Hlavní obsah

ČEZ a minoritní vlastníci: Žhavé téma s politicko-investičním přesahem

Foto: https://unsplash.com/@hamburgmeinefreundin

Čez - vlastnická struktura

ČEZ je dnes nejen největší energetickou firmou v Česku, ale i jedním z hlavních bodů střetu mezi státem a minoritními akcionáři.

Článek

Téma ČEZu a jeho minoritních vlastníků je v poslední době poměrně živé, a to především díky aktivitám minoritních vlastníků Čez a osoby Michala Šnobra – známého investora a svébytného odborníka na českou energetiku.

Už delší dobu probíhají i spory minoritních akcionářů, zejména v souvislosti s tzv. windfall tax (WFT), která dopadla především na ČEZ. Odhadem drží minoritní akcionáři zhruba 30 % akcií společnosti, zatímco stát vlastní přibližně 70 %. Díky této většině si stát může de facto bez větších překážek prosadit jakékoli rozhodnutí – i bez souhlasu menšiny.

Není tak vyloučeno ani to, že dojde k restrukturalizaci ČEZ – například k vyčlenění majetku a výrobních kapacit (zejména jaderných) do nové dceřiné společnosti, zatímco původní „starý“ ČEZ zůstane minoritním akcionářům. V této věci se však menšinoví vlastníci brání s odkazem na zákon o obchodních korporacích (ZOK), který v určitých případech umožňuje minoritě požadovat odkup podílů majoritním vlastníkem – stát by tak musel vykoupit jejich akcie a ČEZ by se stal plně státním podnikem.Ale to by ČEZ musel mít snahu navyšovat vlastnický podíl. Zdá se současný stav státu a managementu vyhovuje.

Kde je problém?

Zásadní problém má své kořeny již v devadesátých letech. Tvůrci dnešního modelu byli Václav Klaus a tehdejší ministr financí Ivan Kočárník. Právě oni v rámci kuponové privatizace proměnili státní podnik v akciovou společnost a vytvořili prostor, v němž mohl management ČEZu postupně vybudovat jakýsi „stát ve státě“.

ČEZ dnes spíše brzdí než podporuje celkový vývoj energetiky – včetně rozvoje obnovitelných zdrojů, decentralizace, akumulace energie a modernizace celé infrastruktury.

Kolem ČEZu zároveň vznikla silná skupina investorů – minoritních vlastníků, kteří se logicky snaží zhodnotit svou investici prodejem podílu. Tito investoři velmi aktivní a vlivní – politicky i mediálně – s odkazem na zákon o obchodních korporacích - ZOK, tedy zákonný rámec, který má chránit práva minority obhajují svá práva. Ale…

Investice ≠ spořicí účet. A přesto…

Další rovina celého problému je čistě finanční – ČEZ je akciová společnost. Z pohledu investic jde tedy u akcionářů o standardní tržní riziko. Akcie nejsou spořicí účet, a tudíž nejsou chráněny žádným pojištěním ani garančním fondem. Investoři podstupují riziko tržní, kreditní – a v případě ČEZu i silné politické. Stát jako majoritní vlastník má nejen rozhodovací práva, ale může – například z důvodů bezpečnostních nebo geopolitických – zavést mimořádné daně či regulace (např. WFT, omezení dividend).

Minorita, která investovala do firmy se 70% státním podílem, si tohoto rizika musela být vědoma. Přesto se s tím mnozí nechtějí smířit a právem požadují odkup podílů. Argumentují tím, že nejsme „banánová republika“. Výkup akcií by ale vyšel zhruba stejně draze jako výstavba nového jaderného bloku.

Zásadní otázka: Chceme energetiku řídit jako stát, nebo tržně?

V celé debatě vlastně vůbec se neřeší základní otázka: Jaký má být charakter ČEZu a role státu a jeho vlastnictví v něm? Dnes s 70% podílem stát narušuje tržní konkurenční prostředí v energetice, dokonce i samotný kapitálový trh. ČEZ není ani státní podnik, ani plně tržní subjekt – a tato ambivalentní podoba nejlépe slouží politikům a managementu, který má z nejasné vlastnické struktury výrazné benefity.

Existují pouze dvě smysluplná řešení:

  1. Restrukturalizace – rozdělení ČEZu na dvě části (např. „jádro“ a „ostatní“), přičemž stát by plně ovládl jadernou a kritickou infrastrukturu, zatímco zbytek by mohl fungovat tržně.
  2. Privatizace – snížení podílu státu a plné otevření společnosti tržnímu prostředí. Tento model je běžný v celé Evropě. Pokud státy někde drží většinové podíly, tak z bezpečnostních důvodů téměř výlučně pouze v oblasti jaderné energetiky.

ČEZ bude v příštích letech jedním z hlavních strukturálních problémů české ekonomiky. Budeme totiž muset zodpovědět zásadní otázku jak zajistit spolehlivost a soběstačnost v energetice ale také:

Postavíme nebo nepostavíme nový jaderný blok, vyplatíme nebo nevyplatíme minoritní akcionáře?

Obojí bude stát podobné peníze – ale význam a dopady budou zcela odlišné.

Zdroje:

CEZ/akcionari,

Akcie/analytici-o-cez,

ERU

FORBES

E15

NOVINKY

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám