Článek
Hard rock si v sedmdesátých letech vytvořil vlastní podobu, také čerpal hudební prvky z britského rythm and bluesu, psychidelic, ba i z klasické hudby. Inspirací byl Jimi Hendrix, Eric Clapton a skupina The Yardbirds, jejíž kytarista Jimmy Page přišel s nápadem hrát na elektrickou kytaru smyčcem. Bicí a baskytara zvyšují grády. Sólová kytara je dunivá, hutnější a kvílí. Klávesy meditují a zvyšují tempo…
Ve vrcholné kapele Deep Purple, která hraje a skládá tak významné rockové skladby už víc než půlstoletí, se vystřídalo mnoho muzikantů. Hudba samotných Deep Purple se vyznačuje rovnováhou brilantní muzikálnosti a monumentální jednoduchosti. Střídaly se zde formace, jedna za druhou, ta označená jako „sedmá“ vydržela velmi dlouho. Anketa Radia Planet Rock označila tuto skupinu za „pátou nejvlivnější kapelu všech dob“. Proslavili se zejména skladbami Child in Time, Smoke on the Water, Perfect Strangers, Black Night, Hush). V roce 2016 byli hudebníci uvedeni do Rock and Roll Hale of Fame.
První krůčky, první tóny
Deep Purple založili zpěvák Rod Evans, kytarista Ritchie Blackmore, baskytarista Nick Simper, klávesista Jon Lord a bubeník Ian Paice. Za datum se považuje rok 1968 a místo Londýn. Chris Curtis, bývalý bubeník kapely The Searchers oslovil byznysmena Tonyho Edwardse. Obrátil se také na klávesistu Jona Lorda a kytaristu Ritchieho Blackmora. K prvním zemím, kde se rockovým fanoušků na koncertech v Evropě představili, bylo Dánsko. Kytaristovi Blackmorovi by se líbil spíš jiný název, vystupovali totiž jako skupina Roundabout. Řekli mu, ať tedy něco vymyslí, když se mu ten název nelíbí. Kytarista nejspíš pochopil, že na názvu záleží nikoliv až v poslední řadě, zamyslil se. Dumal a dumal, až si vzpomněl na oblíbenou písničku svojí babičky. A bylo to. Budou se jmenovat zrovna tak. Deep Purple.
S novým názvem vyjeli rockeři do Spojených států, také s písničkou Hush. Byla to sice předělávka písně Joe Southa, ale otevřela jim dveře nejen k srdcím amerických rockových fanoušků, ale i těm domácím. Vyneslo jim to ještě víc. Sympatie uznávaného rockera Claptona, spoluúčast na jeho vystoupení, debutové album Shades of Deep Purple (1968) a o něco později i další alba The Book of Taliesyn (1968) a Deep Purple (1969), Deep Purple in Rock (1970, první studiové album). V roce 1971 přibylo album Fireball.
Hráli se symfoniky
Ze skupiny v roce 1969 odešli zpěvák Rod Evans (nahrazen byl Ianem Gillanem) a baskytarista Nick Simper, který stejně jako Evans přišel do skupiny v roce 1968. Oba byli ve skupině jen krátce, ale zažili start její slávy. Místo Simpera přišel Roger Glover. Byla tak vytvořena sestava „dvojka“. Zatímco ta první, „jednička“, dostala vavříny za odstartování kapely, „dvojka“ posunula kapelu zas o umělecký tvůrčí level výše. Deep Purple na začátku sedmdesátých let získali proslulost symfonickým eposem Concerto for Group and Orchestra, složeným Jonem Lordem jako jeho sólovým projektem a provedeným v Royal Albert Hall skupinou společně s klasickými hudebníky Royal Philharmonic Orchestra. Byl to velký hudební posun dopředu. Všichni by mohli být spokojení. Psalo se o nich snad ve všech novinách, natáčely se pořady v rádiích i v televizi. Rozhovor střídal další rozhovor s novináři, nestačili běhat z jedné tiskovky na druhou. Nejen na názvu skupiny, ale i na publicitě, přece u umělců, tak i hudebníků a rockerů, hodně záleží. Teď se mohli muzikanti ve větším klidu pustit do další práce. Natočili známou píseň Smoke on the Water. Dali se do nahrávání dalších alb. Nejvíc průlomová byla dvě alba. Na začátku kariéry to bylo album In Rock, na vrcholu slávy album Machine Head, které je odborníky označováno za základní pilíř hard rocku. Avšak virtuozní hardrockový kytarista Blackmore a fenomenální zpěvák Ian Gillan měli na čele vrásku. Chtěli dělat hlavně ryzí hard rock.
„Vzpěrač“ tónů Gillan
U Gillana to bylo naprosto jasné. Dědeček byl operní pěvec a matka Audrey pocházela z hudební rodiny. Kdyby tehdy nepřišel rock, zpíval by v opeře. Svůj hlas a fortelné vysoké skučivé falzety však propůjčil do služeb hardrockového zpěvu (Child in Time, Smoke on the Water, Iron Man, Perfect Strangers, Black Night, Burn). Jeho výkony ve výškách byly popisovány jako „výšlapy na Everest“.
V roce 1974 přišlo energické album Burn, také však Stormbringer, to už se zpěvákem Davidem Coverdalem., který v roce 1973 nahradil Gillana a stejně s ním také na tři roky do skupiny přišel Glenn Hughes, doprovodný vokalista a baskytarista (nahradil ve skupině Rogera Glovera). Gillan se pak věnoval jiným hudebním projektům.V roce 1978 byl však nespokojený se stylem své nové skupiny Ian Gillan Band, který se blížil ke stylu jazz fusion, a proto skupinu rozpustil. V nově založené formaci, kterou pojmenoval Gillan, zůstal (kromě Gillana) jediný původní člen předchozí skupiny, klávesák Colin Towns. Sestavu doplnili Steve Byrd (kytara), Liam Genocky (bicí) a John McCoy (baskytara).
„Maratónský“ zpěvák Coverdale
Coverdale to neměl lehké, šponovat svůj lyrický baryton do Gillanových závratných výšek . Nejtěžší byla maratonská skučivá falzetová fortisima (Mistreated ,1974, 3,7 mil. zhlédnutí na you tube před 10 lety). Byl však pilným žákem. A náročným sám na sebe. Když to, co se naučil, předvedl v New Yorku v roce 1973, Američané smekali klobouky. V Purplech byl několik let. Později spolupracoval s Jimmem Pageem (formace Coverdale/Page). Nahrávky na you tube v diskusi i dnes vzbuzují neutuchající obdiv: „David Coverdale je jeden z nejlepších zpěváků všech dob!“ Úspěšný byl zejména ve skupině Whitesnake (Love Ain´t No Stranger, Still Of The Night, Crying In The Rain, Here I Go Again). Později navázal už jako člen Whitesnake spolupráci s předními umělci, kytaristy Adrianem Vandenbergem a Joelem Hoekstrou, klávesistou Dinem Jelusickem,bubeníkem Tommym Aldridgem a s neuvěřitelnou kytaristkou Tanyou O´ Callaghan, která jako málo žen hraje náročný a vrcholný hard rock. Představila se našim divákům s Coverdalem a Whitesnake v roce 2022 v pražské O2 Universum aréně. Zážitek to byl jedinečný, hala vyprodána. David Coverdale velmi sympaticky komunikoval s hledištěm, jak to ostatně ukázal i na jiných podiích jinde. Vlasy si trochu zkrátil, „jen“ na ramena, ale máničkou zůstal. Muzikanti byli jedineční, mnohominutové bubenické energické sólo Tommyho Aldridgeho bylo neuvěřitelné….
Blackmorova kytara „duní, kvílí….“
Hudební publicista Filip Dybčák na serveru Medium. Seznam.CZ ( „In Rock posouvalo hranice. Deep Purple nikdy nehráli tak nespoutaně jako tady.“ ) vzpomíná na Blackmorovy kytarové hutné a zvučné riffy, mnohaminutové melodické „kolosy“, dunivý, syčivý, kvílivý zvuk, k němuž si dopomáhá rockovou kytarovou pomůckou, pákou. Zmiňuje nespoutaná sóla, technickou virtuozitu, propojení brilantní techniky a improvizace. K tomu by se snad dalo říci také to, že Blackmore zde předvedl vlastně něco mezi kytarovým brilantním „Paganinim“ a nespoutaným „Hendrixem“. Stačí si poslechnout na you tube od Purplů skladbu Into the Fire, která nám může připomínat třeba právě i hendrixovskou kytaru. Deep Purple? A jejich skladby? Rozbíhají se pomalu jako symfonie. Sólo kytara kvílí. Baskytara duní. Meditující klávesy běží ke zběsilému fortisimu. A pak strhující výkon bicích.….V roce 1975 Blackmore ze skupiny odešel, chtěl od Deep Purple, aby zůstali u klasického hard rocku a nevázali se na módní funky prvky, proto založil raději vlastní skupinu Rainbow.
Lordovy hammondky „meditují“
Jon Lord, klávesista, byl členem skupin Deep Purple, ale také Whitesnake, Paice… Jeho styl je charakteristický kombinováním klasické a rockové hudby. Byl to právě on, který spoluzaložil kapelu Deep Purple. A byl to také on, který umožnil společné vyhrávky s filharmoniky a tím skupinu na jejím počátku ještě víc zpopularizoval. Lord a Paice byli stálými členy po 34 let, poté Lord v roce 2002 kapelu opustil a nahradil jej Don Airei. V roce 2011 získal titul Doctor of Music.
A ty bicí Iana Paiceho…
Paice vystupoval vedle Deep Purple se skupinami Whitesnake, Gary Moore, Paul McCartney, The Spencer Davis Group, Velvet Underground , George Harrison, The Maze. Deep Purple byli od sedmdesátých let oslavováni jako jedna z nejinovativnějších a nejúspěšnějších rockových kapel všech dob a bubnování Iana Paiceho má na tom velký podíl. Skupina se rozpadla na osm let (od 1976 do roku 1984), během nichž byl Paice členem dvou kapel. Hráli v nich i další členové Deep Purple. Byly to formace Paice Ashton Lord (v níž také hrál Jon Lord) v letech 1976–1978 a Whitesnake (v níž také hráli Jon Lord a David Coverdale) v letech 1979–1982. Poté byl Paice bubeníkem Garyho Moora od roku 1982 až do znovuzrození Deep Purple v roce 1984. Hrál také na bicí jako turné anebo jako studiový hudebník pro další umělce.
Zjistili, že k sobě patří?
Když se kapela v roce 1976 rozpadla, média i fanouškové měli nad tím plno otazníků. Bylo to patrně i tím, že odešel Blackmore a také Gillan, na které byli Purplové "zvyklí"? I další členové se vydali za jinými projekty. Muselo uběhnout dobrých osm let, než si hudebníci z původních Deep Purple uvědomili, že patří k sobě.Ritchie Blackmore a Ian Gillan se vrátili. Také Roger Glover si dal říci. Nové album vyšlo pod názvem Perfect Strangers a měli s ním i se stejnojmennou skladbou ohromný úspěch. V roce 1987 následovalo album The House of Blue Light. Avšak v roce 1989 Gillan kvůli určitým tvůrčím neshodám odchází, nahrazuje ho zpěvák Joe Lynn Turner, který přišel z Blackmorovy kapely Rainbow. Nahrávací společnost chce zpět původního a v Purplech už zavedeného zpěváka, Turner proto odchází a Gillan se vrací. Přepracovává nahrávky Turnera, tentokrát odchází (v roce 1993) Blackomore. Místo něho přichází Joe Satriani, ale jen na chvíli…Vychází album Purpendicular (1996). A místo Blackmora (od 1968 do roku 1994 s jednou přestávkou) a Satrianiho přichází kytarista Steve Morse (hrál pak u Purplů dlouhých dvacet osm let (od 1994 až do roku 2022).
Dnes v Deep Purple hraje na klávesy Don Airei (od roku 2002), na baskytaru Roger Glover (od roku 1969 s jednou přestávkou, dosud), na bicí Ian Paice (od roku 1968 s jednou přestávkou, dosud), na kytaru Simon McBride (od roku 2022), „staronovým“ zpěvákem je legenda Ian Gillan (od roku 1969 s dvěma přestávkami, dosud). Baskytarista Roger Glover, bubeník Ian Paice a zpěvák Ian Gillan jsou tedy nyní největšími purplovskými maratónci. Tím největším pak Ian Paice, který krom vynucené purplovské přestávky (1976 až 1984) prakticky nepřestal nikdy v Deep Purple hrát a bubnovat. Klobouk dolů.
Nové album
V roce 2024 vydali Deep Purple album =1, je na něm víc než desítka skladeb. Server Rockový Svět, publicista Luboš Hnát, tento hudební počin komentuje slovy:
„Album startuje střednětempá Show Me, v níž nejvíce zaujme brilantní dialog McBriedovy kytary a Aireyho hammondek. Kytarista se však drží ještě trochu stranou. Své umění naplno předvede až v následující A Bit On Side. A hlavně ve výtečné Portable Door, která se stala prvním singlem. Prim v ní sice hrají Aireyho klávesy, ale kytarové sólo je velkou lahůdkou….Ian Gillan si vzhledem ke svému věku a hlasovým možnostem našel polohu, v níž mu to náramně svědčí a je v ní jistý. Několikrát se sice pokusí dostat svůj zpěv do někdejších výšin, jako třeba ve vypalovačce Now You’re Talkin‘, ale při vědomí, že to zkrátka není ono, se zase rychle stáhne do bezpečí střední polohy. Old-Fangled Thing je vystavěná nad pěknou basovou linkou, která se opět dobře doplňuje s McBrideovou kytarou. Pomalá If I Were You navazuje na nejlepší tradici balad. Hardrockové postupy jsou tu citlivě doplněny o vyhrávky ve stylu Joea Satrianiho, který se v kapele zkraje devadesátých letech mihl, bohužel však kvůli nesouhlasu firmy nemohl zůstat na stálo. Jak by jejich spojení mohlo vypadat, naznačuje právě If I Were You. Za mě palec nahoru!“
A co říká o tomto tvůrčím počinu Wikipedie? Uvádí se zde, že:
„=1 je dvacáté třetí studiové album Deep Purple, vydané 19. července 2024 společností earMUSIC. Jde o páté album skupiny, které produkoval Bob Ezrin, jenž je zároveň spoluautorem všech písní. =1je prvním albem, které Deep Purple nahráli s novým kytaristou Simonem McBridem. Nahráno bylo v různých studiích v Torontu, Harstonu, Hamburku a Nashvillu, částečně také v McBrideově domácím studiu. V domácí hitparádě (UK Albums Chart) se album umístilo na dvanácté příčce. Prvního místa dosáhlo v Německu, Švédsku a Švýcarsku. V české hitparádě (ČNS IFPI) dosáhlo sedmého místa….“
Navštívili Čechy a Moravu dvaadvacetkrát
Deep Purple navštívili české a moravské fanoušky už dvaadvacetkrát. Poprvé to bylo v roce 1991, kdy vystoupili v Ostravar Aréně. Hudební publicista Honza Vedral na serveru IDNES.CZ („Deep Purple oživili staré hity. Poctivě a bez překvapení.“) okomentoval vystoupení v O2 areně v Praze v roce 2010 slovy:
„Tři minuty před devátou zhasla světla a ozvaly se fanfáry. Úderem celé kapela konečně dorazila na pódium, aby spustila rockovou mašinu, v níž kromě kytar se šílenstvím v tónech řádí i slavné varhany hammondky….Už na úvod dala kapela najevo, že skutečně bude hrát „starý dobrý fláky“. A i když to Ian Gillan na pódiu zatím příliš nerozbaloval, už při Things I Never Said mu fanoušci viseli na rtech a podupávali spokojeně do rytmu.“
Po dvaadvacáté se předvedli Purplové v roce 2023 v Hale Rondo v Brně.
Mezitím ještě navíc v roce 2018 zpěvák a kytarista Glenn Hughes, který působil v Deep Purple od roku 1973 do roku 1976, představil skladby Purplů v pražském hudebním klubu Roxy.
Česko-slovenské turné
Letos na podzim v roce 2025 si Ian Paice, legendární a dlouholetý bubeník skupiny, spjatý s kapelou nejvíce roků, připravil vystoupení pro fanoušky u nás, například pro Prahu na 1. a 6. října v Lucerna Music Baru. A nejen zde. Jde o česko-slovenské hudební turné, jsou naplánována také města Liberec, Plzeň, Pardubice, Brno, Ostrava, Bratislava. Dle informací agentury Ticket Live Ian Paice vystoupí spolu s dalšími vynikajícími hudebníky ve skupině Purpendicular. „Ian Paice je velká bubenická legenda, zakladatel, nepřetržitý člen Deep Purple a spoluautor jejich největších hitů. Zůstává jediným členem Deep Purple, který působil v každé sestavě od jejich založení v roce 1968 a hrál na každém albu a na každém živém vystoupení. V roce 2016 byl jako člen Deep Purple uveden do Rockové a rokenrolové síně slávy….“
Hudební rocková formace Purpendicular byla založena v roce 2007 irským frontmanem Robbym Thomasem Walshem jako pocta Deep Purple. Purpendicular se pyšní působivou sestavou, včetně Nicka Fyffeho, bývalého baskytaristy Jamiroquai, a Murraye Goulda, ostříleného kytaristy, který vystupoval po boku legend jako Eric Clapton, Joe Bonamassa a Elton John. „Srdcem rytmické sekce kapely je právě Ian Paice, který do skupiny vnáší svůj nezaměnitelný groove a energii. Oddanost hudební dokonalosti zajišťuje, že odkaz Deep Purple přetrvá ne jako pocta, ale jako kapela, která stojí na vlastních tvůrčích základech. Koncert se skládá z minulých klasik od Deep Purple a Whitesnake….“
Daniela Hatinová
Zdroj:
IDNES. CZ
MEDIUM.SEZNAM.CZ
Wikipedie: https://cs.wikipedia.org/wiki/Deep_Purple
ROCKOVÝ SVĚT
Deep Purple: =1
https://www.rockovy-svet.cz/?s=%3D1
Informace webu Lucerna Music Bar
Informace webu Ticket Live
Foto: CC BY SA. 3.0 via Wikimedia Commons
