Článek
Stručně si shrňme, co se před rokem dělo. Vláda v únoru přišla s nápadem projednání snížení valorizace důchodů ve stavu legislativní nouze. V takovém případě je projednání rychlejší. Ve sněmovně neprobíhá tzv. první čtení a není potřeba dodržovat časový rozestup mezi druhým a závěrečným třetím čtením. A odpadá tzv. obecná rozprava, v níž se k zákonu může vyjádřit každý poslanec. Vláda k tomuto kroku sáhla proto, že nebyla schopná změny navrhnout včas.
Potíž je v tom, že nárok na mimořádnou valorizaci vznikl 10. února 2023, kdy Český statistický úřad vydal zprávu za leden, která naplnila podmínky pro mimořádný růst penzí. Důchodcům měly stoupnout důchody o 1770 korun. Vzhledem k obecně stále vysoké inflaci přitom nešlo o žádný překvapující vývoj.
Ministr financí Zbyněk Stanjura, do té doby nečinný, si uvědomil, že by musel přepracovat státní rozpočet, a tak vláda přišla s návrhem legislativní nouze. Poslanci v březnu schválili snížení valorizace penzí na 760 korun měsíčně a následně zákon podepsal i prezident, vědom si toho, že věc posoudí Ústavní soud. Vláda vyšla z domněnky, že o retroaktivitu nejde, protože důchodcům nárok na zvýšení nevznikl vydáním zprávy o inflaci, ale až vládním nařízením. I tím se nyní zabývá Ústavní soud.
K situaci se vyjádřil například ústavní právník Jan Kysela, který připomněl, že pokud by se Ústavní soud držel starších nálezů, mohl by schválenou část zákona zrušit. Jak uvedl, v případě, že soud posoudí, že již vznikl nárok na valorizaci, skutečně se o problém retroaktivity může jednat.
S dalším argumentem přišla bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová, podle níž nebyla dodržená pravidla pro vyhlášení stavu legislativní nouze. Případy a okolnosti, za kterých jej lze vyhlásit, zákon jasně vymezuje. Jde o ohrožení základních práv a svobod, bezpečnost státu nebo hrozbu značných hospodářských škod. To ale podle ní současná situace nesplňuje.
Vyčíslení je navíc obtížné i proto, že vláda změnila celý valorizační vzorec, a tudíž není možné srovnávat hypotetické situace. V únoru 2023 v pořadu Otázky Václava Moravce ministr financí Stanjura uvedl, že rozpočet by snesl i případný původní výdaj na valorizaci, protože je robustní. Tím jeden z argumentů zásadně zpochybnil.
Jak jsem uvedla v úvodu, nejedná se zdaleka o jedinou změnu. Ekonomové varují, že v příštích 10 letech se může do tíživé situace dostat až čtvrtina důchodců, kteří se mohou ocitnout pod hranicí chudoby. Jak k tomu přispívá současná vláda?
Omezila zvyšování penzí podle růstu průměrné mzdy. Bude se započítávat jen třetina růstu místo dosavadní poloviny. Věk odchodu do důchodu poroste. Dnešní čtyřicátníci půjdou do důchodu až v 67 letech. Délka dožití ve zdraví je přitom nižší asi o pět let. A seznam náročných profesí s nárokem na předčasnou penzi ministr Jurečka přes své sliby nevypracoval. Podmínky pro předčasné důchody se zpřísní. Proto v minulém roce odešel do předčasného důchodu rekordní počet lidí. Úřady nestíhaly vyměřovat důchody a tisíce lidí na ně musely čekat i půl roku.
Vláda přitom měla jednoduché řešení na stole. Už v roce 2022 byla vyzývána k tomu, aby stejně jako jiné evropské země zavedla daň z mimořádných zisků, tzv. windfall tax pro energetické firmy, banky nebo průmyslová odvětví, která vydělala na průběhu ekonomické krize.
Ministr financí Stanjura zavrhl zdanění v roce 2022, kdy zisky společností byly nejvyšší, protože jsme procházeli jak obdobím rekordního růstu cen energií a paliv. Daň z mimořádných zisků zavedl až od loňského roku, kdy firmy zisky stihly upravit tak, aby byly co nejnižší.
A jaký byl tehdy argument ministra financí? Šlo by o retroaktivitu.
Daniela Ostrá, politoložka a místopředsedkyně Sociální demokracie
