Článek
💔❤️🩹💔
Dnešní flirt je zvláštní věc.
Nikdo nic nechce moc vážně. Nikdo nechce tlačit. Nikdo nechce vypadat zoufale.
A tak všichni chodí kolem sebe jak lidi na zamrzlém rybníku.
Opatrně. Pomalu. S úsměvem.
„Vždyť jsme jen v pohodě.“
Jenže problém je, že někdo je „jen v pohodě“ a druhý mezitím v noci přemýšlí, jestli to celé něco znamená.
Dřív jsem si myslel, že když si s tebou ženská píše každý den, něco v tom být musí.
Dneska už vím, že dnešní svět umí vyrábět falešnou blízkost ve velkém.
Ráno meme. Odpoledne hlasovka. Večer: „Jak ses měl? 🙂“
A člověk si začne zvykat, že tam někdo je.
Jenže zvyk není vztah.
Tohle je možná nejkrutější věc dnešní doby: můžeš být někomu emocionálně strašně blízko… a přitom pro něj pořád nebýt volba.
Pak sedíš v kuchyni, mobil vedle hrnku, a říkáš si: „Kdy přesně jsem si začal myslet, že tohle někam vede?“
A odpověď většinou nepřijde.
Protože ono to často nikam nevedlo.
Jen to bylo hezké. Na chvíli.
A možná právě proto se toho člověk drží tak dlouho.
