Článek
V posledních dnech se docela významně diskutuje o žebříčku Global Retirement Index, který srovnává celkovou životní úroveň důchodců v jednotlivých zemích. Poté, co o něm vyšel článek na portálu Novinky.cz, informovaly o výsledcích i další weby, třeba Prima CNN News. A zaznamenal ho dokonce i premiér Petr Fiala, který výsledek pozitivně kvitoval v rozhovoru pro Blesk.cz.
„Četl jsem si v autě článek jednoho serveru, kde se píše, že pokud jde o hmotné zajištění českých důchodců, patříme mezi deset nejlepších zemí na světě v tomto směru. Neměl jsem možnost sledovat detaily, ale jenom to ukazuje, že se skutečně i moje vláda velmi snaží o to, aby senioři měli důstojné podmínky,“ prohlásil premiér Fiala a pokračoval ve výčtu toho, co současná vláda pro důchodce udělala a jak důchody v době jejího působení výrazně rostly.
Souhlasím s tím, že životní situace starobních důchodců se v Česku v posledních letech zlepšila. Zvláště z pohledu financí si důchodci polepšili, výrazně se navýšil náhradový poměr vůči průměrné mzdě a bylo také zavedeno výchovné, které pomohlo hlavně ženám. Ty totiž i kvůli výchově dětí mívají nižší přiznané důchody.
Roční sešup dolů
Pozitivní trend ostatně ukazuje i zmiňovaný žebříček. Čeští důchodci byli ještě v roce 2018 na 16. místě a postupně se pozice zlepšovala až na zmiňované na 10. místo v roce 2022:
- Rok 2018: 16. místo
- Rok 2019: 15. místo
- Rok 2020: 14. místo
- Rok 2021: 14. místo
- Rok 2022: 10. místo
Zde je ovšem nutné dodat, a to pro média i pana premiéra, který „neměl možnost sledovat detaily“, že vyšel už i žebříček za rok 2023, a tam se Česko překvapivě propadlo až na 18. místo. Docela velký sešup během jednoho roku.
A co tedy poslední vydání žebříčku konkrétně říká o Česku? Na úvod třeba toto: „Výsledky země klesají téměř ve všech dílčích ukazatelích, přičemž největší relativní pokles zaznamenal dílčí index Finance v důchodu, kde Česká republika klesla z 15. na 23. místo.“
Dalším příkladem je pak třeba dílčí index Materiální blahobyt, kde došlo k propadu z 1. místa na 4. místo. A dílčí index Kvalita života přinesl propad z 24. na 25. místo.
Česká republika a Slovinsko jsou dokonce ve shrnutí k žebříčku TOP25 označeny jako jediné dvě země, které se za jeden rok propadly o více než 5 míst. Slovinsko se propadlo o 6 míst, a Česko dokonce o 8 míst. V tomto nepříznivém ohledu je Česko opravdu světové.
Berme to s rezervou
Osobně podobné srovnávací žebříčky beru s velkou rezervou a jsem přesvědčen, že mají jen velmi orientační vypovídající hodnotu. Nutně jim ale musím přikládat o něco vyšší váhu, když je v rámci své argumentace využívá i premiér.
Pokud už někdo podobné statistiky zmiňuje, ať už v rámci pozitivního či negativního hodnocení aktuální situace důchodců, je vždy nejlepší, když se vychází z posledních aktuálních čísel. Zároveň je nutné pořadí v žebříčku vnímat spíše jako trend, než konkrétní pořadí v daném roce.
Trend posledních let naznačoval kontinuální pomalý vzestup nahoru. Nyní přišel výrazný pád dolů. Zda je to začátek změny trendu a začátek sestupu, nebo jednorázový výkyv třeba kvůli tomu, že máme bezprecedentně vysokou inflaci, můžeme posoudit nejdříve po publikaci čísel v roce 2024. Tak si na ně počkejme.
