Věková valorizace důchodů budí vášně: Odměna za dlouhověkost i „trest“ za kratší život

Politici hnutí ANO v rámci svého volebního programu navrhují, že by se starobní důchody měly pravidelně skokově navyšovat vždy při dosažení určité věkové hranice. Konkrétně od 80 let by se důchod zvýšil o 500 Kč, od 85 let o 1000 Kč, od 90 let o 1500 Kč a při dosažení 95 let o 2000 Kč. Celkem by tedy dlouho žijící důchodci měli během 15 let získat navíc 5000 Kč k důchodu.

Nejde zdaleka o novou myšlenku, důchodový systém už věkovou valorizaci zahrnuje a důchody se jednorázově zvyšují o 1000 Kč v 85 letech a o 2000 Kč ve 100 letech. Rozšíření tohoto mechanismu, které hnutí ANO navrhuje, je ale natolik výrazné, že si vyžaduje hlubší zamyšlení. Už kvůli tomu, že by tuto myšlenku mohly podpořit i další politické strany a hnutí.

Jaké jsou vůbec argumenty, abychom s věkem zvyšovali důchod? Především jde o snahu řešit postupně se zhoršující finanční situaci starších seniorů. Ve vyšším věku už si lidé nemohou přivydělávat, a navíc se jim zhoršuje zdraví, takže jim rostou výdaje na léky, zdravotní péči i pečovatelské nebo asistenční služby. Jednorázové zvýšení důchodu je poměrně snadné a rychlé řešení, jak rostoucí náklady kompenzovat. Navíc nezahrnuje složitou administrativu, podávání žádostí nebo různé hodnocení příjmů, zkrátka jde o plošnou dávku, což je vždy jednodušší pro realizaci.

Zároveň jde o jakési symbolické ocenění, protože vyšší věk je i u nás spojován s úctou a respektem. Už za doby Rakouska-Uherska existovala tradice oslav starých občanů, které často zaštiťovaly obce a v meziválečném Československu se běžně v tisku psalo o „ctihodných“ občanech, kteří se dožili 80 a více let a podobné tradice ostatně přetrvávají dodnes. Stáří si často spojujeme s moudrostí, zkušeností a autoritou.

Jde ale pouze o jeden pohled. Valorizace důchodu podle věku s sebou přináší i jiné otázky, zejména nakolik je takové ocenění spravedlivé. Zvýhodňuje totiž pouze ty, kteří se dožijí vysokého věku, zatímco lidé s kratší délkou života se tohoto ocenění nedožijí. Senioři ve vyšším věku tak nejenže „čerpají“ ze systému důchodu delší dobu, ale zároveň tempo jejich čerpání je navíc ještě uměle zrychlováno.

Zároveň nelze opomenout, že nižšího věku se častěji dožívají lidé z nižších sociálních vrstev, často navíc s fyzicky náročnější prací, například dělníci. Nejenže tedy nižší důchody, a tedy i horší životní úroveň ve stáří, ale věkový příplatek je tak zcela mine, protože se hranice 80 nebo 85 let i kvůli horšímu zdraví jednoduše nedožijí. Paradoxně právě oni by přitom potřebovali podporu nejvíce, v praxi ale věkovou valorizaci dostanou spíše zdravější a často i majetnější důchodci.

Problematicky lze vnímat také plošnost věkového příplatku. Důchod se zvýší i těm, kteří už ho mají vysoký a reálně další peníze nepotřebují. A je tedy otázkou, jestli by nebylo smysluplnější peníze dávat spíše „mladším“ důchodcům, kteří mají horší finanční situaci. Taková debata se vedla už v roce 2020, kdy bylo všem důchodcům jednorázově vyplaceno takzvané rouškovné ve výši 5000 Kč. Zatímco někteří důchodci tyto peníze nepotřebovali a bylo to pro ně spíše příjemné přilepšení, chudším důchodcům nemusela ani tato částka všechny nečekané výdaje pokrýt. Pokud bychom tedy měli o věkové valorizaci důchodů uvažovat, bylo by potřeba vést férovou debatu o tom, jak efektivně pomoci všem důchodcům, nejen těm nejstarším.

Když hovoříme o efektivitě a smysluplnosti, je nutné přemýšlet také o samotné výši věkového navýšení důchodu. Podle čeho by se měla tato valorizace stanovit? Proč by se důchod v 80 letech měl zvýšit o 500 Kč, a ne třeba o 300 nebo 800 Kč? Je zvýšení důchodů, podle návrhu hnutí ANO odstupňované po 500, 1000, 1500 a 2000 Kč, něčím odborně podložené, nebo jde jen o náhodná a líbivě zaokrouhlená čísla?

Stejně tak je nutné přemýšlet o případné valorizaci. Pokud nyní schválíme zmíněné částky, jak zajistíme, že bude jejich hodnota udržena i do budoucna? Například současné zvýšení důchodu o 1000 Kč v 85 letech platí od roku 2019, ale od té doby inflace dosáhla úrovně 40 %. To znamená, že i tato valorizace má dnes o 40 % menší reálnou hodnotu a je tedy možné, že už zdaleka neplní svůj původní účel.

Když se částka pravidelně nevalorizuje, ztrácí s postupem let smysl a vyznívá spíše jako aktuální politické gesto než hledání solidárního a nadčasového řešení. Odstrašujícím případem může být třeba podobná valorizace ve Velké Británii. V roce 1971 tam zavedli věkový příplatek k důchodu ve výši 25 pencí týdně. Tehdy šlo o významnou částku, která tvořila přibližně 4% základního důchodu a důchodci si za tyto peníze mohli udělat třeba i menší nákup jídla. Za více než 50 let se ale tato částka nevalorizovala, a dnes si za ni důchodci v podstatě nic nekoupí. Výdaje na administraci příplatku, například na rozesílání úředních dopisů, jsou v nepoměru k reálnému přínosu pro důchodce.

Finanční náklady na věkovou valorizaci jsou ostatně poslední aspekt, nad kterým bychom se měli zamýšlet. Zvláště v dlouhodobém horizontu totiž mohou být docela značné, protože lidé se dožívají stále vyššího věku, a počet lidí, kteří budou mít na vyšší důchod nárok, bude kontinuálně narůstat.

Podle statistiky České správy sociálního zabezpečení pobíralo v roce 2023 starobní důchod celkem 487 tisíc lidí starších 80 let, z toho ve věku 90 let a více bylo celkem 67 tisíc důchodců. Celkové výdaje na tato mimořádná navýšení by dosahovaly pravděpodobně nižších jednotek miliard korun ročně, což jistě není zanedbatelná částka.

Jaký je tedy můj názor? Osobně nejsem příliš zastáncem plošných řešení, což je i tento případ. Zároveň se ale nebráním diskusi, protože výdaje s vyšším věkem opravdu rostou. Navíc jak už jsem více popsal v tomto článku, valorizace důchodů obecně zaostává za výpočtem nových důchodů, čím déle je člověk v důchodu, tím více se rozevírají nůžky mezi takzvanými starodůchodci a novými generacemi důchodců. Pokud bychom ale věkovou valorizaci zaváděli, měla by být promyšlená a neměla by chybět pravidelná korekce o inflaci.

Jak vnímáte návrh na věkovou valorizaci důchodů? Dává vám smysl, nebo jde o zbytečný mechanismus? Napište mi do diskuse, rád si přečtu váš názor.