Prezident Pavel začíná řešit změny důchodů: Teď se ukáže, jestli zůstane jen u silného hlasu

Pomalu končí vláda Petra Fialy, která bez konsenzu s opozicí prosadila důchodovou reformu, či chcete-li parametrické změny důchodového systému. Zároveň se rýsuje nová vláda Andreje Babiše, která už dříve avizovala rozsáhlou revizi důchodů a případné rušení některých změn z reformy.

Zatím nevíme, co přesně by se mělo změnit a koaliční program bude zveřejněn až příští týden. Už nyní ale od představitelů hnutí ANO konkrétně zaznívá, že se opět zastropuje důchodový věk na 65 let, zrychlí se valorizace a také se rozšíří takzvaná věková valorizace. Všechny tyto změny by po roce 2035 znamenaly prudké zvýšení celkových výdajů na důchody.

Vypadá to, že představa dalšího růstu důchodových výdajů zalarmovala prezidenta Petra Pavla, který se chce opět začít v tématu důchodů angažovat a plánuje pozvednout otázku finanční udržitelnosti. Potvrdil to mluvčí prezidenta Vojtěch Šeliga, který mi napsal: „Otázky důchodového systému bude prezident probírat s kandidátem na ministra práce a sociálních věcí. Prioritou pro něj je dlouhodobá udržitelnost systému.“

Prezident Pavel už dříve avizoval, že jmenování nové vlády nechce uspěchat a plánuje se osobně setkat s kandidáty na ministry. Chce s nimi diskutovat jejich priority a postoje, což v případě resortu práce a sociálních věcí bude zcela určitě zahrnovat důchody, které tvoří největší část státních výdajů. Nyní prezident upřesnil, že ho bude zajímat zejména to, jestli plánované změny nezhorší výhled důchodového systému do budoucna.

Je to poprvé po roce, kdy se Petr Pavel k důchodům vrací. Naposledy podepsal důchodovou reformu a od té doby se tématem nezabýval. Je tedy otázkou, co ho k nové aktivitě přimělo a jestli to má souvislost s nedávným apelem odcházejícího ministra Mariana Jurečky. Právě Jurečka se na prezidenta obrátil a vyzval ho, aby využil autority svého úřadu a opět se zapojil do debaty o budoucnosti důchodů. Zároveň mu předal podklady s propočty, kolik by stály důchodové sliby hnutí ANO.

Osobně si nemyslím, že byl Jurečkův apel při rozhodování příliš rozhodující. Prezident pravděpodobně chtěl o důchodech s novou vládou mluvit tak jako tak, a šlo tedy spíše o jeden další dílek skládačky. V minulosti prezident opakovaně zmiňoval, že mu záleží na tom, aby byl důchodový systém finančně udržitelný a v principu souhlasil i se zpřísňujícími změnami, které byly schváleny v uplynulých třech letech. Spíše tedy po volbách nabyl určité nejistoty ohledně toho, jak by byly dodatečné důchodové výdaje financovány.

Roli v tom možná sehrála i skutečnost, že nejpravděpodobnější kandidát na ministra Aleš Juchelka v minulosti při otázce na financování změn říkal, že to ještě nemá spočítané. Prezident nyní bude mít při osobním setkání příležitost zeptat se, jak by případné zastavení růstu důchodového věku bylo kompenzováno. Ať už totiž máme na důchody jakýkoliv názor, faktem zůstává, že systém byl doposud finančně udržitelný hlavně proto, že se od poloviny 90. let poměrně rychle zvyšuje důchodový věk.

Ať už jsou ale motivace prezidenta Petra Pavla jakékoliv, podstatné bude hlavně to, jaké konkrétní politické kroky podnikne. V uplynulých letech byl totiž často pasivní a zůstával pouze u slovní kritiky. Připomeňme si, že jednou z prvních věcí, které po nástupu do funkce řešil, bylo jednorázové snížení mimořádné valorizace důchodů v roce 2023. Tento krok vlády považoval za problematický a sporný, ale k zákonu svůj podpis připojil.

Totéž se opakovalo o pár měsíců později, kdy vláda schválila výrazné zpřísnění předčasných důchodů, které mělo začít platit ze dne na den, a v podstatě připravilo lidi o možnost se na změny připravit. Prezident překotnost těchto změn hlasitě zkritizoval, přesto ale zákon podepsal. Pouze podpis o pár dnů odložil, což nakonec způsobilo měsíční odklad účinnosti.

Nejvíce aktivní byl při své snaze moderovat debatu o důchodové reformě mezi vládou a opozicí. Dokonce svolal jednání ministra Jurečky a představitelů hnutí ANO, kde se mělo dospět ke kompromisu o změnách důchodů. Vše ale skončilo fiaskem už po první schůzce, když se aktéři nedokázali shodnout na interpretaci toho, na čem se společně dohodli. Konkrétně šlo o zvyšování důchodového věku, a zpětně vypadá trochu komicky, že se místo podstaty problémů diskutovalo o tom, jestli byla v místnosti dobrá akustika nebo o autorizaci zápisu ze schůze.

Hlavní bylo, že neúspěch dopadl na bedra Petra Pavla coby moderátora, který se pak z debaty o důchodech stáhl. Samotný podpis důchodové reformy nedoprovodil žádným komentářem a Hrad k tomu vydal jen strohou tiskovou zprávu.

Bude nyní prezident Petr Pavel ve svých postojích a krocích důraznější, nebo opět zůstane jen u verbální kritiky? Doprovodí jeho silný hlas i konkrétní kroky, kterými začne prosazovat své důchodové vize? Je to klidně možné. Podstatné ovšem je, že pravomoci prezidenta v tomto ohledu nejsou moc velké a kromě vetování zákona nebo podání ústavní stížnosti moc dalších možností nemá. Pokud tedy nechce „ohýbat“ Ústavu, jak v minulosti občas činili jeho předchůdci.

Zároveň bychom ale neměli podceňovat autoritu jeho úřadu a schopnost vstupovat do jednání o nové vládě. Prezident už ukázal, že když mu na něčem skutečně záleží, dokáže přimět politiky k přehodnocení názoru. Dobře to ilustruje třeba určitá změna postoje Andreje Babiše k muniční iniciativě, k níž dospěl po společné schůzce. A mnohé naznačuje i vývoj vztahu Babiše k prezidentovi, který dobře popsaly Novinky.cz. Zatímco dříve ho pohrdavě tituloval jako „komunistického rozvědčíka“, dnes se striktně drží označení „pan prezident“.

Rozhodující, jak moc aktivní bude Petr Pavel v oblasti důchodů, nakonec zřejmě bude to, nakolik to pro něj bude důležitá priorita. V souvislosti s formováním nové vlády zatím hlasitě zmiňuje spíše témata v oblasti mezinárodních vztahů, bezpečnosti a obrany, případně se vyjadřuje k přijatelnosti některých ministerských kandidátů. Důchody jsou pro něj důležité, ale v případě potřeby dokáže toto téma upozadit ve prospěch jiných.

Osobně tedy odhaduji, že bude veřejně apelovat na to, aby důchodová reforma zůstala zachována v co největší míře, případně v tomto ohledu neformálně „zatlačí“ na budoucího ministra. A troufám si říct, že k tomu využije své vyjednávací zkušenosti, které v úřadu za uplynulé roky získal.