si jich může z obchodu odnést domů dnes průměrný Čech. Začněme nejzákladnější potravinou, tedy chlebem. Za socialismu prý měl na chleba každý. Chyba lávky. Chleba byl mnohem dražší, než je dnes.
Za socialistický bochník chleba o váze 1 kg jsme v obchodě zaplatili v roce 1989 asi 4,4 Kčs. Za průměrný plat si člověk tedy mohl dovolit koupit 720 takových bochníků. Když ale stejnou metodou dopočítáme dnešní možnosti, tak průměrný člověk může za měsíční výplatu do košíku naházet takových chlebů klidně 1330. Dnešní průměrný člověk tedy může sníst skoro dvakrát tolik chleba, co mohl jeho otec za socialismu při odpracování stejného času. Takový to byl blahobyt, vážení příznivci Kateřiny Konečné.
Zboží buď nebylo, nebo bylo v poměru ke dnešku velmi drahé. Lidé ale neuměli počítat a dodnes se to někteří nenaučili
A takto mohu pokračovat dále. Tehdy si člověk mohl dovolit koupit za jednu výplatu celkem asi 317 kostek másla. Dnes si jich může dopřát 703. Kdo by měl rád pečené kuře, tak se tehdy pěkně nadřel, protože při ceně 30 Kčs za 1 kg kuřete se dalo za výplatu pořídit maximálně 105 kg kuřat. To dnes bychom potřebovali o poznání větší mrazák, protože průměrná mzda vystačí na více jak půl tuny kuřat.
Přecejen ale nebylo tak zle. Nebylo jich sice moc, ale některé položky i tehdy vycházely cenově podobně jako dnes. Tak kupříkladu Plzeňské pivo. Tak těch šlo při ceně 1,6 Kčs tehdy v obchodě koupit o trošičku více, než dnes za cca 32 korun.
Elektronika a auta tehdy pro bohaté, dnes pro každého
Zatím jsme ale řešili jen potraviny. Například za pračku s cenovkou 5960 Kčs, nebo lednici s mrazákem za 5780 Kčs člověk v roce 1989 dal téměř dvě výplaty. Kdy naposledy někdo z těch, co vykřikují, jaký tu za komunistů byl blahobyt, dal za pračku nebo lednici dvě výplaty? Myslím, že to už bude dobrých šestatřicet let, v době onoho socialistického blahobytu.
Další skupinou, která za minulého režimu musela chrochtat blahem, jsou motoristé. Na Favorita v roce 1989 jsme 84.600 Kčs šetřili více jak 2 roky. O nekonečné frontě, která se stála dnem i nocí nemluvě. Dnes si v prodejně objednáme u kávy novou Oktávku během hodiny a dáme za ní asi 13 výplat. I tankování je dnes daleko veselejší než tehdy. Dnes lze za výplatu natankovat 1406 litrů Naturalu 95 za asi 35 korun za litr. V komunistickém ráji člověk po výplatě odjížděl od pumpy švorc s pouhými 396 litry benzínu po 8 Kčs za každý.
Auta tehdy nebyla zboží pro každého
A to řešíme pouze poslední rok komunistické éry. Je obecně známo, že posledních 20 let komunisté drželi ceny potravin prakticky na stejné hladině, kdežto mzdy lehce rostly. To znamená, že kdybychom stejné výpočty provedli ve vztahu k sedmdesátým létům, vycházel poměr pro komunisty ještě hůře.
Domnívám se, že lidé, kteří vykřikují takové nesmysly, by měli zbytek své mzdy investovat do pořízení kalkulačky. I ta už dnes oproti dobám minulým stojí mnohem méně a navíc by jim pomocí jednoduchého výpočtu pomohla lépe pochopit, jak nebetyčné blbosti slepě věří.
Ne, za komunismu nebylo líp. Jednou pro vždy. Téměř nic nebylo levnější než dnes. Spousta věcí nebyla k dostání vůbec. A když člověk řekl nahlas, co si o tom všem myslí, skončil prvně na vrátnici nebo s kýblem a hadrem, a pokud toho nenechal, tak pokračoval rovnou do basy. Tento blahobyt už znovu žádný rozumný člověk zažít nechce.
Zdroje:
