Článek
Lední hokej je nádherný sport, který Češi milují. Každoročně pořádané mistrovství světa je přehlídkou mistrů svého řemesla, na kterou se každý hokejový fanda celý rok těší. Letošní šampionát, pořádaný v dánském Herningu a švédském Stockholmu, ale i přes účast hokejových hvězd první velikosti má svá slabá místa, která dokáží sportovní zážitek pořádně otrávit. I když na led vyjedou ti nejlepší z nejlepších, celé show může klidně dát punc hořkosti ten, kdo by měl být vidět nejméně, rozhodčí.
Úkolem špičkového sudího je především to, aby nebyl vidět. Přesto, že arbitr je element, který na ledě udržuje řád a dohlíží na to, aby se hra odehrávala v mezích pravidel, neměl by se hvězdou žádného hokejového utkání stát právě on. Jenomže v několika posledních utkáních právě probíhajícího šampionátu se hlavními smutnými hrdiny stali právě muži v pruhovaném.
Norská řežba
V neděli čeští borci změřili své síly s reprezentací Norska. Že jedinou nadějí Norů, jak uspět proti hvězdami nabitému českému týmu, bude chytrou českou hru rozbíjet, bylo jasné všem. Tedy kromě rozhodčích. Norská hra více než hokej připomínala spíše bojový sport ve volném stylu, ze kterého vyšli vítězně Norové, alespoň tedy po bojové stránce. Český národní tým nakonec sice povinnou výhru dokázal po gólech Jakuba Fleka a hvězdného Davida Pasrtňáka urvat, ale za velmi vysokou cenu. Rozhodčí jakoby záměrně přehlíželi veškeré bezohledné zákroky Norů, za což svým zdravím zaplatili Jáchym Kondelík, který si díky poraněné ruce na šampionátu již nezahraje vůbec a Tomáš Kundrátek, jehož další působení na mistrovství světa je ve hvězdách. V tomto utkání rozhodčí působili dojmem jakoby ze svých píšťalek ještě neodstranili ochranné obaly a hru nechali zajít tak daleko, že z hokejového představení byl spíše boj o zdraví. Přitom stačilo píšťalku prostě začít používat.
Okradení Slováci
Slovenský národní tým na letošním šampionátu až donedávna sužovala především hromada omluvenek a tedy neúčast největších hvězd. V utkání s výběrem Rakouska se Slováci s outsiderem očividně trápili a prohrávali již 2:0. Dokázali se ale sebrat a nadechli se k obratu. Za stavu 2:2 nerozhodlo ani prodloužení a na řadu přišly samostatné nájezdy. K 5. slovenskému nájezdu se postavil Michal Krištof, jehož případný úspěch by Slováky vrátil do hry. Rakouského gólmana Davida Kickerta si parádně vychutnal, jenomže Kickert Krištofovi ve snaze zasáhnout kotouč svojí holí jednoznačně podrazil nohy. Krištof už by jen nerušeně zasunul kotouč do odkryté klece, místo toho ale v pádu trefil jen tyčku Kickertovy brány.
K obrovskému údivu všech českých komentátorů ve studiu ale rozhodčí ani po vzájemné poradě zákrok rakouského brankáře jako nedovolený neposoudili. Přitom Kickert jednoznačně vůbec kotouč nezasáhl, zato brusle střelce podmetl dokonale. Toto další na první pohled chybné, dokonce snad až amatérské, rozhodnutí arbitrů Slovákům sebralo možnost se o druhý bod z utkání s Rakouskem poprat. Takovou chybu bych očekával nejvýš na okresní úrovni, ale na světovém šampionátu je to ostuda.
Vyloučení za nafilmované podražení
Poslední, až komický verdikt rozhodčích, o kterém chci mluvit, naštěstí průběh utkání nijak výrazně neovlivnil. V zápase Čechů s Dány naštěstí naši kluci dominovali natolik, že tragický výkon rozhodčích působil spíše jako estrádní vložka. V průběhu druhé třetiny hbitý průnik Martina Nečase středním pásmem podražením ukončil dánský Alexander True. Rozhodčí překvapivě správně vyhodnotili podražení jako nedovolené, jenomže kromě trestu za podražení, poslali na lavici hanby také Martina Nečase, na něhož právě odpískali faul. Ano, přesně tak se celá událost odehrála. Rozhodčí odpískali faul na Nečase a zároveň vyloučili i samotného Nečase za to, že odpískaný faul nafilmoval. Být utkání vyhrocenější, zřejmě by se rozhodčím vymklo z rukou.
Nad výroky a celkově výkony rozhodčích na právě probíhajícím šampionátu zůstává rozum stát nejednomu hokejovému expertovi. Rozhodčí sami sebe staví tam, kde by nikdy stát neměli. Místo aby nepozorovaně drželi hokej v mezích pravidel, stávají se hlavními hrdiny nejednoho utkání. Tristní výkony rozhodčích jsou zatím velkou vadou na kráse jinak nádherného šampionátu. Nezbývá než doufat, že manažeři a vlastníci klubů NHL zápasy mistrovství světa příliš nesledují, protože pokud ano, vůbec bych se nedivil, kdyby své poklady příště už na taková jatka nepustili.
Zdroje:
