Článek
Vladimir Vladimirovič Putin, prezident Ruské federace, ruský patriot, zastánce pořádků Sovětského svazu a válečný zločinec toho nejtěžšího kalibru. Když dnes vyslovíme jméno Vladimir Putin, není nikdo, koho by to nechalo klidným. Každý zvedne zrak. Je to synonymum pro zlo, pro teror. Putin nejspíše navždy zůstane v historii zapsán nesmazatelným písmem jako jedna z nejzrůdnějších kreatur.
Každý ví, že Putinova kariéra byla úzce spjata se sovětskou tajnou službou KGB, jejímž byl členem. Jaký tehdy Putin vlastně byl, se můžeme dnes už jen domnívat. Vladimir Putin devadesátých let ale minimálně navenek dokázal působit jako manipulovatelný idiot.
Když v roce 1991 Gorbačov „rozpustil“ Sovětský svaz, vytvořil ideální podhoubí pro zrod úplně nové ruské společenské vrstvy, dnes dobře známých oligarchů. Obyčejní Rusové sice nepředstavitelně ztrádali, a to především na ruském venkově, ale na druhé straně se začala svižně formovat úzká skupina extrémně bohatých podnikatelů. Tito lidé časem začali v Rusku tahat za nitky a politický vliv se stal nedílnou součástí budování jejich rozsáhlých impérií napříč všemi obory a oblastmi nejen v Rusku.
Berezovskij chtěl ochočit Putina, ale katastrofálně se spletl
Ruští oligarchové nutně potřebovali mít v čele Ruska sobě loajální a poslušné loutky. Jednou z nejvýraznějších postav ruských devadesátek byl bez pochyby Boris Berezovskij. Geniální matematik, který svoji touhu po Nobelově ceně časem přehodnotil na touhu po bohatství. Boris Berezovskij podnikal snad ve všech oblastech obchodu a vlastnil většinový podíl v tehdy největší ruské televizi ORT, což mu dávalo do rukou obrovskou moc. Byl blízkým přítelem tehdejšího ruského prezidenta Borise Jelcina.
Boris Berezovskij
Berezovskij se s Putinem setkal již na počátku své podnikatelské a Putinovy politické dráhy v době, kdy Putin zastával vyšší pozici na radnici v Petrohradě, kde se Berezovskij snažil prosazovat své zájmy v automobilovém průmyslu. Na Petrohradskou radnici Putinovi vydláždil cestu tehdy populární politik a starosta Petrohradu Anatolij Sobčak. Ten ale v roce 1996 prohrál volby a tím Petrohradská štace skončila i pro bývaléhgo důstojníka KGB Vladimira Putina. Putin tehdy přišel o práci a dokonce se nějakou dobu živil i jako taxikář. Jaká škoda, že u této profese nezůstal. Nemám tušení, jaký je Putin řidič, ale podle mého názoru určitě o mnoho lepší než prezident.
Berezovského obchody prudce rostly, ale zároveň věděl, že brzy bude potřeba současného prezidenta Borise Jelcina nahrdait novou tváří. Jako ideální volba se mu tehdy jevil právě Vladimir Vladimirovič Putin, kterého znal z Petrohradu. Byl to bývalý agent KGB, zvyklý poslouchat rozkazy. Jako politiktoho času poměrně bezvýznamný. Boris Berezovskij tou dobou neměl tušení, že jím vyvolený kandidát se za nedlouho stane největším omylem jeho života.
S nejbohatšími podnikateli Ruska a největší televizní stanicí Berezovskij disponoval mocí vybudovat Putinovu jménu zvuk mezi ruskou veřejností. V roce 1999 Boris Jelcin odstoupil a jako na svého nástupce ukázal právě na Putina. Že tato volba nebyla jen volbou Borise Jelcina, ale volbou dalších několika velmi mocných mužů v čele s Borisem Berezovským, je nad slunce jasné.
Boris Berezovskij byl přesvědčen o tom, že Putin bude jen další jeho loutkou. Že bude jen plnit rozkazy právě tak, jak byl zvyklý z KGB a dále půjde stoprocentně na ruku Berezovského obchodním zájmům. Tady se ale matematik Berezovskij fatálně přepočítal.
Kursk Putina s Berovským definitivně rozdělil
Boris Berezovskij byl tvrdý byznysmen, který zájmy svého obchodu stavěl velmi vysoko. Byl to ale také velmi inteligentní člověk a tvrdý odpůrce diktatury. Jenomže diktatura byla přesně to, co Putin začal v Rusku budovat ihned po svém nástupu. Berezovskij zanedlouho poznal, jak moc se v Putinovi spletl. Užitečný idiot, zvyklý poslouchat, kterého Berezovvskij osobně navrhl na prezidentský post se rychle vyprofiloval v autoritářského vůdce. Neshody Putina a Berezovského vygradovaly v roce 2000, kdy Berezovského televizní stanice ORT ostře zkritizovala Putina za nečinnost při záchraně námořníků z potopené jaderné ponorky Kursk.
Vladimir Putin
Poté věci nabraly rychlý spád. Berezovskij přišel o ORT spolu s většinou ostatního majetku a byl nucen odejít do exilu do Velké Británie. Odchod z Ruska jej velmi zasáhl, protože Berezovskij svou vlast nade vše miloval. Nikdy se nedokázal smířit s tím, co své vlasti jeho životní omyl způsobil. Berezovskij sledoval pouze obchodní cíle, jenomže loutka, kterou si vybral do čela Ruska dnes páchá ty nejtěžší válečné zločiny, jaké si člověk dokáže představit. Možná lze hovořit o štěstí, že toho nejhoršího se Boris Berezovskij už nedožil. Zemřel v Londýně v roce 2013 ve věku 67 let. Jestli šlo o sebevraždu, nebo Berezovskému ze světa někdo pomohl je dodnes předmětem dohdaů. Jak obrovské chyby se podporou Vladimira Putina dopustil viděl i když se již nedožil anexe Krymu ani útoku na Ukrajinu z února 2022.
Boris Berezovskij byl matematik, podnikatel, oligarcha a stvořitel krutovládce a válečného zločince Vladimira Putina. Toho Putina, který po vyhazovu z radnice, v ulicích Petrohradu řídil taxík, a kterého Berezovskij považoval za ovladatelnou loutku, která bude prosazovat jeho vůli. Škoda, že se nadaný vědec tehdy tak katastrofálně mýlil.
Zdroje:
